SIEMENS MÁ ČAS, A TAK ZLOBÍ - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

SIEMENS MÁ ČAS, A TAK ZLOBÍ

, Marcela Šperkerová,
SIEMENS MÁ ČAS, A TAK ZLOBÍ
Zdroj: Euro.cz

Termín do konce března splněn nebude

Prodej majetku zkrachovalého výrobce kolejových vozidel ČKD Dopravní systémy (ČKD DS) německému Siemensu se protahuje donekonečna. Původní slib, že hlavní zásady převzetí aktiv Dopravních systémů budou uzavřeny a podepsány do konce března, nebude s největší pravděpodobností dodržen. A to i přestože investor o koupi podniku jedná již tři roky. „Z posledního jednání vyplývá, že datum 31. března pro podpis smlouvy považují zástupci Siemensu za nereálné, uvedl zdroj dobře obeznámený s průběhem jednání. Zástupci Siemensu nechtěli věc komentovat. „Obě strany se dohodly, že v průběhu jednání nebudou vydávat žádná stanoviska, uvedl jen hlavní vyjednavač za českou pobočku Siemensu Zdeněk Roubíček.

Boj uvnitř Siemensu.
Týdeník EURO se dále dozvěděl, že problémy jsou spíše na straně německého Siemensu než v jeho české pobočce. Záměr převzít Dopravní systémy není pravděpodobně podporován všemi kompetentními manažery, a dosud tak není stanovena jednoznačná koncepce převzetí. Průtahy jsou způsobeny také tím, že s konkursními správci jednají dvě naprosto oddělené divize – z Vídně přicházejí jednatelé za divizi metro a z německého Erlangenu zase za tramvaje. Právě tento moment je zdrojem největších komplikací. Další nesrovnalosti do procesu přináší realitní společnost DIBAG, která bude nakupovat nemovitosti ČKD DS a jež má někdy zcela nesplnitelné požadavky. Přitom konkursní správce Petr Dostál bude muset tento týden referovat věřitelskému výboru o postupu a výsledku jednání. Pokud se diskuse se Siemensem neposunou do smysluplného bodu, připadá v úvahu varianta likvidačního konkursu. Ta by sice nesplnila požadavek novely bankrotového zákona zachovat zkrachovalý podnik v běhu, ale výtěžek z prodeje per partes by mohl být srovnatelný. Ostatní zahraniční zájemce totiž čeští vládní představitelé odradili přímou podporou vyjadřovanou směrem k Siemensu.

Přicházejí o zakázky.
Lavírování Siemensu však pro Dopravní systémy znamená jednoznačné ztráty – přicházejí totiž o další zakázky, například o kontrakt pro Brno či dodávku 74 tramvají pro Taškent. Tuto zakázku dojednal s uzbekistánskou vládou premiér Miloš Zeman, přičemž státní EGAP je připraven dodavatelský úvěr pojistit. Dokud se postoj Siemensu nevyjasní, nemohou konkursní správci žádné smlouvy podepisovat, protože by tak brali sami na sebe značná rizika. Tento problém se samozřejmě projevuje i v přípravě na dodávku druhé várky vagonů pro pražské metro, pro které by se již teď měl začít nakupovat materiál, aby se mohla od července rozjet výroba.
Metro je pro Siemens jakožto partnera z dodavatelského konsorcia stěžejní zakázkou a také jediným projektem, který je německý partner schopen a ochoten převzít. Horší je situace v tramvajové divizi. V tomto bodě je vstřícnost Siemensu podstatně nižší.
Jednání jsou v tak nedokončeném stavu, že se zličínští odboráři obrátili na nejvyššího šéfa Siemensu Heinricha von Pierera a žádají ho, aby proces podpořil. „V současné chvíli se jednání firmy Siemens se správcem konkursní podstaty částečně komplikuje a máme obavu, aby toto jednání nebylo přerušeno… Prodlužování jednání má tak za následek postupnou ztrátu trhu ve východní Evropě a Asii, uvádí představitel výkonné odborové rady Ladislav Binko v dopise. Pro Siemens jsou Dopravní systémy dobrým obchodem právě díky slušnému jménu a postavení na východních trzích.
Situace je o to komičtější, že již před dvěma roky (tedy ještě před prohlášením konkursu) vyjadřoval šéf české pobočky Siemensu Pavel Kafka ve svém dopise ministru průmyslu a obchodu vážný zájem o převzetí Dopravních systémů. V něm mimo jiné sliboval převzít odpovědnost za dokončení uzavřených zakázek včetně podmínek a také za jejich financování. Od té doby se lidé ze Siemensu v Dopravních systémech střídavě vyskytují a zkoumají a diskutují, ale dosud se nepodařilo jednání posunout ani do uvedeného stavu.

Převod přes stát.
Know–how, stroje a vybavení zličínského podniku nemá kupovat přímo Siemens, ale Společnost kolejových vozidel (SKV), s. r. o., jejímž stoprocentním vlastníkem je Siemens Aktiengesellschaft. Nabyvatelem nemovitostí a pozemků bude potom česká pobočka německé realitní kanceláře DIBAG a ta je bude Siemensu pronajímat. Tato firma však nereflektuje na skutečnost, že k prodeji dochází v konkursu, a proto je nutné kupovat majetek tak, jak stojí a leží. Požaduje například zajistit kolaudace budov tam, kde nejsou vydány, a splnit další podmínky, které však nejsou v moci konkursního správce. Celková právní perfektnost by znamenala nejen velké zpoždění, ale také vynaložit dodatečné peníze.
V úvahu tedy přichází ještě jedna varianta prodeje: do SKV by mohla vstoupit některá ze státních společností, a ta by pak podle pokynů Siemensu, ale v souladu s českým bankrotovým zákonem odkoupila majetek Dopravních systémů. Stát by potom mohl napomoci při řešení některých sporných bodů a poté majetek prodat Siemensu již v běžných intencích Obchodního zákoníku. Protože by se pravděpodobně tímto způsobem eliminovala řada nesrovnalostí, mohla by cena za Dopravní systémy o něco vzrůst.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze