Spojení Berlín-Mnichov se budovalo 25 let. Brzy vyjede první rychlovlak - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Spojení Berlín-Mnichov se budovalo 25 let. Brzy vyjede první rychlovlak

, dah,

Na vysokorychlostní trať mezi Mnichovem a Berlínem vyjedou letos první vlaky rychlostí 300 kilometrů v hodině. Projekt za miliardy eur zahrnuje stovky mostů i desítky tunelů a práce na něm trvaly více než čtvrt století.

Vysmívanému projektu Němci v narážce na četné tunely včetně jednoho osmikilometrového přezdívali „nejdelší metro na světě“ či ,miliardový hrob daně solidarity“. Trasa vlaku ICE z Berlína do Mnichova se do obecného povědomí zapsala po bok velkého berlínského letiště, z něhož dosud neodstartovalo jediné letadlo, přestože vzdušný přístav měl být dávno hotov.

Projekt politici opakovaně pohřbívali a provázely jej závažné pochybnosti. Složitostí a náklady se zařadil kamsi mezi stavbu berlínského hlavního nádraží a přestavbu železničního uzlu „Stuttgart 21“. Zatímco nádraží je podle kritiků předimenzované či špatně zakomponované do města, modernizace železnice ve Stuttgartu se protáhla a prodražila kvůli zjevně podceněnému složitému terénu.


Česká vysokorychlostní trať je zatím jen zbožným přáním. Přečtěte si o prvních přípravách:

Boj o vysokorychlostní tratě začíná. Ve hře je 650 miliard

 Pracovníkům ČD mírně porostou platy.


Na rychlostní trati nicméně více než čtvrt století po pádu berlínské zdi letos budou jezdit vlaky, které pokoří vzdálenost mezi Berlínem a Mnichovem za 4 hodiny. Deutsche Bahn (DB) si od vysokého tempa slibují konkurenční výhodu vůči vnitrostátním letům nízkonákladových společností popřípadě autobusových dopravců, na které už chystají ofenzivu.

 Stavba vysokorychlostní tratě v Německu
V poslední fázi se budovalo propojení Norimberku s Halle (Lipskem)

DB slaví, že projekt dokončily v termínu a že náklady na něj nepřesáhly 10 miliard eur (263 miliard korun). Prohlášení drážního šéfa Richarda Lutze o tom, že jeho společnost „umí“ velké projekty, média zpochybnila. Poukázala na prvotní plány z počátku 90. let, s nimiž se parametry projektu rozcházejí. Na druhou stranu ale státnímu dopravci přiznávají, že během uplynulých 10 let se výstavba obešla bez zásadních lapsů a projekt na četných staveništích mezi Berlínem, Lipskem, Erfurtem, Norimberkem a Mnichovem vznikal bez větších zádrhelů.

300 kilometrů v hodině
Od prosince bude na trati jezdit třikrát denně rychlík, který na trase bude stavět jen ještě v Halle, Erfurtu a Norimberku. S tímto spojem bude cesta z Berlína do Mnichova trvat jen 3 hodiny a 55 minut. Na části nových úseků vlak pojede zmiňovanou rychlostí 300 kilometrů v hodině. Současně se zprovozněním trati na konci roku vyjedou i vlaky nové generace ICE-4.

Krajina plná opuštěných mostů

Projekt se dostal do úzkých začátkem tisíciletí, kdy v německém rozpočtu chyběly peníze a plánované trati hrozilo, že ji politici a potažmo DB uloží k ledu. Práce se na čas také skutečně zastavily. Výstavbě nejvíce bránili tehdy vládní Zelení, kteří upřednostňovali rozvoj starých tratí. Spolkový rozpočet dával tušit, že na velké platby dojde až někdy po roce 2030. Peníze stačily jen na nejnutnější práce, díky nimž pro trasu nebylo třeba spouštět opětovné schvalovací řízení. V důsledku toho se v krajině začaly objevovat „bezprizorní“ mosty Pro tyto mosty či jiné segmenty se vžilo lidové označení „Soda“, neboť v krajině stály „jen tak“ (so da) – bez kolejí či jakéhokoli napojení a hlavně bez naděje na to, že stavbu by bylo možné v dohledné době dokončit.

Prohlédněte si německé vlaky a nádraží:

Projekt to byl mimořádně rozsáhlý. Vyžádal si více než 300 železničních a 170 silničních mostů. Jen stokilometrový úsek přes Durynský les čítá 22 tunelů a 29 mostů. Trať na polovině tohoto úseku vede pod zemí nebo nad údolími. Tento úsek se právě jako poslední dokončuje.

Dráhy pod tlakem

Německým drahám přijde pravidelný provoz v prosinci vhod, protože se protne s plánovanou změnou jízdních řádů. Největší tlak koncern pociťuje ze strany nízkonákladových leteckých i autobusových dopravců, kteří jej připravovali o cestující. Dráhy se ubránily jen akčním jízdným na úkor zisku.

Překonáváním trasy mezi Berlínem a Mnichovem za sotva 4 hodiny chtějí přilákat cestující z autobusů, automobilů i letadel zpátky do vlaků. Doposud trvá 600kilometrová cesta přes 6 hodin. DB mají na trase spojující dvě milionová města pětinový podíl a nárůst na 50 procent by měl být reálný.

Čtěte víc o železnici a vizích v dopravě:

Další vize Hyperloopu: hotel umožňující cestování v pokojích

České dráhy si pronajmou lokomotivy Siemens za 1,6 miliardy

Oprava Negrelliho viaduktu začíná. Rekonstrukce vyjde na miliardu


Ohodnoťte tento článek
Diskuze