Sestry Mertovy šijí oblečení z materiálu pro NASA a z recyklovaných duší na kola. Značka SegraSegra obnovuje řemeslo v Čechách - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Sestry Mertovy šijí oblečení z materiálu pro NASA a z recyklovaných duší na kola. Značka SegraSegra obnovuje řemeslo v Čechách

,
Sestry Mertovy šijí oblečení z materiálu pro NASA a z recyklovaných duší na kola. Značka SegraSegra obnovuje řemeslo v Čechách
Zdroj: Michal Ureš
  • Značka oblečení SegraSegra vznikla z diplomové práce Dagmar Mertové. Se šitím jí pomáhala sestra Eliška, teď spolu podnikají

  • Vyrábí funkční streetové oblečení z recyklovaných nebo inovativních materiálů, jako jsou nanomembrány, duše z kol a tepelně přizpůsobivé nepromokavé látky

  • Jádrem projektu je snaha o udržitelnost, vysoká kvalita a minimalistický design oděvů

Kolo není dopravní prostředek, ale životní styl. S podobnou myšlenkou začínala v roce 2007 značka streetové módy Elišky a Dagmar Mertových. Podnik založily hned po škole a projekt příznačně pojmenovaly SegraSegra. Dnes jejich obchod sídlí na pražské Letné a v jejich dílně se vyrábí funkční pomalá móda z inovativních materiálů, které využívá i NASA pro lety do vesmíru. Jejich posledním objevem je nepromokavý denim, protože, jak sestry Mertovy říkají, moct chodit v džínové bundě i ve velkém dešti a nikdy nemít mokré kalhoty, je prostě super.

Obě vystudovaly stejnou uměleckou školu v Ústí nad Labem, starší Dagmar si vybrala obor grafiky, jíž se věnuje nyní i profesně, když tvoří webové stránky a marketing společného projektu. Eliška navštěvovala hodiny návrhářství. Sice si byly blízké odmala a s rivalitou se ve své umělecké činnosti potýkat nemusely, ale nerozlučně je spojila až diplomová práce starší Dagmar. Ta měla za úkol navrhnout identitu fiktivní módní značky. Tak vznikl koncept tehdy ještě neexistujícího výrobce funkční městských oděvů, který v sobě kombinuje praktické výhody sportovních oděvů a cyklistických dresů a moderní design.

Eliška v rámci praktické části diplomky ušila pro sestru několik triček na ukázku. Práce nesklízela obdiv jen u učitelů. Když Dagmar začala po obhajobě oblečení nosit, spolužáci si ji závistivě prohlíželi a ptali se, kde ta trička koupila a jestli by je nemohli mít taky.

Má ségra má prima ségru

Sesterská dvojice ochotně na všechny strany slibovala, že ušijí tričko, mikinu, šaty… Až se z drobného přivýdělku stala práce na plný úvazek. „V začátcích jsme o podnikání nic moc nevěděly, takže jsme neuměly moc plánovat a udělaly mnoho chyb. Ale výhoda byla, že jsme se nebály a krok za krokem, omyl za omylem jsme začaly budovat naši značku,“ vypráví Mertovy. Zároveň v první dekádě jednadvacátého století, kdy se firma rozjížděla, se začaly do povědomí dostávat i sociální sítě.

Chceme vyrábět cirkulární oblečení bez surovin a odpadu, říká šéf Nilmore Mikuláš Hurta. Módu rozkládá na molekuly

Sestry s nimi tehdy ještě neuměly pracovat, ale nyní už jsou s více než třemi tisícovkami sledujících na Instagramu v této sféře jako doma. „Dnes vidíme jako velkou výhodu při začátku podnikání právě možnost digitálního marketingu, který když děláte dobře, tak můžete oslovit velké publikum a vaše potencionální zákazníky. Nevýhodou u začátků dnes je obrovská konkurence, která tehdy nebyla,“ doplňuje Dagmar Mertová.

SegraSegra letos prodaly 2500 roušek a asi 1000 kusů oblečení a doplňků v cenovém rozmezí od 80 korun za roušku po 13 500 korun za péřový zimní kabát s nanomembránou. Dohromady jim tak dosáhly pětimilionového obratu.

Bunda z vesmíru

Hlavní předností značky jsou kromě minimalistické filozofie a celkové kvality práce, díky níž kousky oblečení vydrží i roky každodenního nošení, nové druhy materiálů. Patří mezi ně třeba Outlast, jenž původně vyvíjela NASA, aby ochránil astronauty před teplotními výkyvy ve vesmíru. Umožňuje totiž neustále regulovat mikroklima pokožky, a díky tomu má certifikát Certified Space Technology.

Oblečení obsahuje uvnitř tkanin a vláken mikrokapsle Thermocules, které mají schopnost absorbovat, ukládat a uvolňovat přebytečné teplo. Když se kůže zahřeje, teplo se absorbuje a při ochlazování se naopak uvolní. Proto vám v něm vždy bude tak akorát.

„První seznámení s Outlastem přišlo v Mnichově na veletrhu látek zaměřeném na speciální a funkční materiály. Následně jsme jako jedni z mála v České republice získali certifikát k jeho užívání,“ vypráví Eliška Mertová. „Každý nový model musí projít pečlivým schvalovacím procesem v centrále v Německu,“ dodává Dagmar.

Jinak se sestry zaměřují hlavně na používání recyklovaných materiálů. Šijí třeba ze starých duší kol. Dalším polem jejich zájmu jsou přírodní látky, vyráběné za použití speciálních technologií. Sourozenecká dvojice například dlouhodobě pracovala s britským bavlněným materiálem Ventile, který byl vyvinut za 2. světové války pro členy Britského královského letectva. Díky speciálnímu způsobu tkaní tato látka při styku s vodou nabobtná a nepropustí vlhkost na kůži.

Aktuálně sestry testují podšívku z husího peří, které pochází z ekofarem v Itálii. Péřovka s touto podšívkou však rozhodně nepřipomíná tlustou bundu, v níž dotyčný vypadá nehledě na skutečný tvar své postavy jako špekáček. Jedná se totiž o úplně nový způsob zpracování peří tak, aby podšívka připomínala běžné rouno, jen s lepšími funkčními vlastnostmi.

Světový unikát

Japonská nepromokavá džínovina pro změnu pochází z rodinného skladu v Los Angeles, kde místní shromažďují denim ze všech koutů světa. Své zastoupení tam mají asijské selvedge denimy, americké, turecké a jiné speciální materiály. Japonský denim je pevný a odolný, barví se indigem s přírodními vlákny lyocell. Chemikálie a voda se po procesu recyklují, což dělá proces ekologicky udržitelným.

Mertovy spojily tento materiál s českou Nanomebrane, o níž její výrobce tvrdí, že má nejlepší paropropustnost na světě. Výsledný materiál si sestry nechávají vyrábět na zakázku, takže nepromokavá džínovina je zatím světovou novinkou a unikátem.

Ne vždy se však spolupráce vydaří, občas dodavatel odmítne prodat na testy menší množství látky, než jsou tisíce metrů. Nebo sestry materiál dostanou, ale nevyhovuje jejich představám. Jednou se dokonce stalo, že Eliška látku přestřihla, a materiál se okamžitě stočil do mikrokuliček. I když jsou tyto situace spíše výjimkou, testování nového produktu často trvá i celou sezónu a ve vývoji se utopí spousta peněz.

Doménou značky byly vždy bundy, které teď na začátku zimy opět hrají prim. Vedle nich mají zákazníci největší zájem o peněženky a pásky z recyklovaných duší kol. Další úspěch slaví nanoroušky. „Nikdy by nás nenapadlo, že jednou z materiálu, ze kterého šijeme bundy a kalhoty, budeme vyrábět roušky. Kdo by to ještě před pár lety řekl…“ komentují Mertovy.

Trička budoucnosti? Úspěšní podnikatelé z Chrudimi vyrábějí vychytané oblečení, které nezašpiníte ani nepropotíte

Věrní zákazníci prý rostou spolu se značkou. Mnoho z nich díky nadčasovosti designu stále nosí 10 let staré bundy. Těmhle nadšencům je teď většinou mezi třiceti až pětačtyřiceti. Dnes se lidé hodně zajímají o příběh každého kusu oblečení, chtějí vědět, kdo ho ušil a odkud pochází použité materiály. „Naši zákazníci nijak extra nepodléhají módním trendům. Hledají kus oblečení, který bude minimalistický a dobře kombinovatelný s dalšími věcmi. U funkčních látek chtějí znát co nejvíce informací a většinou sdílí naši vizi, že funkční oblečení může mít městský vzhled a jednoduchou barevnost,“ vysvětlují sestry.

Zachráníme řemeslo

Jejich cílem je nenavrhovat nesmysly ani nic zbytečného a nenositelného. „Inspirují nás naše vlastní potřeby, vždycky to tak bylo. Navrhovaly jsme a vlastně i dnes navrhujeme kousky, které jsme jinde nenašly a které podle nás na módním trhu chybí. Nejnověji například nepromokavé šaty,“ říkají. Tak vznikla například i odnož značky Mama by Segra. Když se Dagmar narodila dcera, chtěla si pořídit bundu, v níž by mohla miminko nosit na těle. Posléze si nechala takový oděv od sestry ušít a nadšený ohlas žen v okolí ji přiměl zařadit bundu do sortimentu. „Inspirací je střídmost, funkčnost a nadčasovost. Pohyb je nám blízký, ale žijeme ve městě,“ shrnuje Eliška.

Nyní chtějí sestry otevřít novou, větší dílnu. Po čtrnácti letech provozu si už ověřily, že nepatří mezi klasické návrháře, kteří co půl roku vydají novou kolekci. Ani k nim patřit nechtějí, zachovávají si punc autora limitovaných edicí a jednoduchého stylu. V začátcích Mertovy pravidelně jezdily na trhy do Berlína, kde Eliška dva roky žila, Dánska nebo Londýna. Nyní však už trvale sídlí na Letné.

„Krejčovské řemeslo pomalu vymírá a za pár let vám nikdo nic na míru neušije, pokud se tu bude zavírat jedna fabrika za druhou. Náš nový sen tedy je udržet řemeslo v Čechách,“ říkají. „Teď momentálně řešíme, jak celou akci zafinancujeme, zda půjdeme do větší půjčky anebo poprvé v životě vyzkoušíme crowdfounding,“ dodávají.