V Česku přestala mizet bramborová pole. Díky novým skladům - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

V Česku přestala mizet bramborová pole. Díky novým skladům

,
V Česku přestala mizet bramborová pole. Díky novým skladům
Zdroj: Profimedia.cz

Tuzemskému bramborářství dlouho škodil neutěšený stav skladů, kde by pěstitelé mohli sklizeň uchovávat. Úrodu museli prodávat hned, jinak by shnila. Díky novým investicím do skladových prostorů se zemědělci k plodině začali vracet.

Skupina ZVO Group obhospodařuje v Polabí na 3400 hektarů zemědělské půdy, a řadí se tedy mezi velké zemědělské podniky. Přesto ji nelze srovnávat s agrárními velkokonglomeráty zaměřenými na energetické plodiny drancujícími půdu. Jde v zásadě o od zdola vybudovanou firmu rodiny Špitálských. Byť na části výměry pěstují i u veřejnosti tolik nepopulární řepku, dvě třetiny tržeb pocházejí z mnohem náročnější zeleniny a brambor.

Především kvůli poslední zmiňované plodině se Špitálští v posledních letech odhodlali k vlně investic. „Specializace na rané brambory nám už dnes nestačí, snažíme se rozšiřovat plochy i na pozdní brambory a k tomu účelu budujeme sklady. Skladování a celoroční dodávky je to, co nás v bramborářství aktuálně zajímá,“ vysvětluje Marek Špitálský.

Nedostatek moderních skladů nebo špatný technický stav těch existujících byl přitom dlouho velkou slabinou tuzemského bramborářství a jednou z příčin léta trvajícího úpadku oboru. Na trhu s bramborami hrají klíčovou roli. Když v období nadúrody klesají výkupní ceny na minima, může zahraniční konkurence s dostatkem skladovacích kapacit část brambor uskladnit na dobu, než se cena ustálí. Tuzemští producenti museli naopak prodávat hned. V opačném případě by jim výpěstky prostě shnily.

V ZVO dnes už zhruba polovinu produkce brambor dokážou uskladnit. Nešlo přitom o nijak levnou investici. Jeden takový sklad na deset tisíc tun konzumních brambor vyšel společnost na šedesát milionů korun.

V posledních letech však investovala nejen ZVO, ale i další pěstitelé. Podle čtyři roky starého šetření Českého bramborářského svazu chyběly v Česku skladovací kapacity pro minimálně 250 tisíc tun brambor, což by odpovídalo zhruba třetině roční produkce. To se však mění. „V posledních letech se hodně modernizovalo, stavějí se i nové sklady, které mají počítačem řízenou atmosféru teploty a vlhkosti. Na 20 až 25 procent produkce už dnes máme docela kvalitní sklady,“ míní předseda svazu Miloslav Chlan.

Bez dotace by to nešlo

Je však potřeba dodat, že rozvoj sektoru nebyl zadarmo. Pěstitelé přiznávají, že výstavba by nebyla možná bez čtyřicetiprocentní dotace z Programu rozvoje venkova (PRV). Kolik peněz se nasypalo do bramborářských skladů celkem, není úplně snadné spočítat. Státní zemědělský intervenční fond tyto údaje extra neeviduje a je potřeba si je vytahat z mnohasetřádkových tabulek příjemců dotací.


Pivo v ohrožení: nedostatek vláhy straší zemědělce i sládky


Například z již uzavřeného seznamu schválených dotací v rámci prvního kola PRV vyplývá, že na skladování brambor a technologii pro jejich zpracování směřovalo téměř 60 milionů korun z evropské a národní kasy. Z předběžného hodnocení třetího kola to bylo 42 milionů korun, řada projektů s relativně vysokou dotací však nespecifikuje, na jaké plodiny jsou investice do skladování určeny. Konečná částka tak může být výrazně vyšší.

Nejde přitom o jedinou podporu, kterou se stát pokouší odvětví nakopnout. Brambory patří mezi takzvané citlivé komodity, a jejich pěstitelé tak mají nárok na vyšší dotaci na plochu, než je tomu u jiných plodin. Pěstitele brambor tak loni získali 130 milionů korun navíc. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka poskytuje stát také příspěvky na ozdravení sadby či na závlahy.

Třetina pro zahrádkáře

Bramboráři v současnosti usilují také o podporu na takzvanou integrovanou produkci s nižším využitím chemikálií, což je jakýsi předstupeň kategorie bio. A mluví se také o zřízení marketingové organizace po vzoru Vinařského fondu, do které by pěstitelé vkládali vlastní prostředky, a stát každou korunu dorovnal korunou z rozpočtu.

Evropské i státní peníze v konečném důsledku vedly k tomu, že polí osázených bramborami přestalo v posledních letech ubývat a výměra se ustálila na zhruba 24 tisících hektarech. „Výměra se už nesnižuje díky dotacím. Bez dotací by šly brambory samozřejmě pěstovat velice těžce,“ přiznává Milek. Přesto i takové případy existují a není jich málo. Zhruba třetina z celkové plochy brambor připadá na zahrádkáře. A ti samozřejmě na žádné dotace nárok nemají.

Dále čtěte:

V Německu hnije úroda. Nemá ji kdo sklízet

Neduživé zrno. Měnící se klima ničí český slad

Jak nasytit miliardy: pšenice pro Afriku roste i ve 40 stupních

 Třídění pšenice v Egyptě, ilustrační foto


Ohodnoťte tento článek
Diskuze