Svět řeší soláry na vodní hladině, potenciál je i v Česku - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Svět řeší soláry na vodní hladině, potenciál je i v Česku

čtk,
Svět řeší soláry na vodní hladině, potenciál je i v Česku
Zdroj: Profimedia.cz

Ve světě se v posledních letech stále více prosazují instalace solárních elektráren, které jsou umístěny na plovácích na vodní hladině. Zatímco v roce 2014 bylo globálně nainstalováno deset megawattů (MW) těchto zdrojů, v loňském roce už činil podle dat agentury BloombergNEF (BNEF) instalovaný výkon 1300 MW. Značný potenciál pro instalace těchto zařízení existuje také v Česku.

Předseda představenstva Solární asociace Jan krčmář uvedl, že v Evropě by mohlo v příštích letech vzniknout několik desítek až stovek gigawattů (GW) podobných projektů. „Pokud chceme plně využít potenciál fotovoltaiky u nás, musíme opustit představu, že se solární panely budou instalovat pouze na střechách,“ podotkl. V Česku lze podle něj pro instalace uvažovat mimo jiné o budoucích vodních plochách plánovaných na území po bývalých hnědouhelných lomech v severních Čechách – například na jezeru o ploše 700 hektarů, které má vzniknout po zatopení lomu ČSA.

Mělo by se Česko více zaměřit na instalaci solárů na vodních hladinách?

Lom spravuje skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová řekla, že podobné budoucí využití zatopeného lomu je možností, podmínkou ale je podle ní součinnost a shoda všech stran – tj. nejen těžebních společností, ale i státu a kraje. „Se státem intenzivně spolupracujeme na možnosti ověřit teoretické výpočty v praxi a umístit některý z dostupných typů takzvaných plovoucích solárních panelů na již existující vodní plochy. Je však zřejmé, že realizace těchto záměrů ve výkonech, které budou energeticky skutečně zajímavé, se neobejde bez masivních investic,“ dodala.

Podle Krčmáře může fotovoltaika umístěná na vodě po počátečních vyšších vstupních nákladech nabídnout výrobu energie o deset až 15 procent vyšší než je tomu u pozemní nebo střešní elektrárny ve stejné oblasti. Uvedl, že navíc dochází k menšímu odparu vody během parných letních dnů a instalace současně potlačují vznik vodních řas stíněním slunce. „Provozovatel plovoucí solární elektrárny se však musí vypořádat s potenciálně vyšším znečištěním fotovoltaických modulů rychlejší degradací elektronických částí,“ připustil. Teoretickou možnost vzniku podobných zařízení v Česku nevyloučil ani mluvčí ČEZ Martin Schreier, firma se ale podle něj chce primárně soustředit na pozemní a střešní zdroje.

Podle ekologů by mohlo jít o chytré rozšíření potenciálu obnovitelných zdrojů. „Kombinace s přečerpávací vodní elektrárnou využívající zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí je myslím velmi efektivní využití jedné plochy dvakrát. Jistě, vždy musí být brán přísný ohled na ochranu přírody a zdraví lidí, ale to platí pro všechnu činnost v krajině,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v České republice instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle energeticko-klimatického plánu, který v letos v lednu schválila vláda, by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Česku až o 1900 MW.

Při takzvaném solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v Česku zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v Česku ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především právě solární boom.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze