Menu Zavřít

Tratí koupaliště i prodejci přípravků

31. 7. 2006
Autor: Euro.cz

VODNÍ SINICE Na straně jedné ztráty provozovatelů koupališť v řádech desítek milionů korun ročně. Na straně druhé administrativní omezení rozvoje firem disponujících přípravky k čištění vod. Tak dnes vypadá postoj státu k problematice stále četnějšího výskytu sinic v tuzemských vodách.

BRAND24

VODNÍ SINICE Na straně jedné ztráty provozovatelů koupališť v řádech desítek milionů korun ročně. Na straně druhé administrativní omezení rozvoje firem disponujících přípravky k čištění vod. Tak dnes vypadá postoj státu k problematice stále četnějšího výskytu sinic v tuzemských vodách. Ačkoli jsou v současné době v Česku k dispozici přípravky k likvidaci sinic, a to jak na bázi chemické, tak biologické, je jejich aplikace v praxi prakticky nemožná. Bariéru první tvoří stávající rozdělení kompetencí v procesu povolování použití příslušných látek. Jak konstatuje vrchní ředitel odboru vodního hospodářství z ministerstva zemědělství Pavel Punčochář, konkrétní povolení vydávají místně příslušné vodoprávní orgány. Ty se ovšem rozhodují na základě odborného posudku, který dodává specializované pracoviště, brněnské Centrum pro cyanobakterie. Uvedené centrum přitom použití biopreparátů prakticky bez výhrady odborně zamítá, ale nenese za to odpovědnost. Vodoprávní organizace zase tvrdí, že zamítavé stanovisko vydaly na základě odborného posudku. Stávající legislativa navíc jednoznačně nahrává využití chemie. Podle jednatelky společnosti Epin Miroslavy Vackové lze na úpravu vody podle příslušné vyhlášky ministerstva životního prostředí používat jen látky v této vyhlášce vyjmenované. „A to jsou všechno chemické látky. Přípravky, které nejsou uvedeny ve vyhlášce, se nesmí použít, a pokud ano, je nutné projít procedurou, která je mimo ekonomické možnosti průměrné firmy. Náklady na odzkoušení v terénu jsou minimálně půl milionu, zákon navíc požaduje sledování účinnosti látek na srovnatelných vodních plochách. Jenže každá lokalita je specifická, čili to v praxi nelze dodržet,“ tvrdí Vacková. Skutečnost je tedy taková, že zákon povoluje k likvidaci sinic jen chemické prostředky. V praxi se však téměř nepovoluje ani to, co ze zákona povolit lze. Sinic ve vodě přibývá a stoupá i jejich toxicita - jedovatost sinicemi vylučovaných látek. BOLEVECKÝ RYBNÍK Jednou z mála povolených akcí bylo vyčištění Boleveckého rybníka v polovině letošního července za použití síranu hlinitého, který byl do vody rozprašován motorovým člunem společnosti Silfor. Podle šéfa uvedené společnosti Josefa Kováře, který je autorem technologie zapravování látky do vody, přišla uvedená akce zhruba na dva miliony korun. „Samotný zákrok stál přibližně 600 tisíc korun, zbytek byly náklady na studie, povolení a administrativu s akcí spojenou,“ říká Kovář. Zákrok se povedl, voda byla již po dvou dnech výrazně čistší, sinice téměř zmizely. Síran hlinitý ovšem není samospasitelný, jeho použití má i své odpůrce. „Obdobnou aplikaci jsme schopni udělat kdekoli, můžeme naši technologii také zavést na plavidlech zájemců. Jsme také připraveni zapravovat do vody i jiné látky, například enzymy. V takovém případě by bylo třeba desetinásobně nižších dávek než v případě síranu hlinitého,“ konstatuje Kovář. NÁKLADY SE VRÁTÍ ZA DEN V Česku bylo přitom jen v letošním roce kvůli sinicím uzavřeno zatím 14 významných koupališť. Mimo jiné pražské koupaliště Hostivař nebo nádrž Brno, tedy lokalita přímo před očima Centra pro cyanobakterie, jehož posláním je boj proti sinicím. To znamená pro provozovatele koupališť nemalé ekonomické ztráty. Ty jdou u zmíněných dvou koupališť kvůli jejich velikosti do milionů. Na Boleveckém rybníku odhaduje Kovář možnou újmu ze zákazu koupání zhruba na milion korun. Výhodnost likvidace sinic je ale ještě výmluvnější u malých koupališť či kempů s možností rekreačního koupání. Podle Vlastimila Marka ze společnosti Venturavenkov stojí aplikace přípravku na bázi enzymů na jeden hektar vodní plochy u menších nádrží kolem čtyř tisíc korun. „To je méně, než často činí tržby na veřejných koupalištích za jeden den,“ připomíná Marek. U přehradních nádrží - rezervoárů pitné vody - stojí podle něj při včasném preventivním zásahu ošetření tímto přípravkem dva haléře na metr krychlový vody ročně, přičemž všichni provozovatelé úpraven vod ušetří také vícenáklady na provoz filtrace. BIOLOGICKÉ A JINÉ ALTERNATIVY**

O možném použití enzymů již dva roky neúspěšně bojuje společnost Ventura-venkov. A to přesto, že disponuje certifikátem Jihočeské zemědělské univerzity a má za sebou úspěšnou aplikaci enzymů na dvou vodních plochách v Plzeňském kraji z loňského roku a vyčištění motolského koupaliště v Praze z letoška. Podle jednatelky společnosti Epin Miroslavy Vackové je v Česku k dispozici i probiotický přípravek proti sinicím, zahraniční certifikáty opravňující k aplikaci látek proti sinicím má k dispozici také nadnárodní firma Kemwater. Nikdo přitom nedostal šanci uplatnit své přípravky v praxi.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).