STÁT BY MĚL PLATIT - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

STÁT BY MĚL PLATIT

, Marcela Dolečková,
STÁT BY MĚL PLATIT
Zdroj: Euro.cz

L u b o m í r     S o u d e k

Zadlužil jsem Škodu Plzeň jen proto, že chci, aby byla světovou firmou, naznačuje dosavadní předseda představenstva a generální ředitel tohoto strojírenského gigantu. Za jedinou svou chybu pokládá investici do plechovkárny.

EURO: V prosinci se bude konat mimořádná valná hromada Škody Plzeň. Budete i po ní předsedou představenstva a generálním ředitelem?

SOUDEK: Dohodu s akcionáři o obsazení funkcí jsme ještě neuzavřeli. Jsou varianty, které se mnou počítají jak v čele představenstva, tak dozorčí rady. Musíme to ještě učesat, aby valná hromada nebyla skandálem.

EURO: Kdyby akcionáři trvali na vašem přesunu z představenstva do dozorčí rady, přijal byste to?

SOUDEK: Funkce předsedy dozorčí rady by mě jaksi nezajímala a nenaplňovala. Nebavilo by mě to, ale sám jsem si u sebe ještě neudělal inventuru, jestli něco přijímám, nebo ne.

EURO: Mimořádnou valnou hromadu sice svolává vaše firma NERo jako velký akcionář Škody, ale nebylo to na popud dalších akcionářů?

SOUDEK: Hned po řádné valné hromadě chtěla mimořádnou hromadu svolat Komerční banka, aby se na ní změnil model řízení. Já se domnívám, že mimořádná valná hromada by měla přinést také něco mimořádného, a proto jsem navrhl projednat zvýšení základního jmění. Nakonec jsme se dohodli, že mimořádnou valnou hromadu svolá NERo a že bodem jednání bude také zvýšení základního jmění. Takže jediná banka – a to Komerční – chce, aby valná hromada odstranila Soudka, protože ten má nevyřízené osobní spory s některými náměstky. Nepotřebuji, aby mě nějaká banka úkolovala, od bank bych potřeboval vstřícnost.

EURO: Když vám půjčily miliardy, pokládáte to za malou vstřícnost?

SOUDEK: O tom teď nemluvím. Ale loňská mimořádná valná hromada rozhodla, že navýšíme základní jmění o sto milionů dolarů. Věděl jsem, proč to chci, věděl jsem, že budeme mít určité problémy s finančním pojetím roku 1998. Proto jsem postupoval s předstihem, připravil jsem vše se švýcarskou bankou UBS. Komerční banka se však postavila proti navýšení. A jako důvod uvedla, že nechce svůj podíl rozmělnit.

EURO: Jenže Komerční banka je přece jen jeden z akcionářů. Takže na její stranu se musel postavit ještě některý jiný.

SOUDEK: Přistoupila k ní ještě IPB.

EURO: Prosincová mimořádná valná hromada má ovšem na pořadu opět navýšení základního jmění s přednostním právem stávajících akcionářů. Projednal jste to tentokrát lépe a očekáváte, že navýšení bude odsouhlaseno?

SOUDEK: Ano.

EURO: Od kterého akcionáře čekáte, že se odhodlá k úpisu?

SOUDEK: Od Fondu národního majetku.

EURO: Z čeho by splácel?

SOUDEK: Myslím si, že jsou cesty. Náš problém je totiž v tom, že máme strašně nízké základní jmění. Činí jen devět a půl miliardy korun. V roce 1993 jsme měli obrat 11 miliard, letos bude obrat čtyřnásobný, ale základní jmění zůstává stejně nízké. Jinak řečeno: na nedokončenou výrobu potřebuji finance. Myslím si, že Fond národního majetku by se mohl na navýšení podílet alespoň dvěma a půl miliardami korun.

EURO: Pořád jste neřekl, odkud by je fond mohl čerpat, aby je mohl Škodě věnovat.

SOUDEK: To lze řešit několika způsoby. Buď přímo, nebo cestou konvertibilních obligací. Uvažuje se o obou možnostech a myslím si, že se jednání s příslušnými ministry už blíží ke konci. Existuje ještě třetí cesta, kterou navrhují banky, totiž aby si Škoda vzala úvěr, který by měl výhodné podmínky a který by garantovala vláda.

EURO: Všechny způsoby, o kterých hovoříte, jsou vlastně variantami diskutovaného programu ministerstva průmyslu na revitalizaci českého průmyslu.Všechny předpokládají pomocnou ruku státu. Jsou nároky, které tak vy a Škoda na stát kladete, oprávněné?

SOUDEK: Ano. Stát se od revoluce chová tak, jako by byl pro něj průmysl přítěží, nikdy nám v ničem nevyšel vstříc. Ostatně stát je dlužen i Škodě na samotné privatizaci, protože ji nedotáhl do konce podle privatizačního projektu, který jsem předložil.

EURO: V čem ji nedotáhl do konce?

SOUDEK: Stát měl okamžitě po privatizaci Škodu oddlužit o 1,9 miliardy korun. Trvalo mu to rok a půl. A za toto období jsme měli platit úroky skoro 400 milionů. Za druhé se stát zavázal, že odkoupí šedesát lokomotiv za 1,5 miliardy. Pak ale přišlo dělení státu, daň z přidané hodnoty, a my jsme tak prodělali asi 470 milionů. To znamená, že stát je nám dlužen kolem miliardy jenom za to, že privatizace nebyla provedena tak, jak to stát učinil vůči všem západním firmám, které vstoupily do české privatizace.

EURO: Vy však při úvahách o státním navýšení základního jmění Škody počítáte s částkou podstatně vyšší než je miliarda.

SOUDEK: Ano. Jenže Škoda je dnes světová firma, kterou brzdí v rozvoji jediná věc – nedostatek financí.

EURO: Zúčastní se navýšení také vaše firma NERo, která je velkým akcioná-řem Škody? A jak ta je na tom?

SOUDEK: NERo se navýšení nemůže účastnit. Firmě dluží ruská strana dlouhodobě asi 24 milionů dolarů za obchod s telefonními ústřednami. To není malá částka. Ve svých plánech jsem počítal s tím, že NERo bude získávat za svůj podíl ve Škodě patřičné dividendy, abych byl schopen rovnoměrně splácet. Nemohl jsem to činit, musel jsem si vzít úvěr a ten teď musím postupně splatit.

EURO: Kolik dluží váš NERo Škodě Plzeň?

SOUDEK: Máme u Škody určitý úvěr, který má dobu splatnosti, ale nedá se říci, že to je dluh.

EURO: Neříkejme tedy dluh, říkejme úvěr. Je to půl miliardy?

SOUDEK: Ne, ne. Nechci nikoho dráždit, ale když letos Komerční banka a IPB půjčily Škodě 140 milionů, aby žila, musela společnost NERo dát těmto bankám do zástavy akcie. Jinak mně banky hrozily, že dají Škodu do konkursu. Je to snad seriózní chování akcionářů?

EURO: Jaké je zadlužení Škody Plzeň?

SOUDEK: Asi pět miliard sedm set milionů a k tomu ještě za dvě miliardy směnek, tedy něco přes osm miliard.

EURO: Nezapomínáte na dluhy Liazu a Tatry?

SOUDEK: Ano, přibývá k tomu úvěrové zatížení Liazu, které je asi jedna miliarda a úvěrové zatížení Tatry asi 4 miliardy 400 milionů. My jsme je ovšem v těchto podnicích zdědili.

EURO: Dnes jsou vaše. Čím jsou jištěny?

SOUDEK: Většinou nemovitostmi.

EURO: Z objemu úvěrů a objemu majetku Škody se zdá, že všechen majetek firmy slouží jako zástava. Je to tak?

SOUDEK: Neslouží jako zástava, všechny úvěry nemají jako zástavu nemovitosti.

EURO: Řekněte, která banka půjčuje bez jištění?

SOUDEK: Bez jištění se půjčuje třeba na směnky. Některá naše dceřiná společnost dá úvěrovací bance směnku s tím, že ji avaluje Škoda Plzeň. Čili není to jištění majetkem, Škoda Plzeň jen avaluje směnky.

EURO: Co se stane, když vaše dcera směnku nezaplatí, a Škoda Plzeň by měla dostát povinnosti platit za ni a sama by prostředky neměla?

SOUDEK: Problém je v tom, že my jsme viděli, že když jsme chtěli si zabezpečit všechny věci, aby Škoda byla světová, že potřebujeme navýšit základní jmění. Kdybychom vloni, tak jak valná hromada rozhodla, jmění navýšili, pak jsme neměli sebemenší problémy. Samozřejmě dneska je situace finančně napjatá a musíme jednat se zahraničními finančními domy, aby v některých případech posečkaly s platbou, aby některé směnky restrukturalizovaly nebo aby směnku transformovaly na dlouhodobější úvěr.

EURO: Splácíte snad včas úvěry alespoň dvěma českým bankám, které vám poskytly největší úvěry?

SOUDEK: Když máme nějaký problém se splácením s Komerční bankou nebo s IPB, tak se postupně dohodneme. Přece víte, že úroky jsou nehorázné.

EURO: Když jste si půjčoval, tak jste věděl, jaké jsou úroky.

SOUDEK: Samozřejmě. Taky jsem však věděl, že když si půjčuji pět set milionů na akcie Tatry, tak je nebudu muset nikdy platit, protože je to kryto dalšími dohodami s Komerční bankou. A s IPB. Když ale dohody Komerční banka nesplnila, musím těch pět set milionů splácet. A s tím jsem nepočítal.

EURO: Vypadá to, že ona dohoda mezi vámi a bankou, na níž se odvoláváte, nebyla dostatečně přesně formulována.

SOUDEK: Ale byla. Ostatně nyní jsme ji dali k soudu. Podali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele za neplnění dohody, kterou jsme ve věci Tatry v roce 1996 podepsali s Komerční bankou. Dohoda přitom zněla tak, že my vstoupíme do Tatry, akcie profinancuje IPB a Komerční banka úvěr, který v Tatře měla, bude kapitalizovat. Šlo o 2,8 miliardy korun. My jsme předem měli snížit Tatře základní jmění. Komerční banka nám měla platit za řízení podniku a převést na nás výkon akcionářských práv. To se prostě nakonalo.

EURO: Proč jste si nenašel jinou banku?

SOUDEK: Nevěděl jsem, že Komerční banka je neseriózní. Když za mnou Komerční banka přišla, abychom byli tak laskaví a vstoupili do Tatry a že to zařídí tak, abychom za Tatru nezaplatili ani korunu, uvěřil jsem.

EURO: Pokládáte za strategickou chybu, že před osmi lety nebyla Tatra prodána Mercedesu?

SOUDEK: Myslím si, že byla chyba, že automobilka nebyla privatizována tak, aby ji některý z automobilových gigantů vzal pod svá křídla. Česká republika ani Tatra nemá na to, aby byla schopna automobilovou výrobu rozvíjet, protože nemá prodejní a servisní síť. Jsem přesvědčen, že pro Tatru by byl nejlepší silný zahraniční partner.

EURO: Když to víte, kde jste nabral odvahu do ní vstoupit?

SOUDEK: Odvahu jsme nabrali ve spolupráci s bankou, protože banky nás o vstup do Tatry žádaly.

EURO: Vy jste dobrodinec, který vyhovuje všem přáním?

SOUDEK: Jistěže ne. Ale měl jsem jasnou představu: Komerční banka podepsala dohodu o oddlužení a já jsem chtěl vybudovat takovou strukturu, která by zahrnovala Liaz ve spojení s Tatrou jako Škoda Truck, kde by se vyráběla terénní a cestovní auta. Do této struktury měla patřit ještě polská firma a maďarský Raab a jako prodejní organizace ještě Motokov. Vznikla by středoevropská automobilová základna, která by konkurovala západní Evropě. Požádal jsem premiéry všech zemí, kterých by se to týkalo, aby jejich státy na ochranu této struktury uvalily na dovoz aut cla, a všichni mě vyslechli. Z České republiky, Maďarska a Polska jsme pak chtěli jít dál do Rumunska. Samozřejmě, že jsme počítali se spoluprací Tatry se Zilem, Liazu s Kamazem. Takto posílená Tatra měla jít do Brazílie, Indie a Uzbekistánu. Indii máme vyřízenou, na Uzbekistán nemáme peníze a Brazílii máme připravenou. A nemáme také peníze. Záměry tedy byly, jen jsem je neuskutečnil.

EURO: Není to také tím, že uvažujete jen o výrobě a opomíjíte třeba právě tu distribuční síť? A peníze?

SOUDEK: Je to tím, že nebyly peníze a obchodníci.

EURO: Jakou má zásobu zakázek Škoda Plzeň?

SOUDEK: Letos už máme zakázky asi o jedenáct miliard korun vyšší, než jsme měli ve stejnou dobu loni. Takže letos asi uděláme obrat čtyřicet jedna miliard korun. V příštím roce by to mělo být padesát miliard.

EURO: Kdo tyto zakázky letos profinancuje?

SOUDEK: O profinancování se starají různé banky, podílejí se na tom i japonské tradingové organizace.

EURO: Je profinancování jištěno vlastními zakázkami?

SOUDEK: Ano. Když srovnám startovací období roku 1993, kdy jsme měli obrat asi jedenáct miliard, s tím, co je dnes, tak mám dobrý pocit.

EURO: Berete na jednání o perspektivních zakázkách zástupce bank, které by se měly podílet na financování?

SOUDEK: Ne. Bankéři většinou následují až po mých jednáních.

EURO: Jak můžete podepsat kontrakt bez bankéřů?

SOUDEK: Já nikdy kontrakt nepodepisuji. Protože kontrakty uzavírají až naše dceřiné společnosti. Já pouze jednám s premiéry a prezidenty nebo hlavami organizací, které vypisují tendr.

EURO: Škoda koupila za marku podnik v Německu, koupila Liaz, Tatru, založila společný podnik v USA, v Číně, v Rusku. Všechny registrují ztrátu. Byla to chybná podnikatelská rozhodnutí?

SOUDEK: Vůbec ne. Ten, kdo to říká, neví, o čem mluví. Žádný podnik, který se ve světě založí, nepřináší hned finanční prostředky. Banky mně vytýkaly, že jsme šli do Spojených států, odborníci mně tleskali. Dnes máme ve Spojených státech exkluzivitu, a že ji máme tam, máme ji i ve světě. Podnik ve Spojených státech je perfektní investice, na níž stokrát vyděláme. A nevadí, že na ní teď proděláváme. Pokud jde o německý Erfurt, je to světová jednička. Kdykoliv můžeme tento podnik výhodně prodat.

EURO: Proč to neuděláte, když máte takové finanční problémy?

SOUDEK: Myslím si, že se nesmíme ukvapovat. Ostatně letos Erfurt do našeho konsolidovaného výsledku vykáže zisk kolem 300 milionů korun. Stejně se mně vyplatila předvídavost pro Čínu, kde vyrábíme turbíny. Čína nebude dovážet turbíny do 600 MW a my je tam vyrábíme.

EURO: A zaznamenáváte tam zisk?

SOUDEK: Letos budeme na nule a pak budeme produkovat zisk. To, co se udělalo špatně nebo dobře, ukáže teprve několik příštích let. Bankéři mohou mít jiný názor, ale je to jen proto, že věci nerozumí.

EURO: V Plzni se měla rozjet za úvěr ve výši asi jedné miliardy korun už zhruba před rokem výroba zalomených hřídelí. Proč neběží?

SOUDEK: Německý dodavatel zkrachoval, my jsme museli stroje shánět. Proto zpoždění asi rok a půl.

EURO: Proč se proti takovému riziku nepojistíte?

SOUDEK: Nějaké pojistné plnění bylo, ale malé, ztráta za to, že rok a půl výroba neběží, je větší. Pojištění je drahé, kdybychom si všechno pojišťovali, tak bychom ani nevydělávali.

EURO: Zatím jste moc nevydělávali.

SOUDEK: Letos už máme vykázaný zisk kolem 600 milionů. A za celý rok to dotáhneme na miliardu.

EURO: Všechny kroky Škody hodnotíte kladně. Jak se díváte na investici do plechovkárny, kterou jste prodali se ztrátou?

SOUDEK: Byl to špatný podnikatelský záměr. Když jsem viděl, že se podnik řítí do katastrofy, rozhodl jsem o prodeji. Prodělali jsme několik set milionů.

EURO: V lednu Škoda emitovala obligace za dvě miliardy, aby měla na splácení předchozích dluhů. Z čeho zaplatíte v lednu první úroky těchto obligací?

SOUDEK: Splatíme je z prodeje bytů, jednáme o tom s IPB.

EURO: Na krytí listopadových mezd managementu váš finanční ředitel navrhl prodej vnitropodnikových pohledávek vnějším subjektům, samozřejmě se slevou. Schválilo to představenstvo Škody?

SOUDEK: Jednali jsme o tom, že budeme některé pohledávky za dcerami uvolňovat, ale jde pouze o pár desítek milionů. Nechceme, aby se naše vnitroholdingové pohledávky staly pohledávkami externími.

EURO: Vypracoval jste restrukturalizační projekt. Potřebujete k němu peníze?

SOUDEK: Projekt samostatné financování nevyžaduje. Potřebujeme restrukturalizaci stávajících úvěrů, toť vše.

EURO: Když se díváte zpětně na léta ve Škodě, šel byste do toho znovu?

SOUDEK: Ano. Byl bych ale obezřetnější k bankám a nevěřil bych tolik svým ředitelům.

EURO: Tři roky Škoda zaznamenává ztráty, v miliardách. Pokud ji letos budete mít znovu, co uděláte?

SOUDEK: Pokud tomu tak bude, bude to moje obrovská chyba.

EURO: Když vás banky natlačí do dozorčí rady a vy tuto pozici nevezmete, co budete dělat? Jste bohatý?

SOUDEK: Každý je bohatý, jak se cítí. Jsem bohatý tím, že jsem zdravý a mám zdravý rozum. Myslím si, že se v životě neztratím.

Lubomír Soudek (54)

absolvoval v roce 1967 Vysokou školu báňskou v Ostravě a pracoval postupně jako rychlorazič na šachtě, mistr a metalurg, ale podle svého vlastního vyjádření je od svých třiceti let vždy na postě ředitele. V letech 1986 až 1988 byl například generálním ředitelem Elitexu Liberec. Generálním ředitelem Škody Plzeň a předsedou jejího představenstva se stal v roce 1992. Je rovněž předsedou představenstva sdružení zbrojařských firem RDP Group, ve Svazu průmyslu a dopravy zastává pozici místopředsedy, je také členem předsta-venstva Hospodářské komory. Je ženatý, má dvě děti.