Soběstačné Česko, nebo sedmnáctá spolková republika? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Soběstačné Česko, nebo sedmnáctá spolková republika?

,
Soběstačné Česko, nebo sedmnáctá spolková republika?
Zdroj: čtk

Česko patří k nejsofistikovanějším ekonomikám světa. Problém je, že je jen levným dodavatelem.

Myšlenka soběstačnosti není nová. V Česku ji však neživí ani tak četba Robinsona Crusoea jako spíše dlouhé socialistické roky, kdy se komunistický režim snažil prezentovat „soběstačnost“ jako nejvyšší metu své politiky.

Česko se však po dlouhé socialistické éře, kdy obchodovalo převážně v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, velmi rychle a výrazně začlenilo do mezinárodního obchodu i do evropských a světových dodavatelských řetězců.

Mnoho firem v Česku od 90. let zainvestovalo a realokovalo svou výrobu, zejména kvůli levné a kvalifikované pracovní síle. Je to i případ Německa, kam dlouhodobě putuje zhruba třetina tuzemského vývozu. Do Německa tuzemské firmy vyvezou čtyřikrát více než na Slovensko a šestnáctkrát více než do Spojených států. Jsme tak ekonomicky čímsi jako sedmnáctou spolkovou zemí.

Hodně, ale za nízkou cenu

Příklad obchodní spolupráce se západními sousedy však zároveň ukazuje na největší slabinu české ekonomiky. V případě automobilového průmyslu jsou české firmy převážně dodavateli částí do výsledného automobilu, případně montéry jeho částí, a výsledná přidaná hodnota exportu je slabá. Podle nedávné studie Deloitte činí v autoprůmyslu podíl domácí přidané hodnoty na českém vývozu jen 41 procent, což je v mezinárodním srovnání výrazný podprůměr. Jinými slovy, z výsledné marže za prodej automobilu si Češi sáhnou jen na velmi malou část. Produkujeme hodně, ale za nízkou cenu.

Markantně je to vidět i v zemědělství a potravinářství. Do Německa vyvážíme hlavně živá zvířata, Němci je zpracují a zpátky si do tuzemska dovezeme čerstvé maso. Takže zatímco v roce 2019 do Německa putovalo 10 106 tun vepřů za 392 milionů korun, dovoz čerstvého i zmraženého vepřového masa dosáhl 91 511 tun za 6,1 miliardy korun. Směr je přitom jasně dán – z Německa k nám putuje minimum hospodářských zvířat a do Německa vyvážíme zlomek zpracovaného masa.

Subdodavatelskou pozici Česka dokládají i makroekonomické obchodní statistiky (viz grafika Obchodní propletenec). Společně s dalšími středo- a východoevropskými státy jako Maďarsko či Bulharsko je naše pozice v rámci evropských hodnotových řetězců charakterizovaná v downstream části, což znamená, že se specializujeme na výrobu a montáž a že náš export charakterizuje obecně nízká domácí přidaná hodnota a intenzivní využití mezivstupů ze zahraničí.

Své o tom ví i ministr zemědělství Miroslav Toman, který kromě populistické rétoriky o zajišťování vlastních potravin v „krizi, jako je ta současná“, mluví občas i o tom, že „musíme také zvýšit zpracování potravin v tuzemsku, aby se od nás nevyvážely základní suroviny a nedovážely produkty s vyšší přidanou hodnotou“. Miliardové dotace z minulých let se však minuly účinkem a struktura ekonomiky zůstává stejná.

Komplex Česko

Česko přitom má tu obrovskou výhodu, že patří k nejsofistikovanějším ekonomikám vůbec. Podle Atlasu hospodářské komplexity, který sestavil tým Ricarda Hausmanna na Harvardově univerzitě, vystoupalo až na šesté místo na světě.

Index měří míru know-how ve společnosti vyjádřenou v produkci, kterou vyrábí. Země, které mají diverzifikovanější produkci a komplexnější exportní paletu výrobků, mají podle Hausmannových předpokladů také rychlejší šanci, že budou v budoucnu růst. Mohou svou bázi know-how rozšiřovat do vedlejších oborů, aniž by se musely všechno učit složitě znova, jako například africká Guinea, která nevyrábí prakticky nic.

Mluvit o soběstačnosti je proto naprosto scestné. Co se týče potravin, spotřebitelé by najednou museli přijmout mnohem vyšší ceny, jelikož Češi neumějí zmíněné maso zpracovat tak efektivně (a levně) jako Němci. Přitom právě spotřebitelé mají klíč k tomu, aby vznikalo více lokálních zemědělců, kteří budou vyrábět čerstvé produkty – budou-li je preferovat před levnými dovozy nekvalitních (ale levných) výrobků, lokální zemědělci budou více prodávat vlastní produkci mléka, sýrů či masa a na trhu vznikne konkurence, podpoří se rozmanitost a bude i tlak na nižší ceny.

Kruh (či smyčka?) se tím uzavírá.

Soběstačné Česko, nebo sedmnáctá spolková republika?
4 (79.17%) 24 hlasování
Diskuze