Spanilá jízda - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Spanilá jízda

, Vadim Fojtík,
Spanilá jízda
Zdroj: Euro.cz

Jan Žižka chce vládnout Meru a Čepru

Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Jan Žižka se po vzoru svého slavného středověkého jmenovce vydal na spanilou jízdu, a to napříč českým petrochemickým průmyslem. Přišel s návrhem, aby ministerstvo financí přepustilo kontrolu nad státními společnostmi Čepro a Mero jeho organizaci. „Převod kompetencí je jen malou součástí návrhu Koncepce nouzových zásob ropy a vybraných ropných produktů, dokument obsahuje i jiné věci, které jsou daleko důležitější,“ upozornil Žižka. Svůj návrh nedávno zaslal příslušným státním organizacím, mimo jiné ministerstvu průmyslu a obchodu a resortu financí k připomínkovému řízení.

Spotřeba roste.

Proč vůbec Žižka s novým plánem přišel? Česká republika se před vstupem do Evropské unie zavázala, že její zásoby ropy a ropných produktůod roku 2006 neklesnou pod devadesátidenní průměrnou vnitrostátní spotřebu v předešlém roce. Nouzové zásoby přitom vytváří a obhospodařuje správa ve vybraných ropných produktech (benzin, motorová nafta, letecký petrolej a topné oleje) a až do výše šedesáti procent je může i nahradit zásobami ropy či ropných produktů. Poptávka po pohonných hmotách však v posledních letech roste. Jen loni dle předběžných odhadů stoupla v Česku meziročně o čtyři až pět procent. Zvyšuje se však i poptávka po dalších ropných produktech, například po leteckém petroleji. Obdobný růst spotřeby předpovídají odborníci i pro následující léta.
„S ohledem na tento předpokládaný vývoj je nutné zajistit další navyšování nouzových zásob tak, aby jejich skutečná výše dosahovala trvale minimálně devadesáti, reálně pak sta dnů spotřeby. Vzhledem k tomu, že v Česku pro zajištění odpovídajícího nárůstu nouzových zásob není k dispozici dostatek skladovacích kapacit, je rovněž nutno zajistit jejich výstavbu,“ uvádí se ve zmíněném dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici.

Začínáme stavět.

Jinými slovy, Žižka v předložené koncepci předpokládá, že do roku 2010 musí Česká republika postavit nové skladovací nádrže na pohonné hmoty, ropu a ropné produkty a poté dokoupit tisíce tun nových zásob. Tedy zhruba 300 kilotun (kt) ropy, 74 kt motorové nafty, 43 kt leteckého petroleje a deset kt těžkých topných olejů. Nejde o levnou záležitost, nákup vyjde na 4,8 miliardy korun, další téměř miliardu korun spolkne výstavba nádrží pro skladování motorové nafty a leteckého petroleje. „Náklady na udržování nouzových zásob se za období let 2006 až 2010 předpokládají zhruba ve výši 5,8 miliardy korun. Uvedené údaje jsou kalkulovány na cenové úrovni v lednu 2006,“ uvádí se v dokumentu. Zapotřebí bude téměř dvanáct miliard korun, které by měl zaplatit stát z rozpočtu. Další miliardy utratí ze svého za rekonstrukci produktovodů a výstavbu nových skladovacích kapacit i státní společnosti Mero a Čepro.
Firma Mero chce mimo jiné postavit v Centrálním tankovišti v Nelahozevsi dvě obří nádrže na nouzové zásoby ropy, každou o objemu 125 tisíc metrů krychlových. Stamilionové investice chystá i Čepro, a to především do zvýšení skladovacích kapacit a výstavby nových produktovodů.

Větší dohled.

Žižka přitom tvrdí, že organizace, které šéfuje, zabere svými zásobami ropy takřka sto procent skladovacích kapacit Mera a pohonnými hmotami, benzinem a naftou, zhruba osmdesát procent nádrží Čepra. To je pro něj dostačujícím důvodem k tomu, aby měl o dění ve firmách větší přehled. „Samozřejmě že by bylo lepší více dohlížet na finanční toky v Meru a Čepru, stejně tak i za jakých podmínek budou společnosti stavět nové kapacity,“ konstatuje šéf hmotných rezerv. Rovněž tvrdí, že jím navrhované řešení přinese státu miliardové úspory. „Vzniknou velké synergické efekty. Tlak na státní rozpočet nebude tak velký,“ tvrdí Žižka. Odhaduje, že vzniklé úspory ušetří státu až polovinu prostředků z odhadovaných zhruba dvanácti miliard korun, které by musel z rozpočtu vynaložit na výstavbu nových skladů, zvýšení a následné obhospodařování hmotných rezerv. Žižka je navíc přesvědčen, že společnosti Mero a Čepro, ač vlastněné státem, mohou dávat přednost svým komerčním zájmům před zájmy Česka a jeho mezinárodními závazky. Což, jak upozornil, může vážně komplikovat akceschopnost republiky při řešení ropné nouze, případně zavádění preventivních opatření. „Převedení výkonu akcionářských práv v Meru a Čepru by mělo tyto aktivity otupit a zajistit rovnováhu mezi ekonomickými a státními zájmy,“ konstatoval šéf SSHR.
Žižkův plán převést Mero a Čepro pod Správu hmotných rezerv přitom není až takovou novinkou, o podobném řešení uvažoval v první polovině devadesátých let i kabinet Václava Klause. „Navrhované řešení považuji v současné době za zbytečné, protože vztahy mezi oběma firmami a Státními hmotnými rezervami jsou ošetřeny dlouhodobými smlouvami. Spolupráce funguje výborně a bez problémů,“ upozornil generální ředitel společnosti Čepro Pavel Švarc.
Mero i Čepro mají se SSHR sjednány dlouhodobé, v některých případech až třicetileté smlouvy, které do detailu popisují všechny závazky obou firem vůči Státním hmotným rezervám a postupy v případě jakýchkoli mimořádných stavů. SSHR má navíc své zástupce v orgánech těchto společností, nikdy nenastal žádný spor, který by musel řešit jejich akcionář, tedy dříve Fond národního majetku, dnes ministerstvo financí.

Obavy z prodeje.

Zatímco zástupci společností Mero a Čepro hodnotí Žižkův plán zdrženlivě, a nelze se divit, že se nikdo z nich nechce pouštět do války s možným šéfem, někteří odborníci oslovení týdeníkem EURO jsou daleko kritičtější. Upozorňují na nebezpečí, že Správa státních hmotných rezerv se po ovládnutí Čepra i nadále soustředí výhradně na svůj klíčový byznys, kterým je zajištění dostatečných zásob ropy a pohonných hmot. „Proto by mohla činnosti, jako je velkoobchod s pohonnými hmotami a provozování čerpacích stanic (Čepro vlastní síť EuroOil), ukončit. Čepro ovládá zhruba 30 procent velkoobchodního trhu s pohonnými hmotami, takže dalším šesti subjektům by zmizel jeden z velkých konkurentů. Obdobné by to bylo i s čerpacími stanicemi, pumpy sítě EuroOil mají jedny z nejnižších cen pohonných hmot v Česku,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Stejným způsobem by se SSHR mohla soustředit na strategické státní rezervy ropy a opomíjela by další aktivity společnosti Mero.
Žižka však podobné názory považuje za scestné, o prodeji sítě EuroOil prý neuvažuje. „Pokud někdy dojde k výpadkům dodávek pohonných hmot při tranzitu, případně výrobních technologií, musíme mít připravený systém, který by tento nedostatek nahradil. Jeho součástí je i síť EuroOil, určitě s ní do budoucna počítáme,“ nastínil další plány Žižka. Zároveň konstatoval, že jeho cílem je udržet na trhu s ropnými produkty stabilitu, a ne nekalou konkurenci.

Polská snaha.

Do konce roku by mělo být jasno, jak stát s Merem a Čeprem naloží, případně z jakých variant se bude vybírat. Možností je několik: zachovat původní stav, převést firmy pod správu hmotných rezerv, a to buď jako samostatné akciovky, nebo z nich vytvořit společnosti holdingového typu. Další, nyní nejméně pravděpodobnou variantou je prodej Čepra a Mera soukromému kapitálu. O zájmu ruských firem o Mero se při nedávné návštěvě České republiky zmínil ruský prezident Vladimir Putin..
Pokračovat v expanzi v Česku chce i PKN Orlen. Dobře informované zdroje týdeníku EURO upozorňují, že společnost Unipetrol poté, co ji získala polská PKN, zintenzivnila své snahy ovládnout či převzít společnosti Mero a Čepro. To však není nic nového. V tomto směru bylo aktivní i bývalé vedení Unipetrolu v čele s Pavlem Švarcem, ještě před převzetím firmy Poláky. Nebylo však úspěšné, protože stát zařadil zmíněné firmy na seznam strategických společností a o jejich prodeji se s případnými zájemci odmítl bavit. Za zmínku ovšem stojí, že Švarc, který přešel z čela Unipetrolu na post generálního ředitele Čepra, musí nyní čelit tlakům na ovládnutí firmy, které před časem sám vyvolal.
Žižka předpokládá, že podobné tlaky budou i nadále sílit: „Vniká řada dalších zájmů, které budou různými způsoby prezentovány médii. Určitě se dočkáme prohlášení typu, že stát je špatný hospodář.“

Kompetenční problém.

Žižkův plán převést akcionářská práva v Čepru a Meru z ministerstva financí na SSHR však může narazit na jinou překážku, než je možný nesouhlas státních úředníků a lobbistické tlaky mnoha zájmových skupin. Letos k 1. lednu zanikl Fond národního majetku. Na základě kompetenčního zákona tím přešlo právo hospodařit (mimo jiné) s podíly ve firmách dříve ovládaných fondem na ministerstvo financí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pouze zmíněné instituce s ním mohou nakládat. Přitom zákon o SSHR z roku 1993 nehovoří o tom, že by organizace mohla zacházet s jiným státním majetkem než patřícím do státních hmotných rezerv.