Trhliny v hodnocení - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Trhliny v hodnocení

, Heather Timmons,
Trhliny v hodnocení
Zdroj: Euro.cz

S počtem nesplácených půjček rostou i pochybnosti o metodách jejich přidělování

Od krachu akcií technologických firem v roce 2000 udržují ekonomiku USA nad vodou spotřebitelské výdaje. A tyto výdaje nerostou ani tak v důsledku zvyšování platů nebo počtu pracovních míst, ale hlavně díky stále většímu objemu spotřebitelských úvěrů. V současné době se však mechanizmy, které úvěrovým společnostem lačnícím po zisku umožňují rychleji přidělovat větší půjčky, dostávají pod drobnohled. Týká se to zejména způsobů hodnocení úvěruschopnosti, při kterém banky, vydavatelé kreditních karet a hypoteční společnosti pomocí složitých matematických vzorců zjišťují, jaká je pravděpodobnost, že jim dlužníci vypůjčené prostředky skutečně splatí.
Pod tlakem slabého růstu ekonomiky a zvyšující se nezaměstnanosti se některé z těchto modelů hroutí. Jako příklad nám poslouží společnost Metris, desátý největší vydavatel kreditních karet ve Spojených státech. Ratingová agentura Fitch 28. října snížila ratingový stupeň cenných papírů v hodnotě 4,2 miliardy dolarů krytých úvěry na kreditních kartách Metrisu, protože odpisy vzrostly za posledních dvanáct měsíců o třicet procent, což je mnohem více, než se předpokládalo. Metris je přitom jen jedním ze šesti vydavatelů kreditních karet, kteří letos ohlásili velký nárůst nedobytných úvěrů. „Tyto společnosti se totiž přehnaně spoléhaly na své modely hodnocení, jenže pak zjistily, že vlastně nikdo neví, jak se tento typ portfolia bude chovat v zátěžovém prostředí,“ vysvětluje Rui Pereira, analytik agentury Fitch. „Stačí, aby se v ekonomice objevily další problémy, a všechno se zhorší.“
V devadesátých letech se modely hodnocení úvěruschopnosti staly nedílnou a velice často používanou součástí finančního systému. Na základě těchto modelů se instituce rozhodovaly o výši půjčky a úroků u přibližně u sedmdesáti procent hypotečních úvěrů a u dosud nesplacených úvěrů na kreditních kartách, půjček na auto a osobních půjček v celkové výši 1,7 bilionu dolarů. Hodnocení úvěruschopnosti je zároveň užitečným nástrojem pro investory, kteří podobné úvěry skupují, protože s jeho pomocí mohou během několika minut vyhodnotit stovky půjček.
K největším problémům zatím docházelo u úvěrů na kreditních kartách zákazníků se špatnou kreditní historií, kteří bývají označováni jako dlužníci druhé kategorie (subprime borrowers). Modely totiž nebraly plně v úvahu, jaký vliv na ně bude mít zhoršení stavu ekonomiky. „Dlužníci druhé kategorie jsou ekonomickými faktory ovlivněni nepoměrně více,“ prohlašuje Al Brothers, výkonný viceprezident firmy Cavalry Investments, specializující se na dluhy vyvolané problematickou ekonomickou situací. „Rozdíl mezi výší dluhů a příjmů u nich bývá ze všech největší. Kromě toho mají problémy při hledání zaměstnání a obvykle jsou první na seznamu propuštěných.“
Ekonomové se obávají, že objem problematických hypotečních úvěrů přidělených dlužníkům se špatnou kreditní historií může dosáhnout až 450 miliard dolarů. Až deset procent z nich se může stát nedobytných, odhaduje Douglas. G. Duncan hlavní ekonom Mortgage Bankers. Přirozeným důsledkem je, že se investoři od cenných papírů krytých spotřebitelskými úvěry drží dál. „Při přidělování úvěrů jednotlivcům se všichni nadměrně spoléhali na statistiky,“ tvrdí Gary E. Wendlandt, generální ředitel a předseda správní rady firmy New York Life Investment Management.
Hodnocení úvěruschopnosti přidělává vrásky také regulátorům, a to především kvůli tomu, jak se využívalo při zvyšování počtu úvěrů. V uplynulých třech letech se objem dosud nesplacených půjček přidělených dlužníkům se špatnou kreditní historií zdvojnásobil na 500 miliard dolarů, protože se některé úvěrové společnosti nechaly zlákat vysokými poplatky a úrokovými mírami, které mohou přinést až pětkrát větší zisk než u běžných půjček. „Dokonce ještě předtím, než došlo ke zpomalení ekonomického růstu, podporovaly tyto společnosti prostřednictvím ambiciózních modelů uměle rychlý růst,“ prohlašuje George French, zástupce ředitele americké federální pojišťovny vkladů Federal Deposit Insurance Corporation. Aby bankovní regulátoři získali přehled o skutečné situaci, budou možná od společností přidělujících spotřebitelské úvěry vyžadovat, aby tyto půjčky do března příštího roku od ostatních oddělily.
Pochybnosti se vznášejí také nad údaji, ze kterých se při hodnocení vychází. V projevu proneseném 7. října vyslovil guvernér americké centrální banky Alan Greenspan obavy nad tím, co mohou způsobit „data, jež nepokrývají dostatečný počet let.“ Většina modelů hodnocení úvěruschopnosti vychází z údajů za poslední dva roky. To znamená, že v období dlouhého ekonomického boomu v devadesátých letech přinášely jen růžové vyhlídky. Avšak s tím, jak narůstalo zadlužení a ekonomiku zasáhla recese, překročily ztráty míru, kterou modely předpovídaly. „Když vkládáte příliš velkou naději do minulých zkušeností, koledujete si o problémy,“ prohlašuje George French z FDIC. A Gary Wendlandt z New York Life Investment dodává: „Před třiceti lety jsme si nemohli vzít ani úvěr na kreditce.“
Spotřebitelé, kteří se systémem hazardují, spolehlivost těchto hodnocení ještě snižují. Protože se na hodnocení úvěruschopnosti klade stále větší důraz, vznikla dokonce nová služba, která budoucím dlužníkům vylepšuje jejich úvěruschopnost, aby dostali nižší úroky.
Přesnost dat se příliš nekontroluje. Každá ze tři kreditních agentur (Experian Information Solutions, Equifax a Trans Union) vlastní údaje o 190 milionech zákazníků a každý rok ve Spojených státech shromáždí přes šestnáct miliard informací. Ty poté prodávají věřitelům nebo třetím stranám, kteří je využívají právě při hodnocení úvěruschopnosti. Ale tyto údaje mohou být neúplné, protože úvěrové společnosti údaje o svých zákaznících agenturám poskytují dobrovolně. Agentury navíc získané informace prověřují až na základě stížností zákazníků. „O to, kolik procent těchto informací je chybných, se ještě nikdo nezajímal,“ tvrdí Norm Magnuson, viceprezident obchodní skupiny Consumer Data Industry. „Podle posledních studií se však soudí, že úvěr byl následkem chybných údajů odepřen méně než jednomu procentu zákazníků,“ dodává.
Podle některých kritiků je největším problémem těchto modelů skutečnost, že jsou rasově diskriminující a dlužníky patřící k menšinám nutí k půjčkám na vyšší úrok. Žaloba podaná 13. září k okresnímu soudu pro oblast Columbia obviňuje z diskriminačních postupů společnost Fannie Mae, která se státní podporou poskytuje finančních produkty a služby, jejichž cílem je zvýšit dostupnost bydlení pro obyvatele s nízkými až středními příjmy. Afroameričanka Safiyyah Rahmaanová nedostala hypotéční úvěr s 6,5-procentním úrokem, protože podle automatizovaného systému Fannie Mae měla špatné úvěrové hodnocení. V žalobě se tvrdí, že systém hodnocení této společnosti je diskriminační, a cituje se v ní studie společnosti Freddie Mac, ve které se zjistilo, že 27 procent bělochů má špatnou kreditní historii, zatímco mezi Afroameričany jde o 48 procent a u Hispánců o 34 procent. Ministerstvo pro místní rozvoj a bytovou výstavbu, které kontroluje spravedlivé přidělování těchto úvěrů, prověřuje podle své mluvčí praktiky společností Fannie Mae i Freddie Mac, ale zatím nemá k dispozici žádné výsledky. Mluvčí společnosti Fannie Mae říká, že společnost na tuto žalobu hodlá formálně reagovat. Dodává, že všechny její postupy jsou v naprostém souladu se zákony o spravedlivém přidělování úvěrů a že se díky programům společnosti zvyšuje procento bytů a domů ve vlastnictví příslušníků menšin.
Až donedávna byla tato hodnocení nejvíce kritizována za svou neprůhlednost. Některé detaily ze svého tajného vzorce prozradila v roce 2000 společnost Fair, Isaac & Co. ze San Rafaela v Kalifornii (zkráceně FICO), která patří mezi autory nejčastěji používaných způsobů hodnocení. Pod tlakem spotřebitelských skupin uvedla, že přibližně 35 procent hodnocení odpovídá tomu, jak dlužníci spláceli své předchozí dluhy a třicet procent, kolik už z úvěru vyčerpali. Patnáct procent odráží délku dlužníkovy kreditní historie a deset procent odpovídá typu úvěru a způsobu jeho využití. Hodnocení společnosti FICO se obvykle pohybuje mezi 550 a 800 body, ale téměř dvacet procent americké populace má hodnocení horší než 620 bodů, což je obvykle hranice pro přidělení nejvýhodnější půjčky.
Společnost FICO, kterou v roce 1954 založil inženýr William Fair a matematik Earl Issac, měla zprvu za úkol poskytovat úvěrovým společnostem poradenské služby. Své postavení klíčového hráče v tomto odvětví obhajuje přesvědčivě dodnes. Michael W. Rapaport, viceprezident společnosti Fair Isaac, však tvrdí, že by se úvěrové společnosti měly rozhodovat na základě většího počtu faktorů. Například by měly pravidelně kontrolovat svá portfolia a při změně situace by dlužníkům měly upravit úrokovou míru i velikost půjčky. „Čím více půjček přidělujete, tím bedlivěji si musíte hlídat portfolio,“ tvrdí.
Půjčky už se klientům se špatnou kreditní historií a nízkými příjmy přidělují celá léta. Finanční společnosti specializované na chudší vrstvy obyvatel, jako United nebo Money Store byly úspěšné, protože své klienty dobře znaly. V posledních pěti letech však byly prodány nebo zanikly, protože se zostřila konkurence hlavně ze strany bank, které půjčují peníze mnohem levněji. Budiž jim aspoň útěchou, že nedojely na nejasné matematické vzorce.

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
BusinessWeek

Překlad: Jana Jebáčková

Ohodnoťte tento článek
Diskuze