Také filharmonici bojují o přežití

02. května 2005, 00:00 - PhDr. Ilja Šmíd,
02. května 2005, 00:00

Hlasy čtenářů Se zájmem jsem si přečetl článek „Bojujeme o přežití“, který se v Profitu č. 15/2005 věnoval financování soukromých divadel. S podobnými problémy se potýkají i symfonické orchestry.

Hlasy čtenářů

Se zájmem jsem si přečetl článek „Bojujeme o přežití“, který se v Profitu č. 15/2005 věnoval financování soukromých divadel. S podobnými problémy se potýkají i symfonické orchestry.

Také u nás jsou prostředky rozdělovány nerovnoměrně: jestliže příspěvkové orchestry mají soběstačnost 20-30 procent, Pražská komorní filharmonie či Český filharmonický sbor Brno mají soběstačnost 60-75 procent.

Současně je ale nutné dodat, že i příspěvkové orchestry mají podmínky k činnosti téměř katastrofální, někdy na hranici přežití.

Kromě dlouholetého lobingu na ministerstvu kultury a v parlamentu se účastním práce nového sdružení Iniciativa pro kulturu. Snažíme se podchytit co nejširší základnu neziskových uměleckých aktivit, z nichž mnohé (ale vůbec ne všechny!) vykazují stejné nebo i lepší výsledky než příspěvkové organizace, ale za nesrovnatelně horších podmínek. Na druhé straně si ale uvědomuji to, co v článku naznačil pan Gregorini: rozpor mezi takzvanou společenskou poptávkou a mezi snahou samotných umělců vytvářet nové ansámbly. Má to být řízené, regulované nebo jen volnou soutěží? Co a v jaké výši podporovat? Co je vlastně „společenská poptávka“? Kde leží hranice mezi „kšeftem“ a veřejnou službou? Jednoduchý recept podpory umění neexistuje.

V konceptu vícezdrojového financování umění, o kterém hovoří všechny polistopadové vlády, je problematická i ona ikona sponzorství. Těch několik málo sponzorů, kteří se věnují podpoře umění, dává raději peníze do příspěvkových organizací typu Národního divadla, protože ty jim mohou nabídnout reklamu, zatímco „neziskovky“ spotřebují peníze v běžném provozu. Nedokonalá legislativa nutí spojovat sponzorský záměr s reklamou.

Výdaje ze státního rozpočtu na kulturu mají rok od roku klesající tendenci, takže v letošním roce je podíl kapitoly ministerstva kultury nejmenší v celé polistopadové éře - 0,49 procenta. Kde je ono všemi politickými stranami vzývané jedno procento na kulturu, minimální v celé Evropě? 

PhDr. Ilja Šmíd, ředitel Pražské komorní filharmonie a předseda Asociace ředitelů symfonických orchestrů ČR

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se daní příjmy z pronájmu bytu?
Segwit2x se nekoná. Bitcoin se zatím štěpit nebude.
Rozdíly v placení zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ
Měli byste se bát, když nakupujete na českých e-shopech?
Když za škodu může sport...
Auta
Tajemný prototyp z českých silnic přišel o maskování. Jedná…
Elektrický tahač Tesla Semi má po premiéře. Někteří ho ale za žádný zázrak nepovažují
První upoutávky na Mercedes-Benz CLS ukazují předek a digitální interiér
Nejlepší ojetá auta do 100 000 Kč, která jsou levná na provoz
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik jsou dnes dostupnější
Technologie
Tip: Firefox vám poradí, čím nahradit nefungující doplňky. Jak na to?
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Google Maps budou přehlednější. Navíc se přizpůsobí chodcům i řidičům
Xeony generace Ice Lake mají 38 jader a HBM2. Xeony Phi nahradí 44jádrová verze ISX-H
Na Chromeboocích poběží MS Office i World of Warcraft, ale…
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít