U nás v Evropě - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

U nás v Evropě

, Jan Žižka,
U nás v Evropě
Zdroj: Euro.cz

Schengenský nárazník se neruší, jen se posouvá dále na východ

Víte, co je to SISone4all? Za touto technologicky vyhlížející zkratkou se skrývá skutečnost, že na hranicích Česka s Německem či Rakouskem nebude nová železná opona. Tak to alespoň hodnotí třeba ministr vnitra Ivan Langer. SISone4all je schengenský informační systém vylepšený tak, že se k němu na konci příštího roku budou moci připojit další státy včetně Česka. Vstoupíme tak do prostoru bez vnitřních hranic. Kontroly na pozemních přechodech z naší země by měly zcela zmizet. Nebude nutné čekat na nový, dokonalejší systém SIS II, jehož zavedení je z technických příčin v nedohlednu. Zkratka SISone4all v překladu znamená schengenský informační systém číslo jedna pro všechny. Číslice 4 v hantýrce anglicky hovořících expertů na informační technologie označuje také předložku „pro“. Za to, že se země Schengenu rozhodly původní systém vylepšit, vděčíme návrhu Portugalska. Donedávna takovou možnost nikdo nepředpokládal. Ministři vnitra Evropské unie se ale nyní dohodli, že Češi a další Středoevropané budou moci vstup do schengenského prostoru oslavit na Silvestra roku 2007. Tedy pokud už teď všechno půjde podle plánu…
Máme tedy důvod k jásotu? Částečně ano. Padnou jedny z posledních závor, které nás oddělují od starých členských zemí EU, někdy označovaných za členy první kategorie. To je především symbolický význam. Z pohledu mnoha jednotlivých českých občanů to ovšem žádná velká revoluce nebude. Cestování do ostatních zemí EU se zjednodušilo po vstupu Česka do unie. Ví se, že si lidé na hraničních přechodech vystačí s občankou. Někdy je nicméně může zdržet fronta na hranicích. Pak jsou tu jednotlivé případy, kdy se lidem Schengen skutečně vyplatí. Prarodiče se nebudou muset zamýšlet nad tím, že nemají v dokladech zapsané vnuky, s nimiž chtějí překročit hranici do sousední země. Schengen jistě ocení cizinci, kteří trvale žijí v Česku a při cestování do další země EU musejí shánět vízum. Snad se projeví i určitý omezený hospodářský prospěch z toho, že volný pohyb osob či zboží bude technicky a psychologicky o něco jednodušší. Možná to bude další impulz pro přeshraniční ekonomické aktivity v okolí státních hranic.
Důvody k nespokojenosti však nezmizí. Ještě několik let budou platit omezení pro volný pohyb pracovních sil. To, že budeme v Schengenu, neznamená nárok na pracovní povolení v jiné zemi této skupiny. Kupříkladu ze Slovinska byly v poslední době slyšet hlasy, že tamní občané kvůli pracovním omezením nadále zůstávají v té druhé, horší kategorii. A to navzdory skutečnosti, že Slovinsko od příštího roku zavede euro. Z čistě ekonomického hlediska je to zcela nepochopitelná situace. Na skutečný konec doby starých závor si budeme muset i v Česku ještě počkat.
Asi bychom se také měli zamyslet nad tím, že onen schengenský nárazník se vlastně neruší, jen se posouvá dále na východ. Schengenské hranice už nebudou střežit Němci a Rakušané, ale kupříkladu Slováci a Poláci. Čechům se sice cestování na západ zjednoduší, ale Ukrajinci a Bělorusové na tom budou naopak hůře. Máme se radovat z nové železné opony? Aspoň nebude na našich hranicích… Pokud ovšem někdo volá po vymanění Ukrajinců či Bělorusů z ruské náruče, posouvání přísně střežené hranice na východ určitě není krokem tímto směrem. A zvětšování pevnosti Evropa není ani žádnou pozitivní zprávou pro zastánce dobrých hospodářských vztahů s Ruskem či dalšími zeměmi Společenství nezávislých států. Na druhé straně je evidentní, že nějakou ochranu proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a ilegální migraci potřebujeme.
V žádném případě bychom si však neměli myslet, že už je nyní rozšíření schengenského prostoru o dalších devět nových členských zemí EU (kromě Kypru) jisté. Kandidáti budou muset pokračovat v přípravách a vše se bude znovu vyhodnocovat od poloviny příštího roku. Teprve pak je možné dostat definitivní zelenou ke vstupu do oblasti bez vnitřních hranic. Slováci a Poláci to budou mít mnohem složitější, protože musejí zajistit ochranu své vnější hranice. Pokud jedna z těchto zemí nedokončí veškerou přípravu včas, Česko bude mít na výběr ze dvou špatných možností. Buď také vstup do schengenského prostoru odloží, nebo bude muset samo zavést přísné kontroly na hranicích s Polskem či Slovenskem. Současná vláda se přitom kloní ke druhé variantě (více v rozhovoru s ministrem vnitra Ivanem Langerem na straně 36).
Trochu té slávy bychom pak mohli zažít, pokud prezident Václav Klaus udělí státní vyznamenání portugalskému ministru vnitra Antoniovi Costovi za to, jak brilantně zvládl prosazování systému SISone4all. Ivan Langer se o to bude zasazovat. Koneckonců proč ne.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze