Složenky a machři - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Složenky a machři

, Jiří Pšenička,
Složenky a machři
Zdroj: Euro.cz

Státní podnik by se měl přeměnit ve firmou s podobnou strategickou rolí jako ČEZ

Dozorčí rada České pošty se sejde ve středu 2. května. Dle dostupných informací se bude vyjadřovat k účetní závěrce za loňský rok, hovořit se však má i o další strategii firmy na příští léta a též o investičním a finančním plánu. Celé vedení dosud státního podniku prožívá hektické období. Je spojeno mimo jiné s připravovanou transformací na akciovou společnost. Nebývá zvykem, aby sama pošta někomu odesílala doporučené balíky. Jeden takový však bude třeba urychleně zkompletovat a předat zástupcům vlastníka (státu) k odsouhlasení – doporučený balík vnitřních reforem. Zásadní změny nejsou nutné ani tak kvůli nové právní formě jako spíše chystané úplné liberalizaci poštovních služeb.

Podnik ve varu.

Pošta se na poslední chvíli snaží dohnat to, co už asi měla začít dělat v devadesátých letech, kdy byla deregulace zahájena. Zvažuje, jak efektivněji využívat své nemovitosti, rozsáhlý vozový park i celou oblast informačních technologií. Hledá nové obchodní příležitosti, uvažuje o akvizicích některých firem působících v souvisejících oborech i o dalších strategických aliancích. Nelze například vyloučit, že rozsáhlé logistické zázemí bude mimo špičky využíváno i pro jiné účely než pro přepravu tradičních poštovních zásilek, v budoucnu se možná na poštách setkáme i s prodejem letenek či zahraničních zájezdů (viz Od dopisů po letenky). Některé pošty se přesunou blíže zákazníkům – do obchodních a byznysových center.
Uvažovaných změn je celá řada. Týdeníku EURO se podařilo získat kopii materiálu, který nese název „Postavení České pošty a hlavní faktory budoucího rozvoje“. Právě tam se o nich hovoří. Dle dostupných informací byl text sestaven za účelem poskytnutí základních informací současné vládní garnituře. V roli poradce se na něm podílela společnost Deloitte v kooperaci s managementem firmy. Má jít o určitý sumář hned několika strategických projektů, na nichž se stále intenzivně pracuje. Generální ředitel České pošty Karel Kratina týdeníku EURO potvrdil autentičnost materiálu, zároveň však poznamenal, že zatím nelze hovořit o definitivní podobě nové strategie, protože diskuse nad dílčími materiály stále probíhá. Z tohoto důvodu také zatím ještě nechce transformační projekt detailněji komentovat.

Rozhodne se v Bruselu.

I ten poslední listonoš v nejzapadlejší vísce by měl vést v patrnosti jedno datum – 1. ledna 2009. To je termín, kdy pravděpodobně dojde k úplné deregulaci poštovních služeb v rámci celé Evropské unie. Vše závisí na tom, jak dopadne projednávání navrhované novely směrnice o poštovních službách. Některé členské státy v čele s Francií nadále bojují za odsunutí termínu. Všichni čekají, jak to nakonec dopadne. „Právě od finální podoby směrnice, která bude muset být implementována do našeho právního systému, se bude odvíjet vše ostatní včetně finální podoby transformace České pošty,“ upozorňuje i Marcela Gürlichová, členka Rady Českého telekomunikačního úřadu, která se oblastí poštovních služeb v minulosti zabývala i v pozici náměstkyně ministra dopravy a spojů.
Kupříkladu v Německu se vládní koalice v minulých dnech dohodla, že monopol Deutsche Post padne již 1. ledna 2008, tedy o rok dříve. Souhlasila i sociální demokracie, která přitom úplnou liberalizaci v tomto sektoru dlouho odmítala. Mohlo by se zdát, že Němci jsou teď před námi. Není to tak úplně pravda, v Německu dosud nebyla liberalizována třeba oblast direct mailu (doručování reklamních a informačních materiálů přímo do poštovních schránek občanů a firem – pozn. redakce), kdežto v ČR už ano.
I Česká pošta má podobně jako německá dosud výhradní postavení v oblasti doručování písemností s hmotností do 50 gramů a do ceny osmnáct korun. Monopol ale nemá zadarmo. Na oplátku má za povinnost poskytovat občanům na celém území republiky takzvanou univerzální (u nás nazývanou základní) poštovní službu. To vše by se mělo po silvestrovské půlnoci roku 2008 změnit. Co všechno je třeba udělat, aby český národní poštovní operátor obstál v konkurenci zahraničních dravců?

Zúžit záběr, či rozšířit?

„Před Českou poštou (ČP) leží celá řada strategických rozhodnutí, která vedle narůstající konkurence, změny legislativního prostředí a možného narušení sociálního smíru mohou významně ovlivnit fungování ČP a její hodnotu. ČP musí na tyto výzvy reagovat zejména vnitřní transformací, ale vzhledem k náročnosti a zásadnímu významu tohoto úkolu potřebuje od státu přesné zadání (definovat pro ČP státní úkoly a role které má plnit) a také podporu při naplňování definovaných úkolů,“ uvádí se na začátku zmíněného dokumentu. Je přitom naznačeno, že bude třeba rozhodnout, zda má pošta svou roli na trhu omezit pouze na poskytování univerzální (základní) služby, či naopak svůj záběr činnosti ještě více rozšířit, maximalizovat svoji hodnotu rozvojem vlastních komerčních aktivit nebo třeba prostřednictvím aliančních partnerství.
Je zde též uvedeno, že pošta by mohla přispět k realizaci vybraných státních iniciativ, jako jsou důchodová reforma či přibližování veřejné správy občanům. Zároveň se připomíná, že ČP již hrála významnou roli při měnové odluce se Slovenskou republikou a obdobnou úlohu by mohla plnit i při přechodu na euro. Ministerstvo vnitra, které bude podle novely kompetenčního zákona hrát roli zakladatele podniku, již ústy svého šéfa Ivana Langra dalo najevo, že počítá spíše s rozšířením záběru pošty. Má mít významnou pozici v oblasti e-governmentu a přibližování veřejné správy občanům (v poštách by měla být zřízena kontaktní místa sítě Czech POINT). Mnohé nasvědčuje tomu, že Langrův úřad dává zelenou takové podobě transformaci podniku, který by z České pošty vytvořil něco jako ČEZ – silný podnik strategického charakteru, který by měl kromě silné pozice na trhu poštovních a souvisejících služeb klíčové postavení i v oblasti kritické infrastruktury státu.
Pošta, druhý největší domácí zaměstnavatel, který poskytuje obživu více než 37 tisícům lidí a jehož hodnota je odhadována na patnáct až 20 miliard korun, už dnes plní ve vztahu ke státnímu aparátu několik význačných funkcí. Kromě univerzální služby zajišťuje vyplácení důchodů v hotovosti, výběr rozhlasových a televizních poplatků, doručování písemností státní správy a soudnictví, distribuci a prodej kolků, dálničních a poštovních známek.

Kdo zaplatí ztrátové služby?

Materiál, na němž se podílela společnost Deloitte v kooperaci s managementem, hovoří o několika „významných výzvách“, s nimiž se podnik bude muset popasovat. Předně je to již zmíněná liberalizace odvětví, jež dá prostor silným světovým hráčům, kteří se zcela určitě prioritně vrhnou na nejlukrativnější zákaznické skupiny a geografické oblasti. Lze očekávat, že největší tlak bude tam, kde je dnes největší intenzita poštovního provozu a nejnižší jednotkové náklady – v oblasti přepravy listovních zásilek od firemních klientů a veřejné správy směrem k fyzickým osobám, a to především ve velkých městech (jsou to nejrůznější výpisy, faktury, obsílky, úřední oznámení). „Při pesimistickém scénáři by ČP zajišťovala listovní zásilky především pro segment fyzických osob, přičemž by si nadále musela udržovat nákladnou pobočkovou síť pro zajištění základní služby. To by vedlo k vážným hospodářským problémům,“ uvádí materiál.
Pošta očekává ze strany státu v oblasti základní služby jasné stanovení povinností, včetně jasné definice rozsahu sítě a kvality doručování. Náklady na poskytování základní služby by měly být striktně odděleny od komerčních produktů, přičemž by se mělo vyjasnit jejich financování. V jiné části textu je přitom uvedeno, že rozsah základní služby je v ČR v mezinárodním srovnání nadprůměrný, což oddělení od komerčních služeb „problematizuje“. Lze proto očekávat, že v souvislosti s liberalizací bude třeba základní službu přehodnotit. Příkladem je dnešní zařazení poštovních poukázek do základní služby, což není v EU obvyklé. Pošta by byla ráda, kdyby byl rozsah výslovně uveden přímo v zákoně o poštovních službách, aby nebyl závislý jen na rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, jako je tomu dnes. Zároveň upozorňuje na to, že současná legislativa zatím vůbec neřeší otázku úhrady oprávněné ztráty spojené s poskytováním základní služby v období, kdy monopol „lehne popelem“.
Pošta se chce zasadit o to, aby nový systém licencování vyžadoval nákladově orientované ceny a srovnatelné podmínky (povinnosti) pro všechny poštovní operátory, kteří budou na českém trhu působit (jimž bude udělena licence).

Na rekomando upozorní „esemeska“.

Dalším význačným trendem přinášejícím ohrožení je globalizace. Světoví hráči zvyšují svou aktivitu i na menších lokálních trzích. V Česku se jedná zejména o DHL a nově i firmu TNT Post, která vstoupila na trh adresného doručování loni na podzim. Může to mít výrazný dopad především na vnitrostátní listovní a balíkové služby tvořící cca 60 procent výnosů České pošty. Dosud státní podnik se tomu hodlá bránit například tím, že zlepší spolupráci s aliančními partnery a také se bude více věnovat řízení vztahů s VIP klienty. Chce těžit ze své současné pozice na domácím trhu a cílevědomě pracovat na budování silné značky.
Pošta musí též reagovat na technologickou substituci, kdy nová řešení na bázi elektronických služeb nahrazují tradiční služby ČP jak v oblasti přepravy informací, tak i peněz. Má to dopad nejen na listovní služby, ale i na distribuci různých reklamních a běžných tiskovin. Pošta vidí jako nutný krok vytvoření nového elektronického rozhraní pro tradiční poštovní produkty. Zákazníkům by mělo být umožněno sledování pohybu zásilek online, využívat nové služby „eSIPO“, pošta chce klientům zasílat i avíza k doporučeným dopisům (formou e-mailů či SMS zpráv) a rozšiřovat takzvanou hybridní poštu, kdy zákazník odesílá příslušný dokument elektronicky, přičemž sama pošta zajišťuje jeho vytištění, obálkování a průkazné doručené adresátovi. Jak je však v materiálu poznamenáno, bude nutné překonat určitou nedůvěru mezi zaměstnanci i zákazníky.

Služby na míru.

Celá tato oblast souvisí i s dalším trendem v oblasti poštovních služeb, který lze zaštítit heslem konsolidace a integrace. Řada produktů v oblasti přepravy informací a peněz se stává komplexními a technologicky výrazně náročnějšími. Jedná se například právě o hybridní poštu, o elektronické avizování došlých zásilek či o možnost jejich přesměrování (adresát se po přijetí avíza sám rozhodne, na které místo chce zásilku dopravit, zda domů, či do práce). Nebude-li ČP schopna na tyto rychle rostoucí trhy vstoupit, hrozí opět citelný výpadek v oblasti výnosů. Hovoří se o tom, že je třeba rozvíjet komplexní služby, které zvýší hodnotu pro zákazníka a navíc znesnadní jeho přechod ke konkurenci. „Příkladem může být nabídka outsourcingu celých procesů – například výběr poplatků, respektive plateb pro energetiky či finanční instituce,“ naznačuje strategický materiál, jak je možné sílícímu konkurenčnímu tlaku alternativních operátorů čelit.
Ve vazbě na vývoj vnějšího prostředí se má ČP soustředit na několik hlavních úkolů. Prvním je strategie na roky 2007 až 2011 a interní transformace, druhým příprava nového legislativního rámce, třetím přeměna na akciovou společnost a čtvrtým zajištění běžného provozu. K nim je třeba přičíst ještě pátý, který je jakýmsi středobodem všeho – nový obchodní model. Interní transformace pošty má zahrnovat celou řadu změnových projektů rozčleněných do čtyř programů (viz Cesta změny).

Bez rušení pošt to nepůjde.

Politicky velmi citlivým tématem je omezování rozsahu poštovní sítě, kterou dnes tvoří 3401 pošt. Je to historické dědictví bez vazby na aktuální potřeby trhu. V textu se výslovně hovoří o tom, že v současné době je síť z pohledu zajištění kvalitativních parametrů základní služby naddimenzovaná. „Volné kapacity pošt v obcích s více než 1000 obyvatel je Česká pošta připravena dále podnikatelsky využít. Zbývající kapacity je schopna optimalizovat včetně zajištění minimálních dopadů na dostupnost služby pro občana (například přechodem do obchodních center, motorizací nebo franšízou). Případné omezení rozsahu sítě má významný politický aspekt z pohledu místní samosprávy i z pohledu negativního dopadu na významné alianční partnery, pro něž je síť ČP významným distribučním kanálem (ČSOB, Sazka). V případě rušení některých pošt je třeba rozhodnout o formě dalšího využití či prodeje budov nebo prostor, které jsou v současné době ve vlastnictví či pronájmu České pošty,“ uvádí se v závěrečné pasáži textu.
Rušení pošt je vnímáno podobně jako zavírání škol či zdravotnických zařízení. Lze očekávat vlnu nevole jak ze strany „postižených“ občanů, tak i zaměstnanců. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra informatiky odpovědný za Českou poštu, říká, že pošta může v oblasti „optimalizace sítě“ s politickou podporou počítat. Zároveň však zdůrazňuje, že bude třeba v každém jednotlivém případě hledat způsob, jak se i malou poštu pokusit zachránit, jak zajistit její efektivnější provoz. V tomto směru by se prý mělo vyjednávat se starosty. „Nelze tu poštu jen tak škrtnout. Není kupříkladu nezbytně nutné, aby dům, kde pošta sídlí, zůstal v jejím vlastnictví. Můžeme se dohodnout, že by došlo k převodu nemovitostí na obce a pošta byla v nájmu. Když se do té budovy přestěhuje i obecní úřad, celá ekonomika se může rázem výrazně zlepšit. Navíc by sousedství obecního úřadu s poštou bylo výhodné i z hlediska možnosti elektronické komunikace občanů s celou veřejnou správou,“ upozorňuje náměstek Zajíček.
Pro starosty bude asi rozhodující, za jakou cenu by na obce byly budovy pošt převáděny. „Myslím si, že by šlo buď o bezúplatné převody, případně za nějakou symbolickou cenu,“ soudí dnes náměstek. I to by ale mělo být součástí transformačního projektu. Půjde o to, který majetek přejde na akciovou společnost a který zůstane na zbytkovém státním podniku.

Dvě cesty stejně dlouhé
K přeměně pošty na akciovou společnost se zvažují dvě metody. Jedna by znamenala využít již existujícího zákona o velké privatizaci, druhá přijmout speciální zákon jako dříve v případě Českých drah. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra (a zároveň i ministra informatiky) Ivana Langra, který má poštu v popisu práce, uvádí, že zatím není rozhodnuto, po jaké cestě se půjde. Časově by to vyšlo nastejno, zhruba 1,5 roku. „U toho speciálního zákona by většinu času zabralo legislativní kolečko, projednávání ve vládě a Parlamentu, cesta prostřednictvím zákona o velké privatizaci by zase znamenala ocenit podnik, provést ekologické audity a další náležitosti. Zatím jsme o tom na ministerstvu nejednali, ale do konce června chceme předložit hotový materiál do vlády,“ říká náměstek. Rozhodne ministerský kabinet. Když se nic nezadrhne, tak je podle Zajíčka stále šance, že od 1. ledna 2009, kdy bude pravděpodobně spuštěna úplná liberalizace poštovních služeb, se Česká pošta stane akciovou společností.

Cesta změny
Čtyři programy související s interní transformací České pošty

1. Přechod na obchodní společnost
– Rozvoj produktů s největším růstovým potenciálem: například externí platební portál/eSIPO, REP pro veřejnou správu, e-veřejné zakázky/ISVZ – Informační systém o veřejných zakázkách
– Rozvoj hybridní pošty
– Posílení prodeje a marketingu: například systém řízení VIP zákazníků, rozvoj regionálního obchodu, řízení produktového portfolia

2. Řízení výkonnosti
– Schopnost měřit a řídit ziskovost produktů a zákazníků
– Zavedení nového systému ekonomického řízení a plánování
– Motivace a plánování

3. Změna operačního modelu
– Centralizace organizačních struktur a procesů – přechod z regionálního decentralizovaného řízení na centralizované liniové řízení
– Nákladová optimalizace procesů a technologií
– Optimalizace poštovní sítě, přičemž je třeba rozhodnout, jak má ČP zohlednit negativní dopad na alianční partnery (ČSOB, SAZKA), pro něž představuje síť poboček ČP významný distribuční kanál
– Správa majetku

4. Nejlepší lidé na správných místech
– Řízení firemní kultury
– Nábor kvalitních manažerů a odborníků

Pramen: Materiál Postavení České pošty a hlavní faktory budoucího rozvoje