Stahují se nad globalizací mračna? Svět utahuje opasky, ekonomové ani firmy neví, co očekávat - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Stahují se nad globalizací mračna? Svět utahuje opasky, ekonomové ani firmy neví, co očekávat

,
Stahují se nad globalizací mračna? Svět utahuje opasky, ekonomové ani firmy neví, co očekávat
Zdroj: Pixabay
  • Napřed pandemie, potom válka. Mezinárodní obchod čelí jedné krizi za druhou, a tak firmy zvažují přesunutí výroby ze zahraničních poboček zpět do svých vlastí

  • To by mělo za následek omezení globalizace, zdražení práce i zboží a možné další zrychlení inflace

  • Zda k odklonu od globalizace opravdu dojde, si analytici zatím netroufají odhadovat

Zvykli jsme si mít všeho dostatek. Plýtváme jídlem i energií a věci často vyhazujeme jen kvůli tomu, že vyjdou z módy. Podle ekonomů by s tak obrovskou mírou konzumu mohl být brzy konec. Částečně jsme si to vyzkoušeli během pandemie, kdy problémy v dodavatelském řetězci vyvolaly nedostatek mnoha druhů zboží. No a nyní si na to z důvodu zdražování všeho možného pravděpodobně budeme muset navyknout znovu a začít o svých nákupech více přemýšlet.

Spotřebitelé posledních třicet let těžili z husté sítě mezinárodního obchodu, po níž se do všech koutů světa rozváželo oblečení, exotická jídla nebo elektronika. Efektivní spolupráce mezi dopravci, gigantickými firmami a asijskými továrnami držela produkci zboží vysoko a ceny nízko.

Kvůli inflaci a válce na Ukrajině klesá zájem o financování startupů. Investice směřují do oblasti udržitelnosti

Nicméně lockdowny a následná válka vztahy mezi jednotlivými zeměmi pošramotily, a tak je teď pro každou z nich prvořadé zajistit dostatečné zásoby hlavně sobě. Firmy si raději dvakrát rozmyslí, od koho zboží koupí i komu ho prodají. To se jim proto hromadí ve skladech, což s sebou přirozeně nese nemalé náklady. Odklon od globalizace a přesuny továren či filiálek do zemí s menším politickým rizikem by zároveň mohly dále podpořit už tak vysokou inflaci v jednotlivých státech.

Covid obrátil ekonomiku naruby

Nynější všeobecné zdražování započalo koncem roku 2020, tedy zhruba v polovině pandemie, kdy se nedostatek zboží zaviněný zavřenými továrnami a logistickými omezeními střetl s obrovskou poptávkou po nábytku, elektronice a osobních vozech. Lidé totiž přestali utrácet za služby či zážitky (protože většina služeb byla zavřených a dovolená v zahraničí nepřipadala moc v úvahu), a tak se vrhli do rekonstrukcí svých domovů.

Že by se cenová hladina měla zvyšovat tak rychlým tempem jako teď i nadále, si ekonomové nemyslí. Zcela jisti si nicméně nejsou, vše bude podle nich záviset právě na tom, do jaké míry se tu s námi fenomén globalizace udrží. „Bez ní bychom žili v jiném světě – možná ve světě vyšší inflace, nižší produktivity, ale také robustnějších a odolnějších dodavatelských řetězců,“ řekl New York Times předseda Federálního rezervního systému (Fed) Jerome H. Powell. „Zatím ale není jisté, zda jsme svědky zvratu globalizace. Možná se jen zpomalila,“ dodal.

Samozřejmost mezinárodní spolupráce před pandemií zlevnila třeba elektroniku, protože vytvořila prostředí pro překotný vývoj inovací, který udržel moderní technologie dostupné. Počítače zase umožnily podnikům zefektivnit výrobu, a tak bylo možné s minimálními náklady zhotovit cokoli od tenisek po kus nábytku, především pokud společnost přesunula továrny do zemí s levnou pracovní silou. Díky obřím lodím naloženým ocelovými kontejnery se pak zboží dostalo z Číny nebo Bangladéše na pulty evropských a amerických obchodů během pár týdnů. A protože se ho přepravovalo obrovské množství, náklady na dopravu se takzvaně naředily.

V amerických přístavech hrozí stávky dělníků. Pro dodavatelský řetězec by znamenaly další šok

Jenže pak přišel zmíněný covid a s ním opatření jednotlivých vlád. Továrny byly odstaveny a lodě nabraly zpoždění. V důsledku toho začaly v dalších podnicích chybět materiály – výrobce elektroniky pálila nedostupnost polovodičů z jedné strany a obrovská poptávka po vybavení pro domácí výuku a kanceláře na straně druhé. Ceny za námořní dopravu během dvou let stouply dle dřívějších informací agentury Bloomberg více než desetinásobně, takže dovoz najednou přestal být ve srovnání s domácí výrobou výhodný.

A inflace? Ta od té doby jen roste. Česká národní banka v březnu hlásila meziroční zvýšení indexu spotřebitelských cen o 12,7 procenta, v USA to ve stejnou dobu bylo o něco méně, konkrétně 8,5 procenta, i tak ale byla míra inflace nejvyšší od konce roku 1981. Se znehodnocováním měn každopádně bojují i ostatní státy – a je jedno, zda se jedná o ekonomicky vyspělé země typu Velké Británie, nebo rozvíjející se ekonomiky, jakou je například ostrovní Kuba.

Olej nad zlato. Indonésie zastavila export palmového tuku, ceny potravin tak porostou dál

Další hřebík do rakve dodavatelského řetězce zasadila zmíněná válka na Ukrajině, která vedle cen zboží zvedla v posledních měsících i ceny fosilních paliv. „Naše dodavatelské řetězce nejsou bezpečné ani odolné. Tento problém musíme řešit,“ zdůraznila americká ministryně financí Janet L. Yellenová.

Ekonomové každopádně očekávají, že růst cen zboží dlouhodobé spotřeby se v následujících měsících zpomalí, což by mohlo celkové zdražování zchladit. K omezování nákupů přispívají navyšováním úrokových sazeb i centrální banky jednotlivých států, jež se tak snaží chuť domácností utrácet krotit. Za jak dlouho ono zpomalování růstu cen zabere, ale v tuto chvíli nikdo předpovědět nedokáže.

Nahradí asijskou výrobu Afrika?

Poradenská firma Kearney každý rok zveřejňuje takzvaný ,index reshoringu‘ – to je míra, v níž se filiálky a továrny světových firem vrací do vlasti (USA). V letech 2020 a 2021 byl negativní, což značí, že Američané dováželi čím dál víc produktů z nízkonákladových zemí. Letošní výsledky zatím známy nejsou, dá se však tušit, že budou o poznání jiné. V minulých měsících totiž firmy začaly z dobře známých důvodů masivně opouštět Rusko a v reakci na politiku nulového covidu se plánují odstěhovat i z Číny.

Společnost Duke Realty, která se zabývá pronájmem skladových a výrobních hal v USA, očekává v následujících letech nárůst poptávky po průmyslových prostorech, jak se výroby budou vracet zpět. „K určitému přeskupování už dochází, o tom nelze pochybovat,“ uvedla generální ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iweala. Nicméně většina podniků se zatím do náhlých změn nehrne a raději schraňuje zásoby nebo hledá náhradní dodavatele z dalších ,montoven‘. Okonjo-Iweala si od tohoto procesu slibuje integraci rozvojových zemí (hlavně těch afrických) do globálních obchodních sítí.

Otázka za milion dolarů

Výše uvedené okolnosti přiměly firmy jednat. Za oceánem se proto nyní řada z nich snaží dosáhnout velké míry soběstačnosti. Generální ředitel automobilky Ford Jim Farley minulý týden zmínil, že v USA plánuje začít s kompletní výrobou baterií pro své vozy. Téměř všichni průmyslníci na světě rovněž pod tlakem uhlíkových dohod zápasí s dodržováním emisních limitů, a tak by potenciálně mohly přesunout fabriky blíž spotřebitelům, aby ušetřili CO2 uvolněný během dopravy.

Lockdownu už mají dost. Po nedávných zkušenostech plánuje 85 procent cizinců opustit Šanghaj

Obyvatelé Starého kontinentu i Nového světa ale odmítají pracovat za minimální mzdy, takže firmy budou tlačeny ke zvyšování platů řadových dělníků, což by mohlo vést k plošnému zdražení zboží – lze si to představit tak, jako kdyby všechno zboží neslo štítek ,fair trade‘.

Podle Adama Posena, prezidenta Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku, ale v částech jižní Asie, Afriky a Latinské Ameriky žije levné pracovní síly ještě spousta. Posen také tvrdí, že pokles globalizace by z dlouhodobého hlediska nemusel přispívat k inflaci. Zpomalení ekonomického růstu totiž povede k postupnému snížení poptávky. Jeho názor je však jen jedním z mnoha různých.

„Lidi říkají, že je to otázka za milion dolarů, ale já si myslím, že spíš za miliardu,“ přiznal bývalý ekonom Fedu Carlos Viana de Carvalho. „Možná začíná nová ekonomická éra, poznamenaná vysokou inflací, změnami globální integrace a obavami o klima. Teď je těžké předpokládat cokoli,“ uzavřel.