Sháním srdce, zn. spěchá!

14. ledna 2011, 03:05 - Robert Šimek
14. ledna 2011, 03:05

Česká republika patří v počtu transplantací srdce ke světové špičce. Zdejší lékaři provedli už přes tisíc těchto operací a zákrok ani nepatří k těm nejsložitějším. Přesto letos od první úspěšné transplantace srdce v Československu uplyne teprve 27 let.

Foto: Wikimedia

Dne 10. listopadu 1983 si třiačtyřicetiletý technik Josef Divina z Řepiště na Frýdecko–Místecku ještě dopřával svačinu s cigaretou. Náhle se ale zhroutil a přivolaný lékař konstatoval infarkt myokardu. V nemocnici se záchvat opakoval a přidaly se ještě oboustranný zánět plic a trombóza nohy. Do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze přivezli Divinu jako trosku a počátkem roku 1984 mu nemilosrdně sdělili: „Buď tři týdny života, nebo transplantace srdce.

Navzdory poměrně vzácné krevní skupině se pro něj brzy vhodné srdce (ženské) našlo, ale během předoperační přípravy jeden z posledních testů nevyšel. Naděje na uzdravení se blížila nule, nedlouho poté se však pádem z lešení zabil jiný pětatřicetiletý muž a k dispozici bylo rázem srdce nové.

Druhý život pro Divinu

Transplantaci provedli v noci z 30. na 31. ledna 1984 kardiochirurgové Pavel Firt a Jaroslav Hejnal, kardiolog Juraj Fabián a imunoložka Věra Hašková. Vše pod vedením tehdejšího ředitele kliniky Vladimíra Kočandrleho. Zákrok začal okolo desáté večerní a skončil zhruba dvě hodiny po půlnoci. Vše bez nejmenších komplikací, ačkoliv předtím ještě nikdo v zemích východního bloku takovou operaci nezvládl.

Po týdnech náročné rekonvalescence mohl jít Josef Divina 16. března domů a už 27. srpna se vrátil do práce, což byl tehdy světový unikát. Do dílny jezdil denně sedm kilometrů na kole, jen v zimě, kvůli možnému nachlazení, sedal raději do auta. V kondici, kterou odhadoval na zhruba 60 procent té dřívější, žil nakonec přes 13 let. Zemřel 6. června 1997 na selhání ledvin, vyvolané dlouhodobou zátěží organizmu.

Bratislavští pionýři

Úplný počátek transplantací srdce v Československu ovšem tak optimistický nebyl. O vůbec první zákrok se pokusil už 9. července 1968 v Bratislavě tým vedený profesorem Karolem Šiškou. Padesátiletá pacientka Šarlota Horváthová přišla do nemocnice v kritickém stavu. Měla těžce postižené ledviny, plíce i játra. Srdce zhruba čtyřicetiletého muže, které jí voperovali, sice začalo pracovat, ale vydrželo jen asi pět hodin.

V začátcích transplantací to nebylo nic neobvyklého. Úmrtnost byla vysoká a jen asi sedm procent pacientů přežilo déle než rok. Průlom přinesl až v 80. letech lék Cyklosporin, usnadňující nemocným přijetí cizího orgánu. Přežívání pacientů po srdeční transplantaci se tím rapidně zvýšilo. Jednoho roku od transplantace se nyní dožije 80 % pacientů, pěti let kolem 70 % a deseti let zhruba 50 % pacientů. I přes neúspěch byla ale pionýrská bratislavská transplantace považována za přelom tuzemské lékařské vědy. Zůstala také jediným pokusem až do zmíněného 31. ledna 1984.

Světová premiéra

První transplantaci srdce u člověka provedl 9. prosince 1967 Christiaan Barnard v jihoafrickém Kapském Městě. Příjemcem byl čtyřiapadesátiletý Lewis Washkansky, který zemřel 18. den po operaci na bronchopneumonii (zánět průdušek a plic). V pořadí druhý pacient, osmapadesátiletý stomatolog Philip Blaiberg, žil 18 měsíců. Zemřel na tehdy neznámou vaskulopatii (onemocnění cév). Zajímavostí bylo, že Barnard ignoroval tvrdé rasové zákony v JAR a bělochovi transplantoval srdce míšence.

Srdce nad zlato

V Česku se nyní transplantují srdce ve dvou centrech – v Praze a v Brně, přičemž IKEM si již od počátku udržuje postavení největšího pracoviště zaměřeného na srdeční operace v zemi. Od roku 1984 mají zdejší lékaři za sebou přes 700 transplantací srdce, ročně jich uskuteční 30 až 40. Velký úspěch přitom slavili roku 2007, kdy se jim podařila i první společná transplantace srdce a plic, jakých se ročně dělá po celém světě jen zhruba 80.

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně se zabývá transplantacemi od roku 1992. Na kontě má třetinu všech uskutečněných transplantací, tedy již přes 300. Ročně jich brněnští lékaři provedou kolem 20 a centrum také jako jediné v republice provádí zákroky u dětí.

Transplantace srdce je pro české kardiochirurgy už přes 20 let rutinní klinickou metodou. S počtem 4,7 transplantace na milion obyvatel se Česko řadí na osmé až desáté místo na světě. Toto číslo by přitom mohlo být i lepší, chybí ale to nejdůležitější – dárci orgánů. Až čtvrtina čekatelů se tak své transplantace nedožije.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy budou Vánoce a vánoční prázdniny?
Přímá volba prezidenta ČR
Z e-shopu přivezli rozbité zboží?
4 nejznámější kryptoměnové burzy současnosti
Když končí platnost řidičského průkazu...
Auta
Seat dále navýší výkon Leonu Cupra. Příští rok dorazí…
Muzeum Citroën prodává část své sbírky. Jsou to samá krásná a zajímavá auta
Honda chystá na rok 2022 elektromobil, který se nabije za 15 minut
Kdo se stane evropským autem roku? SUV mají největší šanci, protože jich je většina
Kvíz: Poznáte auto jen podle předního světla?
Technologie
Cnews FM: Sžili jsme se s Firefoxem Quantum, nebo jsme ho vyhodili z okna? [podcast]
Další šikovná externí grafika s malými rozměry. Uvnitř je přitom desktopová GTX 1060
První týden s Android Pay: 90 % plateb mobilem provedli muži
EA byla příliš nenasytná. Některé země mikrotransakce ve hrách označují za formu gamblingu
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít