Ten uměl to, a ten zas tohle

15. listopadu 2004, 00:00 - PŘEMYSL HOUŽVIČKA
15. listopadu 2004, 00:00

Nejbohatší invalidní důchodci v P raze. Tak se mezi lidmi říkalo vekslákům, postávajícím převážně v P raze přes prodejnami Tuzexu. Takzvaný bon, tedy poukázka na nákup zahraničního zboží, bylo možné nejrychleji získat právě od nich. A nejen bony, ale i prakticky jakoukoliv valutu v téměř libovolném množství.

Bony a klid: Roman Skamene v jedné ze svých nejznámějších filmových rolí.

Nejbohatší invalidní důchodci v Praze. Tak se mezi lidmi říkalo vekslákům, postávajícím převážně v Praze přes prodejnami Tuzexu. Takzvaný bon, tedy poukázka na nákup zahraničního zboží, bylo možné nejrychleji získat právě od nich. A nejen bony, ale i prakticky jakoukoliv valutu v téměř libovolném množství. Mělo to drobný háček: prodávali za zhruba dvojnásobek oficiálního kurzu. Přesto neměli o zájemce nouzi - množství peněz, které socialistický režim dovolil lidem vyvést do kapitalistické ciziny, byl směšně nízký a právě veksláci lidem splnili sen. Mohli si tak na Západě koupit vysněný videorekordér či jiné zboží. Přestože některé veksláky zatkla někdejší Veřejná bezpečnost, byla to jen špička ledovce. Režim je víceméně toleroval - lidé byli s jejich „službami“ spokojení a policisté na ulici nezřídka také dostali desátek. Vydařenou výpověď o veksláctví, byť s ideologicky zabarveným koncem, představil veřejnosti v roce 1987 Vít Olmer, režisér filmu Bony a klid. Zatímco veksláci nepřežili pád komunismu (respektive někteří podnikavější se po revoluci transformovali do podoby oficiálních směnáren), mnohé nelegální obchody měly a mají delší život. I dnes člověk zaslechne historky o překupnících, zaměřených především na sběratelské předměty: počínaje knihami a konče starožitnostmi. I ti našli mezery v centrálně plánovaném ekonomickém systému. Byla to sociálně rozmanitá skupina: vedle samotných sběratelů, kteří rovněž nepohrdli přivýdělkem, se mezi nimi dali nalézt i taxikáři, instalatéři, řezníci, zelináři, lékaři či studenti… „Jejich hlavním působištěm byly burzy,“ řekl Profitu někdejší překupník s dobrodružnou literaturou, dnes vážený antikvář, který si přál zůstat v anonymitě. Přestože hlavním sortimentem byly právě knihy, koupit se zde dalo téměř vše - nedostatkové zahraniční audiokazety i videokazety, plechovky od limonád či piva, odznaky, nerosty a mnohé další zboží.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak získat hypotéku, nebo půjčku, kterou vám banka odmítá schválit
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Auta
Retro: Ford Mustang přežil i zlé časy. A dnes je to úplný…
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC ztrácí. ABT má řešení
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Technologie
OLED, QLED a Smart TV. Jaké jsou nejlepší televizory roku 2017?
Jak (ne)funguje propojení počítače s mobilem ve Windows 10 Fall Creators Update?
Mladí Číňané soutěží ve virtuálním tleskání prezidentovi, mají na to aplikaci
Volby.cz byly pod „hackerským“ útokem, tvrdí Český statistický úřad
Nvidia dává opět ke grafikám zadarmo hru Destiny 2, podporuje takto GTX 1080 a 1080 Ti
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít