TRPASLIČÍ ŠTĚSTÍ - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

TRPASLIČÍ ŠTĚSTÍ

, Martina Martinovičová,
TRPASLIČÍ ŠTĚSTÍ
Zdroj: Euro.cz

Prodej ČSOB

Částka, kterou by měla belgická KBC Bank zaplatit za 66 procentní podíl státu v Československé obchodní bance, je sice v české porevoluční privatizační historii nejvyšší, ale vybraný investor je druhou největší bankou velmi malé země a ve s větovém měřítku jen trpaslíkem. Záměrem KBC není vyzdvihnout ČSOB na světové trhy, ale přilepit na ni odnož drobného bankovnictví a pojišťovnictví.

Za velké vítězství označoval minulý týden belgický tisk rozhodnutí české vlády prodat státní podíl v ČSOB belgické KBC Bank, protože tím porazila největšího světového bankovního giganta, německo-americkou Deutsche Bank. Ovšem ve zcela jiném duchu lze vládní rozhodnutí chápat z hlediska české strany. Světovému trpaslíkovi jsme před světovým obrem dali přednost pro takovou relativní maličkost, jakou je miliarda korun. To je totiž rozdíl v čistém výnosu, který by přinesl prodej německé Deutsche Bank a který vynese prodej belgické KBC Bank. Relativní, kromě jiného, i proto, že pro ministerstvo financí, tedy pro státní kapsu, může být prodej belgické bance dokonce méně výhodný.

Vyplývá to z výpočtů důvodové zprávy k materiálu, který měla vláda při projednávání privatizace ČSOB k dispozici a který zohledňuje případné plnění záruky vlády za pohledávku ČSOB vůči Slovenské inkasní (SI). Pokud totiž bude muset ministerstvo financí plnit tuto záruku, zaplatí 14,5 miliardy korun, což je 90 procent z pohledávky, která v současné době činí i s úroky 16,1 miliardy korun. Odečteme-li tuto částku z výnosu ministerstva za prodej jeho podílu, dojdeme k čisté ztrátě dvě a půl miliardy korun, kterou by realizovala státní kasa. Pokud by státní podíl byl prodán Deutsche Bank, pak by sice prodejní cena byla nižší, ovšem díky tomu, že banka nabídla pokrytí rizika vyplývajícího z pohledávky za SI ve výši čtyř miliard korun, byl by prodělek státní kasy pouze půlmiliardový (podrobněji viz tabulky). Čistý výnos FNM a ČNB by však v tomto případě byl nižší.

I pokud odhlédneme od výpočtů pro vládu, faktem zůstane, že rozdíl mezi oběma nabídkami činí dvě miliardy korun, protože KBC nabídla 40 miliard korun, Deutsche Bank 34 miliardy za prodej plus čtyři miliardy jako rezervu na pohledávku za SI. Pokud bychom brali v úvahu cenové navýšení nabídky, ke kterému Deutsche Bank přistoupila a které činí tři miliardy korun, je součet třicet čtyři plus tři plus čtyři dokonce o miliardu vyšší než nabídka KBC Bank.

Překvapivá orientace

Zřejmě nejvíce otázek ovšem budí prohlášení generálního ředitele KBC Bank Remy Vermeirena, že záměrem KBC je rozšířit služby ČSOB o drobné bankovnictví a pojišťovnictví. Banka chce v příštích pěti letech rozšířit počet poboček ČSOB ze 69 na 160. Alespoň patnáct procent činnosti banky by měl tvořit retail.

Trh v oblasti drobného bankovnictví je u nás již poměrně obsazen a dostatečně si konkuruje. U ČSOB nejsou lidé na takové zaměření zvyklí. Banka se profilovala jako obchodní, zaměřená na velké korporace, má dobré jméno na světových trzích. To je vedle poměrně slušného úvěrového portfolia její největší deviza. Rozpaky potvrzuje i rozhodnutí největší ratingové agentury na světě Moody s Investor Service, která sice potvrdila svůj velmi slušný rating pro belgickou banku KBC N. V. na úrovni Aa3/B/Prime-1, ale zachovala negativní výhled banky v dlouhodobém období a hodnocení finanční síly banky. Důvodem negativního výhledu je právě snaha KBC orientovat ČSOB na retail.

Podle údajů z poslední výroční zprávy KBC tvoří bankovnictví 35 procent její činnosti, 23 procent tvoří pojišťovnictví, 19 procent operace na trhu a zhruba 21 procent asset management. Deutsche Bank jako jedna z mála evropských bank staví firemní klientelu před retailovou (57procentní podíl na zisku má firemní klientela, šestnáct procent privátní bankovnictví) a u ČSOB by tedy pravděpodobně rozvíjela její hlavní zaměření.

Kontraproduktivní krok

Svým rozhodnutím vláda v podstatě a priori snížila možnou prodejní cenu především České spořitelně, protože KBC jí novým zaměřením na retail vytvoří další konkurenci a odvede klienty. Jako by nestačilo, že privatizaci dalších peněžních ústavů nijak nepomáhá prohlášení Deutsche Bank i KBC, že o jiné velké české banky nemají zájem. Přitom kupříkladu právě spořitelna by s ohledem na zaměření skupiny KBC byla vhodnější. Koncept propojeného bankovního a pojišťovacího ústavu, se kterým KBC úspěšně operuje na belgickém trhu, je šitý na míru budoucím záměrům právě především spořitelně, ovšem dosud velmi vzdálený strategii ČSOB.

Podle generálního ředitele KBC chce banka v následujících dvou až třech letech uvést na pražskou burzu 20 až 25 procent akcií ČSOB. Na otázku týdeníku EURO, proč k tomu nedojde dříve, odpověděl, že souhlasí s tím, že by bylo rozumnější tento termín zkrátit, nicméně je zapotřebí nejdříve dobře strukturovat činnost banky tak, aby investoři jasně znali její strategii a viděli její úspěchy. Na další otázku týdeníku EURO, kdy banka splní jedno z kritérií soutěže, a sice uvedení banky na světové trhy, odpověděl Vermieren na tiskové konferenci přenášené telemostem z Bruselu tak, že si není zcela jist, že toto bylo jedním z kritérií soutěže a že KBC hodlá uvést na mezinárodní trhy GDR na akcie ČSOB.

Navýší, či nenavýší

Podle belgického deníku La Libre Belgique má v příštích pěti letech KBC investovat do ČSOB zejména na nové pobočky 68,5 milionu eur (zhruba 2,6 miliardy korun). Ministr Svoboda po jednání vlády uvedl, že KBC uvažuje o investici ve výši čtyři miliardy korun. Vermieren hovořil na tiskové konferenci z Bruselu o investici až ve výši dvaceti miliard korun.

Je možná trochu škoda, že takové peníze půjdou do budování poboček, což zdaleka není obor, který rychle nese investované peníze zpět, ponese-li je v očekávané tvrdé konkurenci vůbec v zajímavé výši. Ostatně přemrštěnou pobočkovou expanzi má za sebou již Česká spořitelna a počet poboček bank jistě nepodpoří míru úspor obyvatelstva, která neroste lineárně s ním.

Navýšení základního jmění v ČSOB nyní KBC neplánuje, uvedl Vermieren, neboť je podle něho dobře kapitalizovaná. Připustil, že banka je ochotna podílet se na navýšení kapitálu v budoucnosti, až vznikne potřeba v souvislosti s investicemi do oblasti informatiky a rozšíření poboček ČSOB.

Smlouva o prodeji státního podílu v ČSOB by měla být podepsána do 25. června, dokdy platí návrh smlouvy ze strany belgické KBC, uvedl Vermierenen s tím, že nevidí žádné významné překážky jejího uzavření. Celkem 40,047 miliardy korun zaplatí KBC podle jeho slov v české měně, konkrétní podmínky platby jsou ještě v jednání. Ministr Svoboda na tiskové konferenci uvedl, že „kdyby k podepsání smlouvy s KBC Bank nedošlo, tak druhou v pořadí je Deutsche Bank . Sama ČSOB žádné komplikace při podpisu smlouvy neočekává, stejného názoru je i poradce pro privatizaci firma Schroders.

KBC chce podle Vermierena zůstat v ČSOB strategickým partnerem, poté co zakoupí i 24procentní slovenský podíl, plánuje svůj výsledný akcionářský podíl na zhruba 75 procent. Kolem deseti procent by totiž chtěla prodat buď Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo IFC, takže musí žádat o to, aby podmínka tří let držení nakoupených akcií byla z kupní smlouvy vypuštěna.

Vláda hlasovala 11:7 a Brusel se zlobí

Evropská unie nehodnotí rozhodnutí nijak pozitivně. Paradoxně tak Brusel prožívá jak dobu oslav z vítězství, tak zřejmě trpké zklamání z úkroku české strany. Údajně totiž právě Brusel měl zájem na tom, aby ČSOB získala německá Deutsche Bank, protože její rozsáhlé zkušenosti s revitalizací podniků (především v bývalém východním Německu) by pro Českou republiku byly velmi cenné a banka by se mohla stát poradcem revitalizačního procesu, což ostatně její zástupci nijak nevylučovali.

A jak se vlastně 31. května ve vládě hlasovalo? Zcela jistě to nebylo jednohlasně pro KBC, jak po jednání ohlašoval místopředseda vlády Mertlík. Podle informací týdeníku EURO hlasovalo jedenáct členů kabinetu pro KBC Bank a sedm pro Deutsche Bank. Pro KBC Bank zvedl ruku například Pavel Mertlík a Pavel Rychetský. Premiér Zeman zvedl ruku pro Deutsche Bank. Pro německého obra byl i ministr financí Ivo Svoboda.

První pocity lidí uvnitř ČSOB se dají shrnout jako velké překvapení, protože všeobecným očekáváním bylo vítězství Deutsche Bank. „Řada našich klientů či potenciálních klientů čekala právě na výsledek privatizace a rozhodnutím vlády jsou poněkud zaskočeni. Někteří ani nevědí, kdo je KBC Bank, jiní byli ochotni stát se našimi klienty pouze v případě, že nás koupí německá banka. Deutsche Bank totiž podle nich poskytuje svým klientům nejlepší servis. Naše banka navíc nemá mnoho belgických klientů, sdělil v rozhovoru s týdeníkem EURO nejmenovaný pracovník banky. „Chtěl bych být klientem Deutsche Bank, ale zaměstnancem KBC Bank. I tak se dá nejnovější pocit z prodeje shrnout. Od KBC Bank totiž lze očekávat velmi dobré zacházení s pracovníky banky a zřejmě i benevolentnější přístup k případnému propouštění. Ale slyšet bylo i racionální úvahy o tom, že dobře je především to, že o strategickém partnerovi již bylo rozhodnuto, protože banka již příliš dlouho setrvávala ve stadiu hibernace.

I zástupci KBC Bank potvrzují, že s touto bankou bude mít český management volnější ruce. KBC sice samozřejmě obsadí většinu míst dozorčí rady, ovšem do představenstva budou chtít pouze jednoho dva lidi s tím, že management bude mít zřejmě poměrně velkou volnost v rozhodování.

Neobroušené hrany

I pokud dojde do 25. června k podpisu kupní smlouvy, pár neobroušených hranek zůstane. Vše běželo docela hladce, dokud šlo o podávání inzerátů, najímání poradců a další přípravné akce. Již 28. dubna doporučila firma Schroders jako vítěze KBC Bank, a to díky nejvyšší cenové nabídce, ostatní parametry nabídek jsou podle její analýzy srovnatelné. Ovšem ne zcela srovnatelné byly požadavky bank na ministerstvo financí. Do hry vstupuje bývalá poradkyně ministra Svobody Barbora Snopková. Její hračkou je záruka za pohledávku za Slovenskou inkasní, jediný diskutabilní prvek celého privatizačního procesu. Inspiroval ji zřejmě požadavek KBC Bank na vydání dodatečných záruk na takzvanou smlouvu o konsolidaci, v níž ministr Pilip podepsal záruku za nesplácenou pohledávku ČSOB za Slovenskou inkasní.

Kvůli tomu se oddálilo konečné rozhodnutí až na 31. květen. Firma Schroders podle písemných dokumentů, které má týdeník EURO k dispozici, informovala ministerstvo financí již 12. dubna o tom, že jak KBC, tak Deutsche Bank požadují, aby byly znovu potvrzeny závazky státu vyplývající z poskytnuté záruky za SI, tedy z takzvané Stabilizační smlouvy ze dne 25. června 1998. Na tom zakládají i svoji navrhovanou kupní cenu, KBC Bank dokonce trvá ještě na vystavení dodatečných záruk. Schroders se přitom odvolává na zprávu advokátní kanceláře Allen & Overy. Ta upozorňuje, že KBC Bank požaduje nad rámec stávající záruky, aby ministerstvo financí splnilo i veškeré závazky Slovenské inkasní vůči ČSOB v souvislosti „s jakoukoliv půjčkou, úvěrem nebo podobnou smlouvou mezi ČSOB a SI , o kterých Stabilizační smlouva nepojednávala a které vznikly před datem její realizace. Tento její požadavek zřejmě vyplýval z názoru, že Stabilizační smlouva může mít jednu vadu, a sice že ač konstruována jako smlouva o smlouvě budoucí, není v ní uvedeno, dokdy musí být budoucí smlouva uzavřena. Z toho důvodu doporučovala sama firma Schroders ponechat Deutsche Bank jako náhradníka, pokud by se nepodařilo české straně na konečných podmínkách dohodnout. Ve stejném duchu ostatně hovořil i ministr Svoboda po jednání vlády. Ovšem podle posledního prohlášení generálního ředitele Vermierena již KBC po konzultacích s právníky netrvá na dodatečných zárukách ani na rekonfirmaci samotné Stabilizační smlouvy, takže „technické překážky tohoto typu již zřejmě padly.

Spekulace, které kolem prodeje panují, se tak nyní soustřeďují na otázku, zda KBC bude schopna kupní cenu zaplatit a jaký je vlastně konkrétní termín pro zaplacení.

Slovensko – pozdní bycha honění

Samostatnou kapitolou v celém procesu prodeje je Slovensko. Jako jasná brzda příprav privatizace ČSOB ostatně působilo dlouhou dobu, a proto byla vládní záruka za pohledávku banky za nesplácenou patnáctimiliardovou pohledávku za Slovenskou inkasní největším kamenem úrazu.

Postoj Slovenska v posledních měsících se nejvýstižněji dá nazvat jako pozdní bycha honění, protože když si konečně slovenská strana uvědomila, že bez vstřícného přístupu k plnění dlouhé roky nesplácené pohledávky může na privatizaci jen doplatit, bylo pozdě. Česká vláda se totiž rozhodla prodat státní podíl v ČSOB bez slovenského a vyřešení Slovenské inkasní nezařadila do kritérií soutěže.

Ačkoliv Vermieren při tiskové konferenci z Bruselu potvrdil, že jako předběžnou cenu pro jednání se Slovenskem KBC navrhla stejnou cenu jako české straně, tedy přes jedenáct tisíc korun za akcii, skutečná výše bude podle jeho slov předmětem další diskuse a lze očekávat, že bude nižší. Nejde totiž již o kontrolní, ale zbytkový balík akcií. Kromě toho podle informací ČTK nabídka KBC Bank týkající se nákupu akcií Národní banky Slovenska hovoří o tom, že část kupní ceny by banka zaplatila přímo v hotovosti a zbytek by byl použit na zápočet pohledávky vůči Slovenské inkasní.

Několik dopisů guvernéra Národní banky Slovenska české centrální bance, managementu ČSOB i ministerstvu financí tak vyznělo na prázdno. Do téměř komediálního světla je staví nejen jasná odpověď centrální banky o tom, že český podíl bude prodáván odděleně, nejen nesouhlas dozorčí rady ČSOB převést akcie NBS na český subjekt (jinak by nebylo možné prodat slovenský podíl společně s českým), ale i jednání mezi šéfem FNM a místopředsedou Mertlíkem.

Podle dopisu, který má týdeník EURO k dispozici, se oba shodují na tom, že je zapotřebí prosadit do smlouvy mezi českými akcionáři a vítězným investorem závazek kupujícího neodkoupit akcie Národní banky Slovenska bez souhlasu českého ministerstva financí. Ovšem, jak je uvedeno dále, tuto podmínku je velmi obtížné do smlouvy zapracovat například proto, že by bylo velmi problematické u zaknihovaných akcií ČSOB rozlišit ty, které patří slovenské straně a které patří české.

Fond národního majetku proto doporučuje ošetřit celou záležitost samostatnou smlouvou mezi ministerstvem financí a vítězným investorem.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze