Skutek boží neprošel - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Skutek boží neprošel

, Vadim Fojtík,
Skutek boží neprošel
Zdroj: Euro.cz

U komise vyhrála J&T, ale soutěž pokračuje

Ačkoli meziresortní komise vyhodnotila nabídku slovenské finanční skupiny J&T na koupi Severočeských dolů (SD) jako nejlepší, zdaleka není rozhodnuto. Druhého finančního investora, česko-slovenskou skupinu Penta, totiž vítězná nabídka předčila pouze velmi vysokou cenou. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že při hodnocení podnikatelských záměrů uspěla nejlépe právě Penta. Její šéf Marek Dospiva navíc krátce po neoficiálním zveřejnění verdiktu komise dorovnal cenovou nabídku J&T.
Skupina J&T podle dostupných informací nabídla za státní podíl v SD 6,83 miliardy korun, Penta tudíž musela zvednout svou původní cenu 5,4 miliardy o zhruba půldruhé miliardy. Třetí uchazeč, dlouho favorizovaná mostecká Appian Group, o zvednutí ceny neuvažuje a hodlá proti verdiktu komise protestovat. Její představitelé jsou přesvědčeni, že celková nabídka Appianu je vyšší a dosahuje celkem jedenácti miliard korun. Jenže Appian do ceny zahrnul i investice do rekultivací a příspěvky na rozvoj regionu hrazené ze zdrojů privatizované společnosti. Samotná nabídka za nákup akcií činila 4,8 miliardy korun.

Kulhající investice.

Na trhu se spekuluje, že Appian již nemá dodatečné zdroje, aby se mohl cenové přebíjené zúčastnit. Jeho hospodářské výsledky naznačují, že Mostecká uhelná, kterou Appian vlastní, bude muset investovat značné částky do obnovy technologie. A dosud byly investice velice skromné – v posledních třech letech dosahovaly pouze zhruba čtvrt miliardy korun. Odpisy přitom za totéž období klesly z necelých devíti set milionů na 570 milionů v roce 2002. Minulý týden byly zveřejněny informace, že MUS chce do roku 2005 investovat necelou miliardu korun. To by představovalo investice stále zhruba na úrovni již značně snížených odpisů. Pro srovnání, privatizované Severočeské doly investovaly v minulých letech při miliardových odpisech průměrně jeden a půl miliardy ročně.

Je to na vládě.

J&T zatím na krok Penty nereagovala a tvrdí, že seriózní je počítat pouze s cenou ze soutěže. Jenže soutěž, tak jak byla zorganizována, patrně neumožňuje, aby vláda nebrala v úvahu skutečnosti, které vyjdou najevo po skončení práce meziresortní privatizační komise. Nepřímo to připouští i náměstek ministra průmyslu a obchodu a zároveň člen meziresortní privatizační komise Václav Srba.
„Informace, že Penta hodlá zvýšit nabídku na koupi Severočeských dolů, se dovídám jen z tisku a televize. Oficiálně na ministerstvo nic nepřišlo,“ řekl týdeníku EURO. Tvrdí, že privatizační komise v úterý svoji činnost ukončila. „Pouze vyhodnotila nabídky uchazečů. Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s resortem financí teď vypracují privatizační materiál do vlády,“ dodal Srba. Dokument může obsahovat řadu doplňujících informací, například i to, že někteří ze zájemců jsou ochotni zvýšit původní nabídku. A definitivní verdikt je na vládě.

Nesplnitelné podmínky.

Favorizovaný Appian však neprohrál jen nabídnutou cenou. Komisi údajně značně rozladily podmínky, které obsahoval jinak slušně hodnocený podnikatelský záměr. Splnění celé poloviny ze šesti bodů podmiňujících dodržení závazků nového majitele Severočeských dolů není v moci kabinetu. Jde zejména o požadavek, aby ČEZ do roka prodal Appianu svůj 37procentní podíl v SD. Kromě toho by podnikatelský záměr pozbyl platnosti i v případě, kdyby orgány veřejné moci zemí, do nichž může být exportována elektrická energie, zavedly nějaké obchodní bariéry, které by tento vývoz omezily. Třetí překážkou v plnění závazků nového vlastníka SD je podle podmínek Appianu vyšší moc, k jejímž projevům Appian zařadil kromě válek, politických a hospodářských převratů i „stávky nebo pracovní výluky, na nichž se účastní třetí strany, událost či skutek boží, jenž by zabránil Kupujícímu plnit příslušné povinnosti…“

Místo dolů přehrada.

Všechny podnikatelské záměry se široce věnují oživení regionu a rekultivaci krajiny. Lidí, kteří by se rozhodli trávit čas romantickou procházkou v místech, kde dnes dobývají uhlí Severočeské doly, se asi moc nenajde. A pokud, jsou místními považováni za šílence nebo zanícené ekology.
Co však není pravděpodobné dnes, slibuje splnit společnost J&T v dalších letech. Ve svém podnikatelském plánu podle informací, které má týdeník EURO k dispozici, tvrdí, že z vytěžených lokalit vytvoří místa rekreaci zaslíbená. Příklad: těžební stroje a horníky by v Dole Nástup Tušimice měli postupem času nahradit milovníci míčových her, golfu, tenisu a vodních radovánek. Počítá se i s výstavbou ubytovacích a stravovacích zařízení.
Namísto Dolu Bílina mají vzniknout areály outdoorových sportů, cyklostezky a horolezecké stěny. Provozovatelům nových sportovišť hodlá J&T poskytnout za výhodných podmínek pozemky a finančně na jejich aktivity přispět.
Část ozdravěných pozemků by kromě toho měla sloužit k pěstování řepky olejné pro výrobu bionafty v Chomutově.
„Nechceme vyuhlené oblasti jen sanovat a rekultivovat, naším záměrem je jejich revitalizace,“ tvrdí J&T v podnikatelských plánech.
Firma se navíc údajně zavazuje sanovat a rekultivovat všechny pozemky SD dotčené těžbou jejích právních předchůdců. J&T nevadí ani skutečnost, že na podobné plány zatím nemají doly v rezervách dostatek peněz. Uchazeč se zavazuje vytvořit na tyto činnosti rezervu. Obnovení krajiny bude přitom probíhat ještě minimálně dvanáct až patnáct let po ukončení těžby. Nejvyšší výdaje připadají na prvních šest až sedm let po vyuhlení.
Skupina J&T se navíc zavázala, že do doby ukončení těžby investuje do rekultivací a sanací každoročně 329 milionů korun, a to v současných cenách.

Vyhazovat nechceme.

Do společného programu s obcemi severočeského regionu a na jejich vlastní rozvoj slibuje J&T věnovat korunu a padesát haléřů z každé vytěžené tuny. Při zachování letošního objemu těžby to je přes 32 milionů korun.
Zkrátka by nepřišel ani Ústecký kraj. Ten, pokud J&T doly ovládnou, může až do roku 2014 počítat s tím, že z každé vytěžené tuny přijde na konto kraje dalších 1,3 koruny. Nejméně pak pětadvacet milionů korun.
Zájemce o doly přiznává, že současná zaměstnanost v Severočeských dolech odpovídá objemu těžby. Jedním slovem ovšem připouští, že do budoucna nelze, byť omezené snižování počtu zaměstnanců vyloučit. Aby nebylo nikterak drastické, o to se chce postarat několika způsoby. Za prvé, pokud doly opravdu získá, nevyvíjet enormní tlak na zvýšení produktivity práce. I za tu cenu, že takové strategii obětuje část zisku firmy.
Severočeské doly navíc v letošním roce rozjely snižování počtu technicko– hospodářských pracovníků, v nejbližších třech letech by mělo společnost opustit až 170 těchto pracovníků. K propouštění dochází i na dalších pozicích, z údajů, které má týdeník EURO k dispozici, je však patrné, že tři čtvrtiny dotčených odcházejí do starobního důchodu. Touto cestou hodlá postupovat v dalších letech i J&T.

Personální rošáda

Bez šancí nejsou ani lidé, kteří přijdou o práci v mateřské společnosti. J&T slibuje, že pokud ovládne doly, zasadí se o posílení autonomie dcer uvnitř SD a jejich orientaci i na externí zákazníky. Do roku 2006 by se tak mělo objevit minimálně sto nových míst. Rovněž se počítá se vnikem nové dceřiné společnosti, která se bude orientovat na rekultivaci vytěžených lokalit. „V horizontu roku 2010 najde v novém subjektu práci 200 lidí, výhledově až 400,“ slibuje podnikatelský plán.
Do roku 2010 J&T rovněž počítá s výstavbou nové továrny na kabelovou konfekci. Ve stejném roce by v závodu mělo pracovat již 150 lidí, o pět let později kolem tří set. Nárůst zaměstnanců může dosáhnout až 600 lidí. Investor chce nově budovanou továrnu propojit se stávající kapacitou Kablo elektro a Kablo elektro Velké Meziříčí, které skupina J&T ovládá. Podpora regionálního podnikání má přinést v horizontu roku 2015 dalších sto míst.

Podpora ČEZ.

Největším odběratelem produkce Severočeských dolů je tradičně elektrárenská skupina ČEZ. Kontraktů na dodávky uhlí firmy uzavřely hned několik. Zásadní, platný pro léta 1998 až 2015 hovoří o dodávkách 315 milionů tun, z toho z Tušimic 260 a Bíliny 55 milionů tun. Roční množství dodávek je přitom upřesňováno ve střednědobých pětiletých smlouvách. Platnost té současné, uzavřené v roce 1998 vyprší již letos.
ČEZ si navíc v další smlouvě rezervoval miliony tun na několik let dopředu. Na léta 1998 až 2030 si závazně objednal 520 milionů tun s třicetimilionovou opcí. Obě firmy se však musí každoročně dohadovat o cenách. J&T počítají s tím, že porostou o dvě procenta ročně.
ČEZ, v dolech ovládá přes 37 procent akcií. „Hodláme udržet s největším odběratelem dobré vztahy. Pokud chce, ať si svůj podíl v dolech zachová. Rozhodně máme zájem o nadstandardní vztahy,“ uvádí podnikatelský plán. Počítá s tím, že ČEZ bude mít v budoucí struktuře firmy po jednom zástupci v dozorčí radě a představenstvu. J&T rovněž nehodlá ČEZ konkurovat na poli výroby elektřiny. Naopak, nabízí ČEZ pomoc při zajištění financováním výstavby nových elektráren.

Opatovická léčka.

Společnost International Power (IP), která se o majoritní podíl v dolech uchází společně s J&T, se navíc v podnikatelském plánu zavazuje, že od roku 2005 zajistí Severočeském dolům dodatečný odbyt uhlí ve výši dvou milionů tun ročně. IP ovládá v tuzemsku majoritní podíl v Elektrárnách Opatovice a téměř 49 procent Pražské teplárenské. Tím vzniká vážná hrozba pro Mosteckou uhelnou, protože Elektrárny Opatovice odebírají dva miliony tun uhlí z mosteckých lomů. Pokud se International Power stane spoluvlastníkem Severočeských dolů, lze očekávat, že po vypršení platných smluv přijde MUS o dva miliony tun odbytu, a to by ji mohlo i existenčně ohrozit.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze