Menu Zavřít

Šetřiví Japonci. Útraty domácností v zemi vycházejícího slunce se propadly nebývalou rychlostí

10. 7. 2020
Autor: Pixabay

Nejistá doba způsobená pandemií nebezpečného koronaviru významně pozměnila spotřební chování obyvatel Japonska. Ti v důsledku celostátní karantény omezili své běžné výdaje na minimum a začali masivně šetřit, jak podle zpravodajského webu BBC ukazují čísla zveřejněná tamní vládou.

Útrata japonských domácností klesla během května meziročně o 16,2 procenta, tedy o poznání víc, než jak analytici původně očekávali. Bezkonkurenčně nejpostiženějším odvětvím se z hlediska propadu domácí spotřeby stalo hotelnictví následované sektorem dopravy a pohostinstvím. A naopak, zvýšily se výdaje na maso, alkohol a nikoliv překvapivě taktéž na ochranné pomůcky v čele s rouškami.

Co se vývoje zmíněné nákazy týče, to nejhorší má třetí největší ekonomika světa zřejmě již za sebou. Přelom června a července nicméně podle údajů serveru Worldometers.info ukazuje, že zcela vyhráno Japonci ještě rozhodně nemají. Počet nových případů nemoci covid-19 totiž opět roste a pohybuje se kolem hranice 200 osob denně.

A podobně nechvalně je na tom i samotné japonské hospodářství, respektive ta výkonnostní část, která se odvíjí právě od toho, jak moc rychle budou lidé své vydělané peníze utrácet. Zde totiž ekonomové předpokládají jen velmi pozvolný a opatrný návrat k normálu, který navíc bude do značné míry brzděn obavami místních o udržení svého zaměstnání. Ostatně, pravda je taková, že Japonci vzhledem ke své tradiční pracovitosti na aktuální krizi doplácejí už nyní.

„Skutečný dopad koronaviru vedl ke snížení odměn za přesčasy, což způsobilo, že se reálné mzdy významně propadly,“ potvrdilo zdejší ministerstvo práce s tím, že zmíněný pokles měl v květnu meziročně činit 2,1 procenta, tedy nejvíc za uplynulých pět let.

Šance na lepší zítřky v nedohlednu

Celkový objem vyplácených přesčasů, který v zemi vycházejícího slunce platí za jeden z hlavních ukazatelů podnikatelské aktivity, se snížil o více než čtvrtinu - konkrétně o 25,8 procenta – a dosáhl tak nejhorší bilance za celou dobu jeho sedmiletého sledování.

Všechny výše uvedené skutečnosti tudíž prozatím potvrzují jediné, a sice že Japonsko čeká, jak se sami analytici v čele s experty ze zdejší centrální banky obávají, nejhorší hospodářská krize od konce druhé světové války. Jen za letošek by podle nich v důsledku pandemie a přetrvávající obchodní války mezi Spojenými státy americkými a Čínou mohl výkonnostní propad japonské ekonomiky dosáhnout hranice nevídaných 20 procent. 

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?