Menu Zavřít

Ukážeme podnikatelům, že příležitosti tu jsou,

11. 8. 2003
Autor: Euro.cz

Jeden z nejznámějších nezávislých ekonomů Petr Zahradník změnil oblast svého působení. Namísto makroekonomických komentářů chystá nyní analýzy dopadů vstupu ČR do EU. Stal se totiž vedoucím EU Office, tedy Informační a analytické kanceláře České spořitelny pro Evropskou unii.

říká vedoucí EU Office České spořitelny, ekonom Petr Zahradník

Jeden z nejznámějších nezávislých ekonomů Petr Zahradník změnil oblast svého působení. Namísto makroekonomických komentářů chystá nyní analýzy dopadů vstupu ČR do EU. Stal se totiž vedoucím EU Office, tedy Informační a analytické kanceláře České spořitelny pro Evropskou unii.

*Jaká je náplň činnosti EU Office? Můžete nějak pomoci malým a středním podnikatelům, aby se dostali k penězům z fondů Unie?

Po měsíci fungování už víme, že ambicí naší kanceláře není radit jednomu konkrétnímu podnikateli v detailech jednoho konkrétního projektu. Spíše se budeme snažit poskytnout obecnější informaci, která je platná pro určitou skupinu podnikatelů v daném odvětví či regionu. Chceme také vytvořit kontakt mezi konkrétními obchodními místy České spořitelny a podnikateli.

* Budete poskytovat také internetové služby?

Samozřejmě. Usilovně pracujeme na vytvoření databáze, která se objeví i na portálu České spořitelny. Spořitelna má 5,5 milionu klientů, tedy téměř 80 % dospělé populace. Chceme, aby naši klienti měli na webu přístup pokud možno ke všemu, co by se rádi dozvěděli o EU, respektive k informacím, které považujeme za důležité. První základní verze připravované databáze začne fungovat již v průběhu září. Na webu najdou uživatelé i kontaktní telefonní číslo a emailovou adresu pro případnou osobní komunikaci.

* Co ještě připravujete?

Plánujeme pravidelné výstupy, od podzimu budeme zveřejňovat jakýsi měsíční report, kde se klienti dozvědí, co se za uplynulý měsíc v Evropské unii stalo důležitého a jaký to má vztah k České republice. A to včetně „dopadové analýzy“. Jestliže kupříkladu Evropská komise vydá směrnici nebo třeba změní politiku vůči regionům, měli by se podnikatelé z našich stránek dozvědět, jaký to na ně bude mít dopad a co mohou očekávat. Tedy jaké náklady budou muset vynaložit, aby byli „v souladu“ a současně jaké přínosy to pro ně v delším časovém horizontu bude mít. Rád bych také navázal na dobré vztahy s médii - jejich prostřednictvím chceme o Evropské unii informovat širokou veřejnost.

* Myslíte, že mají podnikatelé k dispozici dost informací o EU ?

Kdo chce, ten už v současné době informace najde. Existuje celá řada veřejných i privátních zdrojů, jak tištěných, tak na internetu, která podnikateli zajistí dostatek informací k tomu, aby posoudil, zda má šanci se ucházet o nějakou podporu z fondů Evropské unie, nebo ne. Jiná věc ovšem je, do jaké míry podnikatelé o informačních zdrojích vědí. Funkcí našeho pracoviště proto bude i to, že podnikatele upozorníme, že příležitosti zde jsou a že existují instituce, které jsou připraveny jim poskytnout důležité informace.

* Jak má podnikatel postupovat, aby zjistil, zda a kde se může ucházet o peníze z fondů EU?

Klíčovou zodpovědnou institucí za regionální politiku Evropské unie je Evropská komise. Ta má své internetové stránky. Na nich je odkaz na regionální politiku, která je dále členěna buď podle odvětví nebo podle regionů. Zadal bych tam své odvětví nebo svůj region a objeví se mi možnosti financování. Server mne přímo navádí na jednotlivé konkrétně vypsané projekty. Ty jsou velmi detailně specifikovány a já tak mám možnost posoudit, zda s nimi má moje podnikatelská aktivita něco společného, či nikoli.

* Tím jsme získali jakousi vstupní informaci, co dál?

Velmi užitečná „věc“, která je na serveru Evropské komise rovněž uvedena, je kontaktní osoba a spojení, kam se obrátím v případě, že mám zájem. Čili: udělám si jakýsi prvotní audit, zjistím, že moje podnikatelské představy se shodují s návrhem, který jsem na serveru nalezl, a obrátím se na člověka, který to má na starosti. Ten mě může odkázat na tři místa podle výše částky, o kterou se jedná. Největší objemy přerozděluje přímo Evropská komise. Ta (respektive její příslušný úředník) je tedy v takovém případě tím partnerem, se kterým vstupuji do kontaktu.

* A jde-li o menší částky?

Je-li ta částka relativně menší, bude pro mě partnerem ministerstvo vlády země, jejímž jsem občanem nebo kde vykonávám svou aktivitu. Podnikám-li například v oblasti služeb a vejdu-li se navíc do regionálních či příhraničních podpor, bude mým partnerem ministerstvo pro místní rozvoj. Jsem-li živnostník v oblasti zpracovatelského průmyslu, bude to ministerstvo průmyslu a obchodu, jsem-li zemědělec, ministerstvo zemědělství - a tak dále. Na třetí úrovni, kde jde o relativně nízké částky, jsou partnery tzv. regionální koordinační centra. Jejich působnost je dána statistickými jednotkami pro poskytování této pomoci, známými jako NUTS 2. Ty se buď shodují s nynějším krajským uspořádáním ČR, nebo jednu jednotku tvoří dva kraje (například Karlovarský a Ústecký).

* Kdo dohlíží na přidělování peněz?

V rámci každého projektu existuje tzv. zodpovědný řešitel. Ten má na starosti veškeré posuzování, schvalování, uvolňování peněz a následnou kontrolu, zda jsou prostředky dobře využity. Pomoc je velice striktně zúčtovatelná, na správné vynakládání poskytnutých financí dbá Evropský dvůr účetních nebo, chcete-li, auditorů. Je nutné být někdy až deset let zpět schopen doložit, jak byly peníze využity. Doklad po dokladu. Mám s tím osobní zkušenost. Počátkem devadesátých let jsem studoval dva semestry na jedné z britských univerzit. Pobyt byl financován jedním z evropských fondů a po šesti nebo sedmi letech jsem dostal obsílku, kde mne vyzvali, abych předložil nějaký hmatatelný důkaz, jak jsem ty peníze využil.

* Kolik peněz lze z fondů dostat?

V drtivé většině případů pokrývá takto udělovaná pomoc 25 až 60 procent nákladů toho kterého projektu. Některé projekty lze dokonce financovat ze sta procent, z různých toků, které všechny pocházejí z evropských fondů. Podnikatelé by ale měli vědět, že řada prostředků je uvolňována až zpětně, tedy poté, co je daný projekt realizován. Existují ovšem i takové, které jsou přidělovány v průběhu pořizování investice. Je také třeba počítat s poměrně značným časovým odstupem. Jinými slovy: Požádám-li teď o finanční krytí projektu, nemohu počítat s tím, že peníze dostanu za měsíc nebo za dva. Například v oblasti vzdělávání (fond Phare) jsou nyní naplňovány projekty, o které uchazeči požádali v letech 2000-2001. Dva až tři roky je běžný odstup. Na druhou stranu, je-li pomoc přislíbena, mohou podnikatelé počítat s tím, že peníze skutečně dostanou a že jim tedy bude část nákladů refundována.

* Z jiného soudku: Hrozí České republice, že bude v EU tzv. čistým plátcem?

Zdráhal bych se nazvat to hrozbou. Skutečnost, že některá země je čistým plátcem, resp. jiná země je čistým příjemcem, je z určitého pohledu jakýmsi vysvědčením. Země, která je čistým příjemcem, vlastně ukazuje, že s její ekonomikou, státní správou a dalšími sférami není úplně všechno v pořádku. Existuje ale i druhý úhel pohledu: Evropská unie je velký lobbing a velká soutěž nejrůznějších parciálních zájmů. I země, které to nemají až tak zapotřebí, jsou z hlediska možností získávání peněz z fondů velmi zručné a chytré. Konkrétně nejbohatší země Evropské unie v přepočtu na obyvatele, Lucembursko, je současně i velice aktivním příjemcem peněz z fondů Evropské unie.

BRAND24

* Dokážeme se ale k penězům dostat i my?

Platit musíme, ale příjem záleží na našich schopnostech. Ano, nejhorší a nejhloupější možná varianta je, že země zůstane chudá a zároveň bude čistým plátcem. To by ovšem svědčilo o naprosté neschopnosti veřejných orgánů i podnikatelského světa získávat to, nač máme de facto nárok, ale po čem vlastní vinou nedokážeme sáhnout. V takový vývoj ale nevěřím. Minimálně prvních pět let bude Česká republika určitě příjemcem - a pak už jistě zúročíme to, čeho i díky tomu dosáhneme.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).