Snídaně šampionů - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Snídaně šampionů

, Pavel Páral,
Snídaně šampionů

Tony Blair po česku

Tak pionýrské vedení ČSSD, jak trefně nazval poslanec Jičínský tandem Gross-Sobotka, jde na tu modernizaci sociální demokracie skutečně od lesa a zásadně. Je to pro ně až tak klíčová hodnota, že jsou kvůli ní i ochotni vyrazit s Grebeníčkem pokládat věnec ke hrobu Klementa Gottwalda. Pak už zbude jenom vrátit se ke kořenům levicové politiky a svolat slučovací sjezd.
Nebo že bychom těm výrokům o nové sociálnědemokratické politice špatně rozuměli a nešlo o modernizaci, ale privatizaci, a nikoli blairovskou, ale telekomunikační? Alexandr Mitrofanov, komentátor deníku Právo, blízký sociální demokracii, se už minulý týden zmínil, že premiér v případě neúspěchu při hlasování o nedůvěře se chystá na studia v zahraničí. S celou rodinou. Ne,že by je nepotřeboval, ale něco to stojí, a čert ví, jestli strýček Vik sežene u Roda dost peněz.
Dost žertování. Každopádně je zřejmé, že udržení u moci je pro Stanislava Grosse větší hodnotou než jakýkoli ideový princip. Ještě horší je, že navíc není schopen pochopit, že ani ten nejhlubší oportunismus politickou kariéru jeho, ale i jeho nejbližších spolupracovníků už nezachrání. V pátek i přes výsledek hlasování ve sněmovně politik Gross ve skutečnosti zemřel a zůstala jen izolovaná troska čekající na ránu z milosti. Je přitom pravděpodobné, že s ním to odskáčou i další. Především Bohuslav Sobotka, čerstvý statutární místopředseda ČSSD, musí počítat s tím, že až dojde k účtování za katastrofální volební výsledek sociální demokracie, který je po pátku zcela nevyhnutelný, bude platit. Spolu chyceni, spolu pověšeni.
Prezident dal hned po hlasování o nedůvěře najevo, že nehodlá nečinně sedět na Hradě a dívat se na to, jak z něj premiér dělá bezmocného hlupáka. Klaus má sice jen velmi omezené ústavní kompetence, ale velmi silnou autoritu a dobře slyšitelný hlas. Jeho požadavek, aby nová vláda předstoupila před poslance s žádostí o důvěru, je logický. Koaliční vláda neexistuje a hlasování o nedůvěře jasně prokázalo, že vláda dostatečnou podporu nemá, a tudíž nemůže být funkční. Lze si těžko představit, jak tato vláda vyjednává ve sněmovně podporu pro státní rozpočet, neřku-li pro penzijní reformu či řešení problémů zdravotnictví. Demokratické strany budou vládu bojkotovat, a tak nezbude než chodit konzultovat hezky do ulice Politických vězňů na sekretariát KSČM.
Iluze o vyjednávání podpory pro jednotlivé zákony napříč politickým spektrem je tedy zcela falešná. Kromě toho se zdá, že ani komunisté si spoluprací s kompromitovaným premiérem nechtějí příliš mazat ruce. I oni mluví o Grossově demisi. Není divu. Jejich voliči do fanklubu mladého předsedy vlády určitě nepatří. Jde často o starší lidi, pro něž je podnikání pod červenou lucernou stejně těžko stravitelné jako pro lidovecké babičky na jižní Moravě. A páteční podaná ruka tak může stát KSČM voličské hlasy.
Gross se tak nyní může tisíckrát bránit, že prezidentův požadavek jde nad rámec ústavy, ale tím jen bude dál ničit důvěryhodnost svou i ČSSD. Nefunkční kabinet se nyní bude postupně rozpadat. Prezident nebude ochoten provádět premiérem navržené výměny a spor se může dostat až před Ústavní soud. Štěpit se bude i sociální demokracie, protože spolupráce s komunisty je pro mnoho významných členů strany zcela nepřijatelná. To je i důvod, proč Gross nemůže zkusit jasnou dohodu s KSČM o podpoře vlády, a vyrazit tak prezidentovi argument z ruky. I kdyby komunisté na nabízené obchody přistoupili, je velmi pravděpodobné, že i více než potřebných jedenáct socdem z oné děsivé stojedenáctky by nakonec ve sněmovně pro Grossův rudý kabinet ruku nezvedlo.
Takovou destrukci polistopadová politika ještě nezažila, a myslí-li si Gross, že křik za pár dní utichne a on se bude moci věnovat svým privatizačním akcím, tak se hluboce mýlí. Škody, které již nyní vznikají na pověsti země v zahraniční, jsou nevyčíslitelné, ale škody na ekonomice budou jistě kvantifikovatelné. Ústavní konflikt, pokud se bude táhnout delší dobu, poškodí měnu, zastaví investice a sníží růst.
Je nepochopitelné, že se tak mladý politik vydal na cestu, z níž není návratu. Měl mnoho šancí se ctí couvnout, pustit premiérské křeslo někomu jinému a připravovat jako stranický předseda intenzivní volební kampaň. Mohl využít tradiční náklonnosti české veřejnosti k těm, jimž bylo ublíženo, a absolvovat návrat na výsluní podobně jako Václav Klaus v roce 1998. O tyto všechny šance nyní přišel.
Některé zdroje uvádějí, že Gross do poslední chvíle nevěřil, že Miroslav Kalousek skutečně odvede lidovce z vlády a domníval se, že tvrdým postojem KDU-ČSL zastraší. Odmítal varování a přesvědčování kolegů a fatálně se zmýlil. A jestli si nyní spolu s ním myslí sociální demokraté, že tato invalidní vláda trvající do řádných voleb je pro ně lepší než volby předčasné, tak jim není pomoci. A šance, že ČSSD bude v blízké budoucnosti nejvýznamnější mimoparlamentní stranou, se stává velmi reálnou.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze