Světoobčan z čokolády netloustne - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Světoobčan z čokolády netloustne

, Pavel Hanslíček,
Světoobčan z čokolády netloustne
Zdroj: Euro.cz

Budoucnost firmy vidím v rozšířené unii, říká šéf Nestlé Česko

EURO: Společnost Nestlé koupila spolu s firmou Danone v roce 1992 bývalý státní podnik Čokoládovny, celkem patnáct závodů. Jaký je jejich osud?
LE CICLÉ: Prvním krokem obou partnerů v Čokoládovnách bylo rozdělení na základě sortimentu. Nestlé připadla výroba čokoládových a nečokoládových cukrovinek. Danone se stalo producentem sušenek a oplatek. Z původních patnácti výroben jsme jako Nestlé získali osm závodů. Čtyři z nich stále provozujeme, dva jsme uzavřeli a dva (Lipo a Soja) prodali managementu. Odprodané společnosti fungují jako nezávislé subjekty a my od nich pravidelně nakupujeme část sortimentu, například z Lipa – nynějšího Candy Plus – bonbony Besipky a Lipo. Nejpopulárnější a nejrozšířenější byl Orion, vybrali jsme ho proto jako českou národní značku pro veškeré čokoládové cukrovinky.

EURO: Obě firmy se později rozdělily. Jak jsou dnes někdejší partneři úspěšní? Danone, nyní OPAVIA-LU, má prý vyšší zisky a vyplácí dividendy, Nestlé Česko zaznamenalo loni ztrátu.
LE CICLÉ: S takto postaveným tvrzením nemohu souhlasit. Nestlé Česko je od doby rozdělení stále ziskové, avšak narážíte-li na výsledky roku 2002, tak ty byly ovlivněny restrukturalizačními náklady a ovlivnily je také povodně. Pokud bychom nezapočítali tyto mimořádné náklady, zisk naší firmy se loni meziročně zvýšil o 240 milionů korun (pozn. red. – Nestlé Česko za rok 2002 vykázalo ztrátu minus 118 milionů korun). A o rok dříve dosáhl čistý zisk dokonce hranice půl miliardy korun.

EURO: Jaké výsledky očekáváte letos?
LE CICLÉ: Předpokládám, že v tomto roce bude pokračovat trend z let 2001 a 2002, tedy růst. Přesto nemyslím, že dosáhne úrovně zisku z roku 2001, ten byl totiž ovlivněn prodejem některých částí majetku naší společnosti.

EURO: Nestlé Česko vyváželo velkou část produkce do Ruska, pak se tento trh zhroutil. Využijete zlepšené hospodářské situace v tomto regionu?
LE CICLÉ: Nevidím v Rusku výrazný potenciál právě pro českou pobočku Nestlé. Budoucnost Nestlé Česko je spíše v rozšířené Evropské unii, tedy v EU25. Už nyní vyrábíme relativně velké množství nečokoládových cukrovinek pro Velkou Británii. Pokud jde o čokoládové cukrovinky, je o ně spíše zájem v okolních zemích vstupujících do unie spolu s Českou republikou, například na Slovensku, v Polsku, Maďarsku či v Pobaltí.

EURO: Přesto: kdysi byla třetina exportu Nestlé Česko určena pro ruský trh.
LE CICLÉ: Jistě. Ovšem tehdy bylo také mnohem obtížnější se dostat se na trh Evropské unie. Nestlé má navíc v Rusku značné kapacity na produkci čokoládových cukrovinek a je lídrem tamního trhu. Ročně tam ruské Nestlé prodá asi sto tisíc tun nejrůznějších druhů cukrovinek.

EURO: Existují specifika českého či ostatních středoevropských a východoevropských trhů v porovnání se západní Evropou? Jaké jsou rozdíly ve spotřebě a chutích?
LE CICLÉ: Určité zvláštnosti je možné najít. První je velikost místní kupní síly. Je třeba vyrábět takové produkty, které si mohou spotřebitelé dovolit. Tempo koncentrace maloobchodu ve střední a východní Evropě je mnohem rychlejší než v Evropské unii. Velká část růstu obratu Nestlé přichází právě z centrální Evropy, což si velmi dobře uvědomujeme. Specifickou roli hrají v Česku a na Slovensku lokální značky, jako třeba Orion nebo Carpathia. Ty jsou silné a důležité. Podobná situace je také ve Francii a v Itálii. Jídlo je totiž místní záležitostí. Nevěřím na globální potraviny, takových jako naše Chunky KitKat je jen málo. Dobré srovnání nabízejí polévky, ve Francii jsou například mnohem hustší než v Česku. S rozdílností lokálních chutí se musí výrobci vyrovnat a své produkty jim přizpůsobit. Značka může být stejná, chutě ne – dokonce i Nescafé se v jednotlivých zemích liší.

EURO: Česko nedávno absolvovalo úspěšné referendum o vstupu do Evropské unie. Co to bude znamenat pro české potravinářství?
LE CICLÉ: Potravinářský průmysl se bude muset vyrovnat s řadou tvrdých pravidel v oblasti kvality a bezpečnosti. Naše společnost je na to připravena. Nestlé Česko tuto změnu vnímá jako velkou příležitost. Budeme moci mnohem jednodušeji exportovat naše výrobky dalším členům skupiny Nestlé. Budou-li čeští producenti chtít na celoevropský trh, budou muset poněkud přizpůsobit chuť svých výrobků. Myslím ale, že v kvalitě, bezpečnosti a know-how jsou velcí hráči českého trhu v podstatě připraveni.

EURO: Všeobecně se říká, že unie představuje řadu nových exportních příležitostí pro české výrobce…
LE CICLÉ: Ano, vidíme příležitost v rozšířené EU25. Export do západní Evropy bude růst spíše v omezené míře. Přesto jsou již dnes například nečokoládové cukrovinky našeho závodu Sfinx z moravského Holešova úspěšné. Kromě zmíněné Velké Británie bodují i na americkém trhu. Pro Spojené státy jsme v Holešově vyvinuli a pod názvem Laffy Taffy vyrábíme bonbony velmi podobné v Česku populární značce Bon Pari.

EURO: Tvrdíte, že Sfinx úspěšně vyváží do USA. Přitom se říká, že Nestlé postrádá silné značky v nečokoládových cukrovinkách. Mohly by tuto roli splnit holešovské výrobky?
LE CICLÉ: V Evropě jsou pouze tři místa, kde vyrábíme nečokoládové cukrovinky. Sfinx má šanci stát se evropským centrem výroby tohoto sortimentu pod různými značkami. Značky jako Hašlerky nejspíše nemají šanci proniknout do povědomí spotřebitelů mimo Českou a Slovenskou republiku.

EURO: Firma Nestlé přesunula v posledních letech jednotlivé výroby. Co bylo cílem těchto změn?
LE CICLÉ: Chtěli jsme si zajistit konkurenceschopnost i v podmínkách rozšířené Evropské unie. Projekt začal již v roce 2000. Cílem je koncentrovat výrobu tam, kde jsou nejlepší podmínky tak, abychom výrobě cukrovinek zajistili dlouhodobou perspektivu.

EURO: Vylučujete možnost přesunu dál na východ, třeba na Ukrajinu?
LE CICLÉ: Takové stěhování neplánujeme. Za prvé chceme vyrábět uvnitř unie. Za druhé jsme v případě Čokoládoven nekupovali jen výrobní závod. Výroba čokolády má v Česku silnou tradici, například pražský závod Orionu byl založen již v roce 1896. Od té doby získali čeští pracovníci mnoho znalostí a jejich transfer by vyžadoval neuvěřitelné množství času, prostředků…

EURO: Plánujete nové využití pro rozsáhlý areál pražské Orionky v Modřanech, v němž se už produkuje pouze kakaová hmota?
LE CICLÉ: Kakaová hmota, kterou vyrábíme v Modřanech, není určena jen pro naše výroby v České republice. Naopak. Velká část produkce této základní suroviny je určena pro další továrny Nestlé ve střední a východní Evropě. Je to jediné místo v této oblasti, kde Nestlé zpracovává kakaové boby. Navíc v Modřanech stále sídlí naše ústředí. Na budoucím využití zbytku komplexu pracujeme, zatím však nechci nic konkrétního prozrazovat.

EURO: Postupným útlumem výroby prochází rohatecká Maryša. Hovoří se o tom, že by v Rohatci mohla produkci cukrovinek vystřídat například strojírenská výroba.
LE CICLÉ: Rohatecký sortiment se postupně přesouvá do holešovského Sfinxu a olomoucké Zory. V Holešově chceme koncentrovat regionální výrobu nečokoládových cukrovinek. Pro areál Maryšy hledáme investora, který by měl zájem převzít závod a vytvořit podmínky pro nábor zaměstnanců. Kromě výrobních hal jsou komplexu podniku k dispozici i plně funkční infrastruktury i automatizovaný sklad. Jednáme, ale zatím jsme bohužel nenašli někoho, kdo by byl schopen převzít závod okamžitě. Pokud jde o strojírenskou výrobu, byl bych spíše skeptický. I když opravdu nemusí nutně jít o potravinářskou produkci, závod je velmi flexibilní.

EURO: Tvrdíte, že se produkce čokoládových výrobků s modrou hvězdou přesunula do olomoucké Zory. Jak je možné, že v Česku populární oplatka Delissa, patřící do sortimentu značky Orion, se vyrábí v Polsku?
LE CICLÉ: Po rozdělení Čokoládoven jsme neměli v České republice žádné kapacity na oplatky, takže je musíme produkovat v Polsku. Tam se však vyrábějí od počátku, v zemi je kompetenční centrum pro výrobu oplatků pro celý středoevropský region.

EURO: Společnost Nestlé má podstatně širší portfolio než jen cukrovinky. V Polsku i Maďarsku vyrábí nápoje, zmrzliny, mléčné produkty nebo stravu pro domácí mazlíčky. Proč tento sortiment do Česka pouze dovážíte?
LE CICLÉ: Vytváříme zmíněná kompetenční centra, ve střední Evropě jsme až na jedinou výjimku v Polsku nikde nestavěli závody na zelené louce. Kupovali jsme existující továrny. Výroba potravin je drahá a působíme přitom v podmínkách otevřené ekonomiky, takže se nevyplatí produkovat jen pro relativně malý český trh. Kapitálová náročnost nás také nutí koncentrovat výrobu do jednoho místa. I Česku přináší koncentrace určité výhody. Podařilo se nám úspěšně zajistit převod veškeré výroby čokoládových cukrovinek z maďarské Szerencse do Zory.

EURO: Jste významným producentem minerálních a stolních vod, nabízíte je například v Maďarsku. Plánujete jejich prodej či výrobu i v České republice?
LE CICLÉ: Už teď v Česku nabízíme některé naše značky, jako San Pellegrino, Vittel či Perrier, jsou to dražší typy vod. Koncem června jsme začali prodávat naši panevropskou značku Aquarel na Slovensku. V Česku probíhá registrační řízení a brzy ji nabídneme i zde. Aquarel je určen pro každodenní spotřebu, proto se bude prodávat nejen v baleních jeden a půl litru, ale i půl litru a v třetinkách. Zpočátku budeme vody importovat z Maďarska. Otázce možné budoucí výroby v Česku se neuzavíráme, je to o objemech i příležitostech. Bude záležet na úspěšnosti prodeje, logistické náklady na transport těchto vod nejsou malé. Aquarel je součástí velkého projektu, do roku 2010 má Nestlé v plánu se stát evropskou jedničkou v prodeji lahvových minerálních a stolních vod.

EURO: Jaký máte názor na aktivity některých tuzemských společností na založení nové Potravinářské komory s čistě „českým“ kapitálem?
LE CICLÉ: Je nutné, aby nějaká organizace zastupovala podniky vyrábějící potraviny v Česku, a to i vůči Evropské unii. Soudím, že pro to původ vlastnictví není podstatný. Akcie jednotlivých producentů si může koupit každý. Důležitější je schopnost firmu produkující v Česku řídit. Nevím, jakou úlohu by mohla sehrát další organizace. Současná česká Potravinářská komora reprezentuje zájmy domácí potravinářské výroby dostatečně.

EURO: Přesto Nestlé koncem června založilo spolu s českými pobočkami OPAVIA-LU a Masterfoods vlastní sdružení nazvané CAOBISCO. Nebude to elitní klub?
LE CICLÉ: Ne. To je pouze začátek jedné z mnoha sekcí uvnitř Potravinářské komory s cílem spolupracovat s organizací CAOBISCO v segmentu cukrovinek v Evropské unii. Myšlenku jakéhokoliv elitářství odmítám. Naopak, i malé firmy jsou vítány. Velké společnosti jsou zakládajícími členy proto, že si snáze mohou dovolit do začátku vyčlenit lidi, kteří se o příslušnou agendu budou starat.

EURO: Některé firmy si stěžují na přísné podmínky ze strany maloobchodních řetězců.
LE CICLÉ: Nemyslím, že je silný konflikt mezi zájmy výrobce a maloobchodníka. Úlohou producenta je tvorba úspěšných značek a úlohou retailera je nabízet je. Oba usilujeme o naplnění představ spotřebitele. Je pravda, že každý dobrý maloobchodník chce mít naše silné značky ve své prodejně. Naší strategií je nabízet takové výrobky, které budou jedničkou nebo dvojkou v určité produktové kategorii. Pak nejsou s jejich umístěním v obchodech potíže. Je zřejmé, že výrobci na pozicích číslo tři, čtyři a pět mohou mít problémy. Když Nestlé nezíská pozici jedničky nebo dvojky v určité kategorii výrobků, tak se z takové oblasti obvykle stahuje. Jinak bychom ohrožovali dlouhodobý růst naší společnosti. Naštěstí jsme podobnou situaci v Česku nezažili, ale na některých trzích jsme se museli stáhnout.

EURO: V Česku žijete od roku 1997, jak vnímáte české spolupracovníky?
LE CICLÉ: Na Češích obdivuji schopnost přijímat změny. Jako pracovníci jsou kvalifikovaní. Dříve měli určité nedostatky v komerční části podnikání. Zdejším pracovníkům chyběl podnikatelský duch, museli jsme více dbát na marketing, budování značek, trénink specifických dovedností. Uměli lépe vyrábět než prodávat. To se srovnalo a nyní jsou Češi stejně dobří jako pracovníci Nestlé ze západní Evropy.

EURO: Kde jste vlastně doma?
LE CICLÉ: Francii jsem opustil před osmnácti lety. Cítím se být Francouzem, Evropanem, občanem světa. Stěhoval jsem se každé dva až tři roky. V Česku jsem zatím nejdéle, téměř osm let. Když jsem sem přijel, byl jsem ženatý necelých osm měsíců. Moje děti se narodily v Praze a chodí v ní do školy. Doma jsem tam, kde je moje rodina. Takže nyní v Praze. I když musím přiznat, že se necítím být Čechem, protože nemluvím česky. Přestože jsem tu dlouho, stále jsem jazykovou bariéru nepřekonal.

EURO: Pracujete pro velkého výrobce cukrovinek, kolik sníte čokolády ročně?
LE CICLÉ: Právě to je velká výhoda, pracujete-li pro výrobce čokolády. Denně vypiji několik šálků Nescafé a k tomu spořádám několik kusů tyčinek. Mám k nim neomezený přístup, jsou připraveny v každé naší pracovně. Máme-li špatnou náladu, tak si uděláme během jednání přestávku, a okamžitě si ji můžeme spravit. Jsem navíc důkazem toho, že se po čokoládě nemusí nutně tloustnout.

CV
Bruno Le Ciclé (41)
absolvoval institut ISTOM v Le Havre (Francie) v roce 1984 a podnikatelskou školu IMD v Lausanne (Švýcarsko) v 1997. V Nestlé působí od roku 1986. Získal rozsáhlé zkušenosti v oblasti marketingu a obchodu ve společnostech Nestlé v Portugalsku, Francii, Pobřeží slonoviny, Angole, Senegalu a v ústředí Nestlé ve Švýcarsku. Od roku 1995 se zaměřil na marketingový rozvoj působení Nestlé na trzích východní Evropy. V roce 1997 nastoupil do společnosti Nestlé Food v Praze jako obchodní ředitel a v květnu 1999 byl povýšen do funkce ředitele divize cukrovinek společnosti Nestlé Čokoládovny. Do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Nestlé Čokoládovny nastoupil 1. září 2000. Od října 2001 vede sloučenou společnost Nestlé Česko, s. r. o., a koordinuje působení Nestlé v ČR i na Slovensku. Kromě mateřské francouzštiny ovládá angličtinu, portugalštinu a španělštinu. Je ženatý, má syna a dceru.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze