Menu Zavřít

Účinná pomoc private equity

23. 3. 2010
Autor: Euro.cz

Základní předpoklad pro investiční možnosti fondů zůstává stále stejný

Vnímání financování prostřednictvím private equity fondů se v Česku posunuje správným směrem ve srovnání s předchozími lety. Především je však třeba zdůraznit, že základní předpoklad pro potenciální investice private equity fondů zůstává stále stejný. Většina velkých private equity fondů cíleně vyhledává atraktivní investiční projekty v odvětvích, v nichž počítají s nadstandardními výnosy. Jde o takzvaný oportunistický přístup.

Změna přístupu investorů

Dnešní doba odhaluje hráče, kteří dokážou využít konkurenční výhodu, produkty, jež si spotřebitelé vyberou, či nejlépe se přizpůsobující služby. I tato krize bude mít vítěze, čímž se vytváří prostor pro nové investiční příležitosti. Nižší rozpoznatelnost dobré investice a pokles zisků ovlivnily především bankovní finanční nástroje. Zpřísnily se u nich podmínky, nebo přestaly být k dispozici, a proto se staly nedostupnými pro širší spektrum podniků. Současná situace však také potvrzuje některé všeobecné pravdy. V důsledku ekonomické recese si pozici na trhu udržují jen silní hráči. Ti, kteří jsou schopni si uchovat konkurenční výhodu na základě dlouhodobých strategií a zároveň nabídnout nové nástroje reagující na aktuální vývoj na trhu. V relativně krátké době odešlo ze střední a východní Evropy několik velkých globálních fondů. Zareagovaly tím na změny tržních podmínek a zaměřily se na jiné regiony – západní Evropu, USA – jež pro ně představují nižší riziko a mají s nimi větší zkušenosti. V případě českého trhu lze v současné době hovořit o třech hlavních private equity hráčích s investicemi přesahujícími 30 milionů eur.
V USA, Evropě i v Česku se investiční profesionálové začali mnohem víc zaměřovat na současné portfoliové investice. Strategická řešení se stala klíčovými pro budoucí výnosy a růst. Dnešní doba zároveň umožňuje kapitálově silným společnostem uskutečňovat obchodní strategie úspěšněji jak ve vztahu k akvizicím konkurence, tak k vývoji nového produktu či vstupu na nové trhy. V případě nových investic se některé cílová odvětví trhu, která dříve byla atraktivní pro private equity fondy, ocitají v takzvaném stand-by režimu. A investiční manažeři se rozhodují, zda aktivity zaměří tímto směrem okamžitě, nebo vyčkají na lepší příležitosti.

Problémy s bankami

Ve srovnání s předchozími lety finanční krize způsobila, že se banky začaly zdráhat poskytovat firmám úvěry. Maximálně snížily limity, které jim dříve poskytovaly, v důsledku čehož již financované a zahájené projekty nemohly dokončit, nebo je musely odložit. Tímto rozhodnutím se z dlouhodobých projektů firem stala z potenciální budoucí konkurenční výhody v současnosti nevýhoda. Nejen tato opatření způsobila mnoha podnikům druhotnou platební neschopnost, čímž se přiblížily k bankrotu. Je však třeba poznamenat, že bankéři sice vycházeli z dlouholetých zkušeností s poskytováním úvěrů, ale v prostředí finanční krize si s portfoliem některých bankovních úvěrů nedokázali poradit. Proto mnoho podniků doplatilo, nebo stále doplácí na tento nečekaný posun ve strategickém myšlení bank.
V Čechách má tato situace i opačný účinek. Pomalé jednání bank při řešení problému dostalo společnosti do obtížné situace, z níž je mnohem těžší se dostat, než kdyby se řešil co nejdříve. Některé private equity společnosti si na tom založily vlastní obchodní model a zaměřují se pouze na restrukturalizace společností. Spatřují v nich dobrou příležitost pro investici.

Dynamika trhu

Na rozdíl od předchozích let se zvýšila aktivita private equity fondů ve středně velkých podnicích. Narostla totiž u nich poptávka po rozvojovém kapitálu v důsledku jejich postavení na trhu a potřeby se dál a rychleji rozvíjet v porovnání s velkými společnostmi. Bankovní instituce, jež se až dosud účastnily těchto transakcí, začaly kvůli nestabilní ekonomické situaci vyvíjet velký tlak na splácení úvěrů, a proto se nástroj private equity financování stal výhodným při provádění určitých obchodních strategií. Tento fakt ekonomická krize posílila a zainteresované podniky jej začaly vnímat jako účinnou formu pomoci mnohem více než dřív.
I za vrcholící globální ekonomické krize se v regionu střední a východní Evropy podařilo uskutečnit několik velkých investic, z nichž se některé zřejmě v jejím důsledku posunuly kupředu. Malé investice však tentokrát převládly. Transakce v hodnotě od jedné do patnácti milionů eur směrovaly zejména do středně velkých společností ze širokého spektra odvětví – od spotřebitelské oblasti přes informační technologie až po zdravotnictví.

Pilíře úspěšného modelu

V obchodním modelu private equity fondů se nic výrazně nového očekávat nedá, protože většina z nich již několika krizemi prošla. Základ tohoto modelu platí i dnes – s výjimkou obtížnějšího individuálního hodnocení každého projektu ve srovnání s ekonomickou konjunkturou.
Společnost musí prokázat potenciál dalšího růstu a schopnost jej uskutečnit – ať už prostřednictvím strategické akvizice, nových produktů či expanzí na nové trhy. Dalším faktorem, který přispívá k úspěchu investic, je dobrá znalost investičních manažerů lokálního trhu, v lepším případě podpořená přítomností v daném místě. Třetím faktorem je aktivní účast na rozhodování o strategii firmy, protože bez flexibilních reakcí na vývoj trhu nelze dosáhnout kvalitních výsledků. Nejdůležitějším faktorem je kvalitní management, protože lidé hrají v budoucím vývoji každé firmy rozhodující roli.

Změna

Na rozdíl od předchozích let se zvýšila aktivita private equity fondů ve středně velkých podnicích. Narostla totiž u nich poptávka po rozvojovém kapitálu v důsledku jejich postavení na trhu a potřeby se dál a rychleji rozvíjet v porovnání s velkými společnostmi.
Bankovní instituce, jež se až dosud účastnily těchto transakcí, začaly kvůli nestabilní ekonomické situaci vyvíjet velký tlak na splácení úvěrů. Nástroj private equity financování se proto stal výhodným při provádění určitých obchodních strategií.

BRAND24

Model

V obchodním modelu private equity fondů se nic výrazně nového očekávat nedá, protože většina z nich již několika krizemi prošla. Základ tohoto modelu platí i dnes – s výjimkou obtížnějšího individuálního hodnocení každého projektu ve srovnání s ekonomickou konjunkturou.
Společnost musí prokázat potenciál dalšího růstu a schopnost jej uskutečnit – ať už prostřednictvím strategické akvizice, nových produktů či expanzí na nové trhy.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).