Statistika je statistika

22. února 2008, 15:49 - Michal Hrubý
22. února 2008, 15:49

Manažeři údajům o slovenském hospodářském růstu důvěřují

Domníváte se, že údaje o vysokém hospodářském růstu Slovenska odpovídají skutečné kondici tamní ekonomiky?

  • Ano 42,3 %
  • Ne 26 %
  • Nevím 31,7 %

Nedávno byla publikována data o nebývalém růstu slovenské ekonomiky. Ta za poslední čtvrtletí minulého roku vzrostla o 14,1 procenta, za celý rok o více než deset procent. Je Slovensko skutečně v tak dobré kondici, nebo jde jen o čísla, která neodpovídají realitě? Čtyřicet dva procent manažerů údajům slovenského statistického úřadu důvěřuje, dvacet šest procent z nich je považuje za zkreslené.
Kladně se vyjádřil následující respondent: „Slovenská ekonomika nepochybně jede, což přináší výsledky v mimořádně vysokém růstu HDP. Teď ještě aby se růst HDP přetavil do prospěšnosti pro tamní domácnosti. To bývá někdy problém. Do HDP se započtou i výsledky firem, které si je celé ‚odvezou‘ mimo zemi, a ani v oblasti vyplácených mezd se to příliš neprojeví na lokálním zbohatnutí. Také je důležité vědět, nakolik je tento růst ‚ofsetován‘ daňovými prázdninami pro velké zahraniční investory. Někdy mám dojem, že by se rozsahy těchto úlev měly v metodice od růstu HDP přímo odečítat, aby byla čísla objektivnější.“
Podporu nachází v odpovědi: „Je třeba si uvědomit, že za současnými čísly o hospodářském růstu Slovenska jsou masivní investice z posledních let srovnatelné s českými. Působily však v menší ekonomice s relativně nižším základem (nižší úroveň HDP, vyšší nezaměstnanost, nižší průměrná mzda), a tedy s vyšším efektem. Lze předpokládat, že slovenská ekonomika ve srovnání s českou bude zejména v letošním roce čelit větším rizikům (možné přehřátí, vyšší inflace a podobně). Tato rizika bude ve střednědobém horizontu poněkud tlumit přechod na euro (pokud se uskuteční), což bude dle mne jeden z mála pozitivních vlivů příliš rychlého vstupu Slovenska do eurozóny.
S tím souhlasí manažer: „Slovenská ekonomika těží ze souběhu několika příznivých faktorů, o něž se ovšem více či méně zasloužila (předcházející) slovenská vláda. Jde zejména o přímé zahraniční investice a především o daňovou reformu, která nepochybně způsobila, že část peněz se vrátila ze šedé ekonomiky a podpořila podnikání.“
O správné cestě Slovenska je přesvědčen i tento respondent: „Desetiprocentní růst HDP na Slovensku bude asi jen dočasný, nicméně je evidentně odrazem dobře provedených reforem. Slovenský úspěch je přitom dán nejen snížením daní, ale především efektivními kroky ke zlepšení fungování státu. Na to druhé v Česku stále čekáme a zatím jsme se dočkali pouze pseudoliberálních proklamací.“
Další manažer si není jistý: „Nevím, nedokážu to posoudit, ale když to tvrdí statistický úřad, nemám důvod tomu nevěřit.“
Zásadně však nesouhlasí následující respondent: „Bohužel hospodářskému růstu neodpovídá ani složení tamní koalice.“
Nedůvěra je patrná i z této odpovědi: „Slovensko by mohlo mít vzhledem k rozhodnutí zavést od ledna příštího roku euro důvod následovat příklad Řecka a prezentovat čísla nejen o hospodářském růstu s větší statistickou chybou. I kdyby se však spletli o dvacet procent oproti ohlášenému výsledku, pořád by šlo o velmi silný růst, i když vezmeme v úvahu nižší základnu - a již několikátý rok za sebou. V posledních letech vyhráváme se Slováky již pouze ve fotbale nebo hokeji.“
Tento manažer pak říká, že vše není takové, jak se zdá: „Hodnotit aktuální stav ekonomiky podle čísel starých několik měsíců je jako láteřit nad suchem při povodni. Ne zcela šťastné zásahy vlády, které se mnohé mohou projevit arbitrážemi a poklesem přílivu zahraničních investic, jsou zpravidla předvojem problémů.“
Ani další odpověď neoplývá velkou jistotou: „Vzhledem k úzce vymezenému okruhu našeho podnikání nemám informace o hospodářské situaci na Slovensku. Několik málo informací mne neopravňují k jakýmkoli závěrům.“
Další respondent má argumenty pro i proti: „To je velmi kvalifikovaná otázka, ke které nemám dost informací. Mohu posuzovat jen nepřímo a analogicky k situaci v České republice. Výstavba takové velké továrny na auta a další nové, budované na zelené louce, mohou skokově (ale současně jednorázově) zvýšit DPH - zejména u tak malé země, jakou je Slovensko. Přívětivá daňová politika a zdroj relativně levné pracovní síly umožnily vtáhnout do ekonomiky nejen ‚bývalé‘ nezaměstnané, ale i ty z šedé ekonomiky. Opět je to jednorázový zdroj. Pokud to shrnu, v síle Slovenska bylo uskutečnit tento vysoký růst HDP.“
A zcela jasno má manažer: „Ne, ale statistika je statistika.“

Odpovídalo 104 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak získat hypotéku, nebo půjčku, kterou vám banka odmítá schválit
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Auta
Retro: Ford Mustang přežil i zlé časy. A dnes je to úplný…
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC ztrácí. ABT má řešení
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Technologie
Compact od Sharpu dostojí svému názvu. Navíc má nejrychlejší displej
Zotac uvádí krátkou GeForce GTX 1080 Ti s vodním chlazením, pro kompaktní highendová PC
OLED, QLED a Smart TV. Jaké jsou nejlepší televizory roku 2017?
Jak (ne)funguje propojení počítače s mobilem ve Windows 10 Fall Creators Update?
Mladí Číňané soutěží ve virtuálním tleskání prezidentovi, mají na to aplikaci
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít