SVÉVOLNÉ PŘESUNY - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

SVÉVOLNÉ PŘESUNY

, Blanka Růžičková Euronews a.s.,
SVÉVOLNÉ PŘESUNY
Zdroj: Euro.cz

Dopravci propadli, energetici uzavřeli podivné smlouvy

Za šest týdnů bude již možno český telekomunikační trh považovat za liberalizovaný. Od ledna 2001 nebude mít Český Telecom exkluzivitu v poskytování hlasových služeb. Ačkoliv telekomunikační zákon nedokázal zajistit, aby měl trh od samého začátku všechny atributy svobody (volba operátora bude občanům umožněna až v roce 2002), pro působení konkurence prostor poskytuje. Nabízí se ale otázka, nakolik jsou nové firmy připraveny daných možností využít.
Týdeník EURO zjišťoval, v jakém stavu jsou telekomunikační projekty, které se před lety zrodily v síťových odvětvích české ekonomiky. Poznatky povzbudivé nejsou. Většina z těchto projektů je ve fázi, kterou lze těžko označit za uspokojivou a stabilizovanou. V některých případech dokonce hrozí, že oprávněnost některých kroků by mohla prověřovat justice.

Promrhaná šance.
Distributoři elektřiny, ropy a plynu stejně jako vlastníci dopravních sítí měli ideální výchozí předpoklady k tomu, aby vybudovali konkurenční telekomunikační infrastrukturu. Mohli proto nabídnout alternativu vůči etablovaným sítím Českého Telecomu, Českých radiokomunikací či sítím mobilních operátorů. Dopravci a energetici většinou nejsou svazováni náročným stavebním řízením, vyjednáváním s vlastníky dotčených pozemků, jejich sítě mnohdy protínají i lukrativní centra měst (například železnice). To vše je cennou vstupní devizou.
O majitelích dopravních sítí můžeme bez rozpaků říci, že šanci promrhali. Na železnici ani na dálnicích není síť v takovém stavu, aby ji bylo možné komerčně využívat.
Nynější snaha rychle dohnat letité zpoždění se pravděpodobně mine účinkem. Václav Mach, poradce v oblasti telekomunikací, k tomu již dříve týdeníku EURO řekl, že například železničáři zaostali zhruba sedm let za energetiky. Potíž je i v tom, že v současné době není o další nové sítě přílišný zájem, neboť přenosových kapacit je spíše nadbytek.

Šíp zasáhl i Zeleného.
Kdo může za vzniklou situaci? Za selhání železnice nepochybně odpovídá celá plejáda ministrů dopravy a spojů a především ředitelů Českých drah. U podpisu problematické smlouvy se společností ČD–Telekomunikace v roce 1995 asistoval ministr Jan Stráský a šéf drah Emanuel Šíp. Ti, kteří je pak vystřídali, nedokázali zajistit plnění dojednaných smluvních podmínek. Alespoň snahu věci napravit nelze pak upřít teprve nynějšímu řediteli drah Daliboru Zelenému. „Je to obrovská škoda. Kdyby se drážní projekt již před dvěma roky rozjel, mohla to být výborná konkurence Telecomu. Takto hrozí, že firma bude jenom paběrkovat, podotýká náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová.
I budování telekomunikační infrastruktury v dálniční síti selhalo na pochybení ministerstva dopravy a spojů, když v době působení Antonína Peltráma byla bez tendru poskytnuta exkluzivita švýcarské firmě EBCom na pokládku takzvaných chrániček (EURO 23/2000). Pravděpodobná svévole jednoho z ministerských odborů zapříčinila, že všechny přípravné kroky musely být anulovány, a výstavba sítě je tak opět na samém počátku. Nová soutěž bude vypsána zatím pouze pro D1, u ostatních se zatím ani neví, zda budou tendry vyhlášeny.
Čest dopravců tak do jisté míry zachraňují regionální projekty, zejména pražské optické telekomunikační sítě Metronet a Pragonet, vybudované z velké části v tunelech metra. První je nyní ve vlastnictví firmy GTS (získala ji koupí firmy Dattel), druhá od letošního roku patří Deutsche Telekomu.

Podivné smlouvy.
Energetici byli, co se výstavby týče, úspěšnější. Optické sítě se jim vybudovat podařilo a firmy již své služby komerčně nabízejí. To se týká projektu elektrárenské společnosti ČEZ (nazvaného CEZTel), projektu elektrorozvodných závodů (Aliatel), plynárenské společnosti Transgas (TransgasNet) či optické sítě ropovodného podniku Mero ČR. Možná že v případě elektroenergetických distributorů bylo budování technicky jednodušší a levnější (zavěšování na stožáry vysokého napětí místo pokládka pod zemí). Mnohde také stačilo „pouze starší metalickou kabeláž vyměnit za optickou (Transgas), u některých nových projektů se s výstavbou moderní sítě počítalo dopředu (ropovod z Ingolstadtu do Kralup).
Ovšem u těchto relativně úspěšnějších projektů jsou zase o to větší pochybnosti ohledně vlastnických poměrů. To se týká CEZTelu, optické sítě Mera a do jisté míry i Aliatelu, mezi jehož akcionáři nyní panuje velká nervozita. Snad pouze v TransgasNetu žádné starosti tohoto druhu nemají. Na vině majetkových obtíží jsou nepochybně pracovníci z ministerstva průmyslu a obchodu a FNM, kteří – zaujati energetickou politikou – ponechali telekomunikační odnože státních a polostátních firem zcela stranou svého zájmu.
„Náš pan ministr nedávno nabízel kolegům z ministerstva průmyslu, že pokud by potřebovali odbornou pomoc, pomůžeme jim, vyjadřuje ochotu spolupracovat náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová. Z již uvedeného je ale patrné, že zmíněný resort, který má k telekomunikacím neblíže, nebyl ve svém dřívějším počínání o mnoho úspěšnější, a tak výzva nemusí pro někoho znít zrovna přesvědčivě.

Buď práci ČEZ.
Nepozornost a laxnost se úředníkům vrací jako bumerang v podobě těžko řešitelných problémů. To se určitě týká společnosti ČEZ a jejího CEZTelu, kde podivná opční smlouva s francouzskou Vivendi a snaha převést telekomunikační síť na CEZTel může působit těžkosti při chystané privatizaci. V kuloárech se hovoří o tom, že na resortním ministerstvu i ve vedení ČEZ mají z celé věci zamotanou hlavu.
Mluvčí elektrárenské společnosti Ladislav Kříž týdeníku EURO sdělil, že definitivně jasno ve věci by mělo být do konce roku, kdy vyprší opční termíny. „V současnosti probíhají s Vivendi jednání. Je pravdou, že obě strany dosud vnímají a čtou smlouvu rozdílně. Podle našeho názoru ji lze vypovědět, ale to neznamená, že se tak musí stát, dodává. Současné vedení každopádně nepovažuje dohody s Vivendi za takové, „aby bylo možné hovořit o partnerském a rovnocenném vztahu .
Převod telekomunikační sítě do majetku CEZTelu byl po příchodu nového managementu zastaven. „Definitivně rozhodnuto o tom, kdo tento majetek bude vlastnit, zatím není. Management se domnívá, že k rozvoji své činnosti CEZTel tyto sítě nutně nepotřebuje vlastnit, poznamenává Kříž.

Mero se bálo budoucnosti.
Okolnosti prodeje telekomunikační sítě podniku Mero ČR taktéž nebyly uspokojivě objasněny. Ví se jistě pouze to, že část sítě, kterou firma nepotřebuje pro řídící a kontrolní systém ropovodů, nedávno Mero odprodalo firmě Sloane Park Property Trust. Hovoří se o tom, že se i v tomto případě stalo bez vědomí nadřízených orgánů a firma nebyla vybírána po řádném výběrovém řízení. Úřady to ale popírají. „Převod práv se uskutečnil se souhlasem jediného akcionáře, říká mluvčí ministerstva průmyslu Anna Stárková. Jediným akcionářem je FNM.
Ani jeho mluvčí Jana Víšková pochybnosti nepotvrzuje. Jako jeden z hlavních důvodů prodeje uvádí, že nyní dochází zcela „nekoordinovaně k duplicitnímu budování nových optických tras, což nutně povede k pádu cen telekomunikačních služeb. Jelikož telekomunikace nepatří k hlavnímu předmětu podnikání podniku Mero, bylo podle Víškové rozhodnuto o prodeji, přičemž finanční prostředky budou využity k rozšíření centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi.

Úvahy, nic víc.
Dalo by se namítnout, že kdo nic nedělá, nic také nezkazí. Pravdou je, že i v některých dalších distribučních firmách, disponujících sítěmi, se o možnostech pokládky optokabelů přemýšlelo, nakonec se však jejich zástupci rozhodli nestavět. Tak tomu bylo například u regionálních distributorů plynu.
Potvrzuje to technický ředitel Západočeské plynárenské Jan Brom. „Vím, že ještě před mým příchodem se o tom uvažovalo, ale to bylo tak všechno. Pro vlastní potřeby si nyní pronajímáme kapacitu od Západočeské energetiky, která optickou síť má, uvádí. Pouze o stadiu „úvah mluví také jeho kolegové z Pražské plynárenské.

Nejsou kabely, nelze stavět.
Tomislav Kantůrek, který se stará o výstavbu sítě ČD–Telekomunikace, říká, že skluzy ve výstavbě optických sítí nelze svádět pouze na byrokratická pochybení či něčí neschopnost. „Naším hlavním problémem je v současnosti absolutní nedostatek optických kabelů. Pokládka probíhá pouze podle toho, kolik kabelů se nám zrovna podaří sehnat. Společnost odebírá kabeláž od Alcatelu a Ericssonu, jelikož prý žádná česká firma již optické kabely nevyrábí.
„My skutečně kabely nyní nevyrábíme, ale není to proto, že bychom nechtěli. Je totiž celosvětový nedostatek optických vláken, která i naše firma dováží, říká Iva Kiliánová z oddělení public relations Kabelovny Děčín, firmy, která jako jediná v ČR umí optický kabel vyrobit. „Musím ale upozornit, že ČD–Telekomunikace si zahraniční dodavatele vybraly samy a dobrovolně. Otázka tedy nestojí v tom, že bychom je nechtěli uspokojit, namítá Kiliánová.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze