Menu Zavřít

Středověk v lékařské komoře

10. 11. 2003
Autor: Euro.cz

Zdá se, že léčit nemůže nikdo, kdo se znelíbí prezidentovi lékařské komory. Členství v této organizaci je totiž povinné, její vedení má právo vylučovat členy a bumážka stavovské organizace je nutná k výkonu povolání.

BRAND24

kresba: MUNI

Ať už prezident Rath splní hrozby vůči svým kritikům a nechá je vyškrtnout ze seznamu oprávněných či ne, vidíme tu názornou ukázku, jak blízko má korporativní demokracie k totalitě. Doktorům, kteří se odvážili žádat odstoupení prezidenta a veřejně poukazovali na jeho podvodné jednání při žádosti o licenci, hrozí tvrdé sankce, které skutečně mohou skončit až jejich exkomunikací. Rath je samozřejmě extrém. Původem odborář má ke spektakulárním honům na čarodějnice blíže než jeho středostavovský předchůdce Svoboda. Ostatně ještě jako řadový lékař nechal Rath prohlásit za blázna pacienta, který se ho odvážil kritizovat. V křesle šéfa České lékařské komory pak označil za zrádce všechny, kteří volali po zrušení povinného členství. Obecně ovšem nezáleží až tak na tom, jak moc je mstivý současný prezident lékařské komory. Důležité je, že její vedení je nadáno takřka absolutní mocí nad celým stavem. A moc, jak známo, korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně. Rath nemusel mluvit o těch, kteří žádali uvolnění z řetězu povinného členství, rovnou jako o zrádcích. Civilizovanější lékařský diktátor by třeba použil formulaci, že jde o nerozumný, netaktický či dětinský návrh. Podstata by zůstala stejná. Princip, kdy jakákoli autorita kromě soudu může na základě ryze subjektivních hledisek rozhodovat o tom, kdo je a kdo není hoden vykonávat určitou činnost, se neslučuje se svobodou. To se netýká jen lékařů. Povinné členství ve stavovských organizacích je pozůstatkem středověkého cechovního systému. Tehdy šlo o pokrok, protože první kapitalistické spolky takto získaly autonomii vůči absolutní královské moci. Co však s tímto reliktem dnes, v době všeobecného volebního práva a ústavou zaručených občanských svobod? Co bylo dříve výsadou stavů ve srovnání s nevolníky, stává se naopak fešáckým vězením pro elity. Pravda, jistým příslušníkům elit vyhovuje, že si mohou sami regulovat konkurenci ve svém oboru. Společnost jako celek však ztrácí, protože některé služby místo trhu oceňují sami jejich poskytovatelé. Nejdrastičtější příklad dávají notáři. U nich dokonce platí takzvaný numerus clausus - sami si stanovili, kolik jich má být, takže nový člen bratrstva vyvolených obrazně řečeno přejímá pověření z rukou mrtvého předchůdce. Důsledkem je, že se sotva najde podnikatel, který by byl spokojen s rychlostí a cenou notářských služeb. Když se vrátíme k lékařům, vidíme, že licenci k výkonu povolání si spíše udrží podvodník nebo doktor, který pokazí operaci ledviny, než lékař, který nedrží ústa a krok. Takový je obrázek užívání moci, která prý měla chránit pacienty. I z vedení Hospodářské komory je občas slyšet postesk, že členství v této organizaci by mělo být povinné. Dočkali bychom se pak svobodnějšího tržního prostředí, nebo jen monstrprocesů s odbojnými podnikateli? 

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).