Energetická jistota: stát hodlá elektrárnám začít platit za pohotovost od roku 2025 - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Energetická jistota: stát hodlá elektrárnám začít platit za pohotovost od roku 2025

,
Energetická jistota: stát hodlá elektrárnám začít platit za pohotovost od roku 2025

Ministerstvo průmyslu předběžně počítá, že zhruba za pět let by v Česku mohly začít fungovat takzvané kapacitní platby pro odstavené elektrárny. Peníze budou dostávat za to, že budou připraveny v případě nedostatku elektřiny pohotově naskočit.

Záměr na zavedení kapacitních mechanizmů vyplývá z hodnocení elektrizační soustavy na příštích 20 let (MAF CZ), kterou tento týden představil provozovatel soustavy společnost ČEPS spolu s vedením ministerstva průmyslu. Podle dokumentu, který sklidil kritiku celé řady ekologických i profesních organizací, hrozí, že se Česko bude v budoucnu muset potýkat s nedostatkem elektřiny.

V souvislosti s tím je podle ČEPS třeba začít pracovat i na platbách za pohotovostní jistotu. „Dáváme doporučení ke snížení rizik a to je ve střednědobém horizontu otázka kapacitních mechanizmů, což není nic jiného než to, co se děje v okolních zemích, kdy některé elektrárny přejdou do strategické rezervy a po určitou dobu maximálně deseti let jsou připraveny, aby v případě silnějšího výpadku mohly zastoupit dodávky z obnovitelných i jiných zdrojů,“ uvedl šéf ČEPS Martin Durčák.

Podporujete rozšíření českých jaderných elektráren?

Řeč je především o zastaralých uhelných elektrárnách, s jejichž odpojením od sítě v následujících letech se tak jako tak počítá. Namísto definitivního ukončení provozu by však zůstaly připraveny pro případ nouze. Za pohotovost by jejich vlastníci dostávali zaplaceno, což by se promítlo do ceny elektřiny pro koncové spotřebitele.

Existují i jiné formy kapacitních mechanizmů, například úhrady velkým spotřebitelům z řad průmyslových podniků, které by v případě nedostatku elektřiny omezily výrobu a za to byli odškodněni. Pro Česko se však podle ČEPS jeví jako nejvhodnější právě forma strategických rezerv, kterou zavedlo i sousední Německo, s nímž je tuzemská energetika úzce provázaná.


Autor zprávy o jádru Schneider: Vítr a slunce jsou levnější
Autor zprávy o kondici jaderného průmyslu Mycle Schneider.


Zavedení plateb se neobejde bez notifikace Evropskou komisí. Pro jednání s Bruselem pak podle náměstka ministerstva průmyslu pro energetiku Reného Neděly tvoří právě analýza MAF CZ nepostradatelný podklad, na jehož dodání ministerstvo čekalo.

„V tuto chvíli tedy připravujeme argumentaci. Komisi jsme však už informovali o tom, že budeme mít kolem roku 2025 nedostatek výkonu a že se v České republice bavíme o strategické rezervě. Zatím ale ještě nemáme finální číslo, jaký objem bychom potřebovali v konkrétních letech, ale samozřejmě na tom pracujeme,“ dodal Neděla.

V tuto chvíli Evropská komise schválila nějakou formu kapacitních plateb celkem šesti členským státům. Vedle zmíněného Německa také sousednímu Polsku, Belgii, Řecku, Francii a Itálii. Systém však funguje také třeba ve Velké Británii.

Dále čtěte:

Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu

ČEZ letos v Temelíně investuje 1,5 miliardy korun. Chystá modernizaci i posílení bezpečnosti

Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat

Aplaus pro českou energetiku? Velmi předčasný

 Jan Brož

Ohodnoťte tento článek
Diskuze