Menu Zavřít

Stabilita nejdříve za dva roky

13. 9. 2004
Autor: Euro.cz

POJIŠTĚNÍ ZEMĚDĚLCŮ Dluhopisy na sucho či mimořádné výdaje rozpočtu na následky povodní by v budoucnosti již nemusely zatěžovat státní kasu. Po letech váhání se totiž v ČR začalo seriózně diskutovat o systémové státní podpoře pojištění zemědělských rizik.

BRAND24

POJIŠTĚNÍ ZEMĚDĚLCŮ Dluhopisy na sucho či mimořádné výdaje rozpočtu na následky povodní by v budoucnosti již nemusely zatěžovat státní kasu. Po letech váhání se totiž v ČR začalo seriózně diskutovat o systémové státní podpoře pojištění zemědělských rizik. Na přípravě koncepčního řešení eliminace rizik zemědělského podnikání spolupracují v současné době zástupci ministerstev zemědělství a financí, odborné zemědělské veřejnosti, zemědělských nevládních organizací, Česká asociace pojišťoven i jednotlivé pojišťovny provozující zemědělské pojištění. Podle ředitele PGRLF Lubomíra Netolického by měl být přitom do konce letošního října schválen na ministerstvu zemědělství materiál, který by byl do konce roku předložen na jednání vlády ČR. V příštím roce se tedy systém zemědělského pojištění nezmění, v roce 2006 již ale je taková možnost reálná. Pro stabilizaci podnikatelských podmínek zemědělců by to bylo nanejvýš žádoucí. V celé řadě zemí EU se zemědělské pojištění podporuje, v USA je podpora pojištění zemědělských rizik jednou z nejvýznamnějších podpor tohoto oboru vůbec. PROČ DOTOVAT POJIŠTĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH RIZIK Vzhledem k nepředvídatelným (a rostoucím) zejména klimatickým rizikům je zemědělské pojištění drahé (rizika jsou velká), řada podnikatelů na něj nemá dostatek zdrojů a nepojišťují se. V případě, že nastane klimatický problém, je zemědělec ekonomicky na lopatkách. V ČR se takové situace dosud řešily ad hoc, nárazově, teprve v letošním roce otevřel PGRLF program „podpora zemědělského pojištění“. Ten ovšem nepokrývá takzvaná nepojistitelná rizika, například sucho. MOŽNOSTI ŘEŠENÍ Podle Netolického se nabízela na začátku zhruba tři systémová řešení podpory zemědělského pojištění. První - vznik specializované státní pojišťovny nabízející zemědělské pojištění (to ale naráží na antimonopolní zákon), druhou cestou byla myšlenka vyrovnávat zemědělcům příjmy za ušlý zisk jako následek klimatických rizik (to by ale nemuselo být přijatelné pro Brusel). Nakonec zvítězil třetí model: využít komerčního pojištění s podporou státu. „K takovému modelu směřují i koncepce pojištění v zemích EU,“ připomíná Netolický. Principem by bylo stanovení parametrů pojistitelných a nepojistitelných rizik. „Podpora státu by pak byla cílená. Spíše symbolická, například deset procent, by byla u pojistitelných rizik, které iv současné době pojišťovny nabízejí, naopak u nepojistitelných by byla zásadní. Prioritní je, aby státní orgány deklarovaly svůj zájem na trvalém řešení tohoto problému, a nikoli na nárazovém. Pak by byl systém udržitelný, protože si může vytvořit i nějaké rezervy a v situacích, které budou katastrofální, může následky rizik pokrýt. V praxi by to mělo znamenat vyčlenit pravidelně každý rok ze státního rozpočtu na tyto účely částku, která by měla začínat řádově na objemu půl miliardy korun,“ popisuje připravovaný systém Netolický. Ve hře je přitom i možný vznik státní zajišťovny, která by mohla zemědělská rizika zlevnit. STÁTNÍ ZAJIŠŤOVNU ZATÍM NEMÁME Myšlenka státní zajišťovny je sice systémová, jenže reálně je její vznik spojen s klíčovou komplikací. Zajišťovny obecně totiž fungují jako „pojišťovny pojišťoven“, což v praxi znamená mít na zajištění rizik velký kapitál v řádech několika miliard. Takové zdroje k volnému vyčlenění v ČR momentálně nejsou, i když by se časem mohl v zajišťovnu transformovat třeba Fond národního majetku nebo EGAP. „Netvrdíme, že vznik zajišťovny je nezbytným krokem k tomu, aby podpora zemědělského pojištění fungovala,“ říká Netolický. Podotýká ale, že o státní zajišťovně uvažuje ministerstvo financí, přičemž tato instituce by fungovala nejen pro zemědělství, ale třeba i pro dopravu (pojištění letadel atd.). V současné době v ČR žádná klasická zajišťovna není, příslušnou licenci sice vlastní Česká pojišťovna, nicméně jí prakticky nevyužívá. OBRANNÉ MECHANIZMY Základní kritikou státního příspěvku na zemědělské pojištění je přitom teze, podle které by mohly pojišťovny zlevnění zemědělských rizik prostřednictvím státu zneužít k tomu, že by zvýšily pojistné sazby. Podnikatel by tak měl pojištění levnější třeba ne o 30 procent (které by dotoval stát), ale jen o 25 procent, neboť pojišťovna by o tuto částku zvýšila marži. Tomu lze ale podle Netolického zamezit dvěma způsoby. Prvním je, že by koordinační skupina (zemědělci, MZe, MF, pojišťovny) kromě stanovení parametrů rizik stanovovala i pojistné sazby a pokud by marže nějaké pojišťovny byla příliš velká, snížil by se adekvátně státní příspěvek na takový produkt. „Pokud by fungovala státní zajišťovna, měla by tato instituce informace o tom, jak jsou v té či oné pojišťovně nastaveny pojistné produkty a mohla by zakročit, kdyby byly marže příliš vysoké. A kdyby státní zajišťovna nastavila vhodné parametry zajištění, mohla by zemědělská rizika i zlevnit,“ konstatuje Netolický. SOUČASNÁ SITUACE Letošní podpora pojištění zemědělských rizik činí 15 procent z předepsaného zaplaceného pojistného u hospodářských zvířat a 30 procent u plodin. Na realizaci podpory bylo z výsledku hospodaření PGRLF vyčleněno 200 milionů korun. Podmínkou získání podpory pojištění je povinnost žadatele předložit řádně vyplněnou žádost a doložit potvrzení pojišťovny o výši předepsaného zaplaceného pojistného. Příjem žádostí o podporu zemědělského pojištění v roce 2004 začal 1. září 2004 a potrvá až do 1. listopadu 2004 včetně. Obdobný systém se předpokládá i pro příští rok. ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ V EU Obecně platí, že stávající pojistné systémy jsou přizpůsobeny podmínkám konkrétní země. Zjednodušeně lze přitom konstatovat, že jihoevropské státy v důsledku projevů počasí trpí daleko více výpadky sklizně než státy severní a střední Evropy s převážně vlhčím a mírnějším klimatem. To se odráží i v aktuálním postoji členských zemí EU k zemědělskému pojištění. Prakticky všechny členské země jsou pro posílení úlohy zemědělského pojištění. Skupina zemí s převažujícím teplým a sušším klimatem (zejména Itálie, Francie, Řecko, Španělsko, Portugalsko) se zasazuje o významnou podporu zemědělského pojištění s tím, že plánovanou změnou společné zemědělské politiky dojde ke zvýšení podnikatelského rizika v zemědělství. Navrhuje pro posílení a podporu zemědělského pojištění využít např. venkovské programy nebo lepší komunitární politiku. V zemích s chladnějším a vlhčím klimatem převažuje názor, že zemědělské pojištění by mělo vhodně doplňovat společnou zemědělskou politiku a být její součástí tak, aby se celkový objem finančních prostředků nezvyšoval. Správná volba strategie by měla vytvořit systém opatření, který by umožnil eliminovat riziko zemědělské výroby za aktivní spoluúčasti zemědělských podnikatelů. KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY ZE ZEMÍ EU Španělsko: Velmi extenzivní a silně dotovaný program pojištění. Projekt se týká všech druhů plodin, chovu (výroby) skotu, ovcí a koz a specifických forem rybářství. V podpoře pojištění jsou zahrnu
ta klimatická rizika (krupobití, mráz, povodeň, sucho, vítr, oheň atd.) i rizika ohrožující hospodářská zvířata (uhynutí, utracení a nutné porážky, brakování, způsobené počasím nebo specifickými chorobami). Program pojištění je dotován ministerstvem zemědělství a (v malé míře) regionální správou. Náklady na pojištění jsou dotovány zhruba 45-50 procenty podle druhu komodity a podmínek smlouvy. Nizozemsko: Diskuze o systémových programech pomoci při katastrofách byly za účasti pojišťoven, zemědělských organizací a státu zahájeny v roce 1998. Podpora měla být směrována na pojištění ztrát z výnosů způsobených extrémním počasím jako jsou povodně a období sucha. Avšak teprve po přívalových (mimořádně silných) deštích v roce 2002 nabyly tyto diskuse na konkrétnosti. V současných návrzích, které se zaměřují pouze na přívalové deště, poskytuje stát zajištění, které je vyšší než určité hraniční hodnoty v případě katastrof. V Německu (i v Nizozemsku) existuje pojištění přerušení provozu v živočišné produkci v důsledku rizik, jako jsou slintavka a kulhavka, klasický mor prasat a BSE. V Nizozemsku je však pojištění omezeno a je nabízeno pouze zemědělcům, kteří chovají skot. Po obou epidemiích, v roce 1997/98 (klasický mor prasat) a v roce 2001 (slintavka a kulhavka), začaly diskuze o pojištění, které by krylo přerušení provozu u zemědělců, kteří jsou zaměřeni na chov prasat. Praxe však ukázala malý zájem zemědělských podnikatelů. V roce 2002 nicméně vznikl kvůli ztrátám způsobeným Aujeszkyho chorobou prasat v sektoru vepřů takzvaný Vzájemný pojišťovací fond.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY SYSTÉMU Pojištění tržeb se týká buď jednotlivých komodit, nebo celého podniku. K prvnímu typu patří podpora příjmů (Income Protection), pojištění tržeb zprodeje plodin (CRC) a pojištění příjmů (Revenue Assurance). Všechny se opírají o konkrétní podnikové výnosy. Jako alternativa existuje Projekt sdruženého pojištění rizik (Group Risk Plan), který hradí škodu v případě, že dojde k nebývale velkému propadu regionálního průměrného výnosu určité komodity. Tím, že je od roku 1995 uzavření pojištění předpokladem účasti na jiných programech podpory farmářů, pohyboval se v posledních letech podíl účasti amerických farmářů na pojistných programech mezi 60 až 70 procenty. Farmáři hradí 50 až 60 procent pojistného, stát hradí nejen zbývající část, ale i administrativní náklady související s pojištěním, představující asi jednu třetinu úhrad škod. V průměru zatížil každý pojištěný hektar v rámci federálního pojištění plodin federální rozpočet zhruba 40 USD a každý dodatečný hektar 60 USD. Současný systém pojištění provozovaný v USA je komplexní, ale drahý. Vysoký příspěvek státu na pojistné mění pojištění plodin v nástroj podpory důchodů, což svádí farmáře k riskování, aby participovali na výhodách plynoucích z odškodného. VÝVOJ ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ČRRok |1990|1991|1992|1993|1994|1995|1996|
| Předepsané pojistné (mil. Kč)|5588|3017|2340|1685|985|894|928|
| Vyplacené plnění (mil. Kč)|6561 |2858 |1848 |1239 |617 |615 |840|
| Škodní průběh (%)|117,4 |94,7 |79,0 |73,5 |62,6 |68,8 |90,5 |  | 
Rok|1997|1998|1999|2000|2001|2002|2003**|

 Předepsané pojistné (mil. Kč)998 1066 968 862 953 993916 
 Vyplacené plnění (mil. Kč) 13311007 804 947 842 869 538 
 Škodní průběh (%)133,4 94,483,1 110,0 88, 4 87,5 58,7 
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).