STAMILIONY, KTERÉ SE VYPLATÍ - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

STAMILIONY, KTERÉ SE VYPLATÍ

, Josef Michl,
STAMILIONY, KTERÉ SE VYPLATÍ
Zdroj: Euro.cz

Nároky EU na statistiku jsou tvrdší a dražší než požadavky OECD

Edvard Outrata (62) se narodil v Brně v rodině význačného českého ekonoma. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a do roku 1968 se ve Výzkumném ústavu matematických strojů podílel na vývoji základního softwaru pro československé počítače. V roce 1968 odešel do Kanady a pracoval ve Statistics Canada, od roku 1984 jako generální ředitel pro informatiku. Po návratu do České republiky byl v roce 1993 jmenován předsedou Českého statistického úřadu. Edvard Outrata je ženatý, manželka, ekonomická statistička, je nyní výkonnou ředitelkou Mezinárodní sítě žen.

EURO: Proč Český statistický úřad publikuje údaje o vývoji hrubého domácího produktu téměř o měsíc později, než je tomu ve vyspělých zemích?

OUTRATA: Protože nemáme a nebudeme mít podklady pro to, abychom mohli dávat předběžný odhad v dnešní přesnosti po šedesáti dnech, a ne po osmdesáti jako dosud. Jde o to, abychom se dohodli na způsobu méně přesného odhadu v po třebném kratším termínu. To ovšem není jednoznačné, na to ani v Evropské unii není jednotný názor, existuje několik metod a jde o to, kterou si vybrat.

EURO: Na kdy to plánujete?

OUTRATA: Až budeme vědět, co je nejrozumnější. Máme čas až do vstupu do unie, není to až tak zásadní problém a myslím, že by nám to i odpustili, kdyby na to přišlo. Ale to není náš záměr, záleží spíše, kdy to potřebujeme my.

EURO: Nemyslíte, že by z hlediska tuzemské ekonomické politiky bylo lepší, kdyby byly informace k dispozici co nejdřív?

OUTRATA: Ve statistice je vždycky problém vybalancovat včasnost s přesností. Když budeme dělat co nejrychlejší odhady, které pořádně nedoděláme, tak je budeme muset o to víc opravovat. Do jaké míry je to rozumné a do jaké míry ne, zále ží na okolnostech. A v situaci jako u nás, kde nemáme zaběhaný systém, je to dvojnásob těžké. Mimoto v národních účtech, podle nichž se hrubý domácí produkt počítá, byla zatím jiná priorita. Potřebovali jsme plně přejít na standardy E U a propočítat podle nich všechno zpátky, jak jen daleko to jde, tedy do roku 1990. To se teď podařilo, takže máme čas zamyslet se nad termíny a rozhodnout se, jak to udělat. Ale znovu opakuji, že to není klíčová věc.

EURO: Když už jsme u upřesňování čísel, počítáte s nějakou změnou v kalendáři zveřejňování statistických informací?

OUTRATA: Pokud bychom, dejme tomu, u hrubého domácího produktu přešli na systém odhad a pak jedno nebo dvě upřesnění, jak to v některých zemích dělají, tak bychom to pochopitelně zahrnuli do kalendáře. Se změnou systému kalendáře ale n epočítáme. V té podobě jako nyní běží kalendář publikací citlivých informací od roku 1995 a plně se osvědčil. Ještě se nám nestalo, abychom nějaký termín zmeškali. Docela privátně vám řeknu, že v jediném případě jsme kdysi dávno měli zpožd ění pět minut, ale nikdo si toho tehdy nevšiml.

EURO: Pořád ještě dostávají někteří ústavní činitelé statistické údaje s předstihem?

OUTRATA: Ne. V devět hodin toho dne, který je v kalendáři uveden, dostávají údaje sdělovací prostředky i státní představitelé a instituce. Původně to bylo ve dvě hodiny odpoledne a tehdy jsme například předsedovi vlády a ;ministrům dávali informace až čtyřiadvacet hodin předem, To byl systém, který jsem tady našel. A protože v Kanadě je stejný, tak se mi líbil. Taky jsem znal jeho zdůvodnění z Kanady. Totiž že není pro nikoho výhodou, aby ministr dostal ot ázky novinářů týkající se čísel, která ještě neviděl. Bohužel se stalo, že některá čísla unikala příliš brzo, v průběhu těch čtyřiadvaceti hodin, a byla tam i zkreslení a nepřesnosti. Systém jsme proto změnili, dáváme citlivé informace všem v devět hodin ráno. To už je po ranních zprávách, většina novinářů ještě spí a aparát ministrů tak má trošku času, aby šéfa připravil na otázky. Od té doby to funguje perfektně a jsme spokojeni. Kalendář je mi mořádně důležitý etický a disciplinární element v práci se statistickými daty – řada údajů je velmi citlivá a reagují na ně peněžní trhy. Přísné dodržování kalendáře publikace citlivých informací je také jedním z měřítek nezávislosti statistických úřadů.

EURO: Jak to myslíte?

OUTRATA: Dlouho jsem studentům uváděl abstraktní příklad, až se nám to doopravdy stalo. HDP za první kvartál minulého roku jsme ohlásili na 21. června. Bylo to v listopadu 1997, ještě předtím, než padla Klausova vláda. Později byly na to datum s tanoveny volby, které začaly ve dvě odpoledne. Jak víte, HDP tehdy klesl, což vyvolalo dost rozruchu. Kdybych publikování toho údaje neohlásil dávno předem, tak cokoliv bych pak udělal, ať by se to publikovalo před volbami, nebo po volbách, vždycky by to bylo hodnoceno jako zásah do politiky.

EURO: Proč chystáte změnu zákona o státní statistické službě?

OUTRATA: Zákon funguje dobře a ty detaily, které je třeba změnit, by klidně mohly počkat. Hlavní důvod, proč ho upravujeme, je požadavek Evropské unie na předávání některých individuálních statistických dat. Mně samotnému jde ale ještě víc o zrušení výjimky, která existuje v nynějším zákoně – a tehdy to byla podmínka „buď, anebo pro jeho přijetí – totiž, že nemáme přístup k daňovým datům. To je režim, který byl ve vyspělých zemích dávno zrušen. Není možné nás v moderní společnosti postavit do takto nevýhodné situace. Důsledek je, že statistiky jsou horší, než by měly být, protože registry jsou špatné. My potřebujeme zejména vědět, kdo platí daně, abychom věděli, že jeho zápis v registru znamená fungující, a ne spící organizaci.

EURO: Myslíte, že tentokrát to v Parlamentu projde?

OUTRATA: Jistě, ale člověk nikdy neví. Přijal jsem s politováním, že v Parlamentu se mírně zpolitizovalo i sčítání lidu v roce 2001. Několik poslanců usoudilo, že je to strašlivý levičácký krok… Takže možná, že takové nebezpečí existuje, ale já musím předpokládat, že to všem dostatečně vysvětlíme.

EURO: Jaká individuální data budete předávat EU?

OUTRATA: Individuální data o podnicích. Ale jen v situaci, když existuje mezinárodní smlouva, respektive gentlemen s agreement. Jako malá země jsme ve zvláštní situaci, kdy publikace dat podle detailních klasifikací není normálně vždy možná, protože určité pole zahrnuje třeba jen jediný podnik. Klasický příklad je Škoda Auto Mladá Boleslav, protože je u nás jediný m výrobcem aut. Takže počet vyrobených automobilů v ČR by měl být tajný, neboť jde o individuální údaj o podniku. Tuto otázku už máme vyřešenou vzájemnou dohodou, ale jsou i jiné údaje, s nimiž statistická služba pracuje a z achovává o nich mlčenlivost a které by Eurostat potřeboval využít. Ale my mu je dát nemůžeme, protože to zákon nedovoluje. Přičemž o tom, že ochrana dat je v EU na vysoké úrovni srovnatelné s naší, nelze pochybovat.

EURO: Úroveň statistického vykazování byla jedním z hlavních předpokladů našeho přijetí do OECD. To se požadavky Evropské unie tolik liší?

OUTRATA: Požadavky unie jdou v některých oblastech mnohem dál než požadavek pořádné statistické služby. A to zejména tam, kde jde o rozdělování peněz, zejména v zemědělství a regionální statistice.

EURO: V čem je problém?

OUTRATA: Metodický problém tady není, organizační mírný, ale velký finanční. V zemědělství se budeme muset vrátit k některým zjišťováním, která jsou zdůvodnitelná jen tím, jak EU kontroluje zemědělství při rozdělování obrovských prostředků, které jím protékají. Jde například o neobyčejně detailní počítání zvířat, odhady sklizní a podobně. Také regionální statistika bude muset být dělána daleko detailněji, respektivně přesněji než dnes. Je to i pro naše dobro, protože zisk při přidělování prostředků ze společných fondů bude nesrovnatelně vyšší, než kolik vložíme do statistiky.

EURO: Kolik do toho budeme muset vložit?

OUTRATA: Původní odhad byl tři sta milionů ročně, ale já pořád doufám, že až k tomu prakticky dojde, tak to bude možné o něco málo snížit. Nicméně je jasné, že to bude v řádu stamilionů, které převážně nepůjdou na změnu způsobu statist ického sledování, ale především na kvantitativní rozšíření záběru výběrových šetření.

EURO: Jak jste osobně spokojen se svým šestiletým působením v úřadě?

OUTRATA: Přičítám si zásluhu na tom, že mezinárodní pozice ČSÚ je hodně vysoká. Má to co do činění s mým stylem, který byl západnější, než bylo tehdy u lidí ze střední Evropy zvykem, a který mi umožnil naši práci prodat. To je dnes ref lektováno v naší pozici v mezinárodních organizacích – jsem místopředsedou Konference evropských statistiků, Česká republika je členem statistické rady OSN a tak dále. Co se týče vlastní práce úřadu, tady nejde převážně o zásluhu mou, nýbrž spíše o práci odborníků, které náš úřad má a kteří mě odborně předstihují. Společně jsme dokončili transformaci úřadu tak, že proti nám nejsou žádné výhrady v jakékoli rovině. Již při přijímání do OECD jsem slyšel téměř jen chválu. Nyní při přípravách na vstup do unie jsme oblast zcela bezproblémová. Přičítám si také odpovědnost za tuto změnu a schopnost ji důsledně prosazovat, samozřejmě se všemi svými spolupracovníky. V podstatě jsem tedy spokojen.

EURO: Ptal jsem se hlavně proto, že se po nástupu nové vlády objevily úvahy o vaší výměně.

OUTRATA: To jste psali ve vašem časopise. Já osobně mohu říci, že jsem žádné tlaky na svou osobu necítil. U výměny předsedy Českého statistického úřadu existuje jasná procedura.

EURO: Když už jste se zmínil o svých zkušenostech ze Západu, jaký je rozdíl ve společenské prestiži statistiky?

OUTRATA: To je různé. My jsme národ hrozně pomlouvačný, takže když mluvíte ve společnosti o jakékoli instituci, obvykle se dozvíte, že je k ničemu. Obecně ale nemám pocit, že by prestiž tady byla slabší. Kritika se objevuje vždycky a j e to normální a správné. Důležitější je, že opakovaně v situacích, kdy opravdu jde o nezávislý pohled, se na nás obracejí. Spadají sem volby a to, že je zpracováváme, je úspěch. Dále třeba naše makroekonomické predikce. Já si myslím, že jsou docela dobré, ale to je věc analýzy a názoru. Nicméně podstatné je, že jsou považovány za nezávislé, což také jsou. A tím je to dobré, protože lidé nás považují za nezávis lou instituci, která odborně funguje.

EURO: V prognózách budete pokračovat?

OUTRATA: Co určitě budeme dělat, jsou analýzy. My musíme opakovaně dělat rozbor toho, co jsme spočítali. Co se týče prognóz, je třeba rozlišovat jemnou čáru mezi projekcí, která je udělána výpočtem, a prognózou, která je udělána také úvahou. Sam ozřejmě na základě propočtů a čísel. Já sám si myslím, že máme dělat nejen projekce, ale i prognózy, protože ten společný názor, který máme, je dost unikátní. Zastávají jej lidé, kteří neustále pracují s velkým množstvím informací a č ísel, a tento názor má být lidem přístupný. Určitě bychom ho čas od času měli dávat těm, kteří dělají v této zemi rozhodnutí. A dáváme-li ho jim, tak ho musíme dát všem, jinak ztratíme důvěryhodnost a nebudeme již nezávislí. Na druhé straně je třeba trvat na tom, že jde o jednu z nezávislých prognóz. Oficiální vládní prognóza nesmí být naše. Vláda je činný orgán, který má mít možnost říci: Ačkoliv mi staťák říká, že to poroste o dvě procenta, já tam napíšu tři, protože pro to chci udělat tohle a tohle. Tato oblast je však strašně citlivá a závisí na atmosféře důvěry. Umím si představit jinou situaci, kdy bychom prognózy nedělali. Jestliže by to totiž lidé nepřijímali tak, jak říkám, tak je lepší to nedělat.

EURO: Není tedy lepší rovnou přejít jen k projekcím?

OUTRATA: To v této ekonomice nejde. Tady se ekonomika ještě dost mění, a to špatně předpověditelným způsobem – z objektivních i subjektivních důvodů. Časové řady jsou příliš krátké a my, protože jsme teprve prošli transformací, je máme ještě kratší, než kolik by objektivní situace třeba dovolila. A projekce je tím přesnější, oč víc čísel a jejich souvislostí máte k dispozici.

EURO: Nemění se čísla také kvůli tomu, že uděláte chybu?

OUTRATA: Určitě. I o tom mluvím. Jsou tu ale tři kategorie jevů, které uživatelé směšují. Jednak skutečné chyby. To se nám stalo – ne nutně naší vinou, ale to je otázka – se zahraničním obchodem. Když se změnila metodika sledování, několik měsíců jsme publikovali celní data s chybami.

EURO: Už znáte rozsah chyb?

OUTRATA: Zatím ještě přesně nevíme, konečná čísla ještě nejsou k dispozici. Až budou, uveřejníme je. Když se problém objevil, okamžitě jsme to opravili, protože když se něco takového stane, musí to ven. To je otázka zásadní důvěryhodnosti. Druho u kategorii tvoří věci, které lidi berou jako chyby, ale nejsou to chyby. Třeba to, že předběžná data nejsou konečná data. Klasický případ je opět zahraniční obchod. Pak je třetí kategorie, a to metodické změny. Statistici je mají všeobecně neradi, ale u nás v tom překotném přechodu jsou nakonec relativně časté, takže může vznikat dojem, že systém je méně stabilní, než by měl být. Zavedli jsme celý systém západních ukazatelů, ale postupně, takže jsme pořád někde něco museli měnit. Teprve teď se dostáváme do situace, kdy by systém měl být víceméně stabilní. Posledními velkými změnami byl tranzitivní projekt spojený s výpočtem výběrového výrobkového indexu při sledování vývoje průmyslové produkce a nyní dotažen í metodiky národních účtů. Ty jsme dostali na úroveň srovnatelnou se světem, což považuji za ohromný úspěch. Ono šlo na začátku nejdřív o to udělat všechno, jak nejlépe jsme byli schopni, a potom to postupně dotahovat na úroveň mezinárodních st andardů, které se ostatně také mění. Já vím, že když ke změně dojde, otrávíme analytiky, protože si musejí všechno přepočítat, ale jinak to nejde. Odborníci nám tohle také nikdy nevyčítají, protože vědí, co děláme.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze