Šéfka VIG Stadlerová: Změna klimatu postihuje i pojišťovnictví - Euro.cz

Přihlášení

Šéfka VIG Stadlerová: Změna klimatu postihuje i pojišťovnictví

,
Šéfka VIG Stadlerová: Změna klimatu postihuje i pojišťovnictví
Zdroj: Tomáš Novák/Euro

Pojišťovnictví – jako celý finanční sektor – prochází obdobím razantních změn kvůli novým regulacím i změnám klimatu, kdy výrazně roste počet škod. V Česku se jedná hlavně o místní záplavy a větrné bouře, v Německu pak je více krupobití.

„Nové je, že se častěji vyskytují menší katastrofy. Nejsou to velké přírodní katastrofy, které postihnou celou zemi nebo několik států, ale malé, izolované, regionální události, které způsobují množství malých škod,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro Elisabeth Stadlerová, šéfka Vienna Insurance Group (VIG), rakouské skupiny, která působí v pětadvaceti zemích.

Jste jediná žena včele velké finanční instituce v Rakousku. Jaké to je v tak konzervativní zemi?

Ve vedoucích funkcích v jiných společnostech několik žen je. Potkávám je na schůzkách. Situace se postupně zlepšuje. Ale nějakou dobu ještě potrvá, než se poměr mezi muži a ženami vyrovná.

Ve Finsku jsou nyní ve vládě hlavně ženy, takže situace se mění. Bylo pro vás jako pro ženu hodně těžké vypracovat se do vedení VIG?

Myslím, že ženy to mají o něco těžší. Musíte více dokazovat, že máte znalosti, a také o něco více pracovat. Když jsem před pětatřiceti lety začínala pracovat, byli ve vedení firem pouze muži a já jsem měla pocit, že stačí, aby řádně odvedli svoji práci. Dělala jsem to samé, ale přesto jsem se musela snažit o něco víc. Myslím, že dnes už je to lepší. Ale vlastně ty diskuse o ženách a kariéře nemám moc ráda. Byla bych ráda, kdyby už o tom nebylo třeba mluvit a síly by se postupně vyrovnávaly.

Ve VIG máte na starost hlavně Rakousko a Česko. U nás v posledních letech výrazně rostly mzdy i celá ekonomika. Promítlo se to i do pojišťovnictví?

Česko je pro nás po Rakousku největším trhem a ekonomický růst se jednoznačně projevuje v našich výsledcích. Česko je nejrozvinutější země v regionu. Rakušané vydají na pojištění v průměru dva tisíce eur ročně. V zemích evropské patnáctky je to dokonce 2800 eur, takže i v Rakousku je ještě potenciál.

Čím více jdete na východ, tím nižší je propojištěnost. V Česku vydají klienti na pojištění kolem 530 eur, takže pro nás je tady pořád ještě velký potenciál, protože životní úroveň je tu podle mého názoru zcela srovnatelná s Rakouskem.


Čtěte také:

Klimatické změny převrátí svět. I finanční, říká Marek Loula z ČSOB

 Marek Loula


Na trh přicházejí noví hráči, kteří jsou často nákladově efektivnější. V Česku je to například životní pojišťovna Simplea. Reagujete na ně nějak?

Jsou skutečně levnější, mají nižší administrativní náklady. Musíte ale srovnávat produkty, které nabízíme. Například pojištění majetku se výrazně liší, můžete mít jinou výši pojistného krytí nebo jiné doplňkové služby. Srovnávat produkty jen podle ceny je zavádějící. Fintechové společnosti sice nabízejí velmi jednoduché a levné produkty, ale když pak dojde na pojistnou událost, dozví se zákazník, že zrovna tato konkrétní věc nebyla pojištěná. Musíte velmi pozorně číst pojistné podmínky. Proto sázíme na poradenství a finanční zprostředkovatele.

Fintechové firmy říkají o tradičních pojišťovnách, jako je VIG, totéž. Když dojde k pojistné události, řeknete vždycky, že na tuto událost se pojištění nevztahuje. Tvrdí, že máte velmi složité pojistné podmínky.

Samozřejmě se to stát může. Proto se snažíme vysvětlit klientům, co pojištěno je a co není. Měli by to vědět předem, než se něco stane, nikoli až potom. Platí však, že čím lépe chcete být pojištění, tím více musíte zaplatit. Někdy se divím, že si lidé koupí opravdu drahé auto, ale potom jsou ochotní pořídit si pro ně jen to nejlevnější pojištění. To nejde dohromady s hodnotou pojišťované věci.

V bankovnictví i v pojišťovnictví jsou trendy digitalizace a snižování nákladů včetně počtu zaměstnanců. Jdete ve VIG také tímto směrem?

Zaměřujeme se na digitalizaci, což je důležité téma. A věci se v tomto ohledu vyvíjejí dobře. Mluvíme s fintechovými firmami, a snažíme se tak získávat nové myšlenky. Usilujeme také o to dělat větší obchody tím, že poskytujeme více služeb, a udržovat tak i počet zaměstnanců. Určitě víte, že jsme zde v Česku sloučili Pojišťovnu České spořitelny a Kooperativu a samozřejmě se snažíme hledat synergické efekty v administrativě a společných procesech, takže snižujeme náklady, ale ne počet zaměstnanců. Naším cílem je být efektivnější, takže si nemyslím, že bychom v blízké budoucnosti museli propouštět.


Německý ekonom Sinn: Kdo zaskočí za reaktory, když nebude foukat a svítit?

Německý ekonom Hans-Werner Sinn, ilustrační foto


Jak vás ovlivní regulace Evropské unie, která tlačí na postupné zdražování pojištění pro společnosti z odvětví uhelného průmyslu?

Toto téma neovlivňuje jen pojišťovnictví, ale celý svět. Jsme si vědomi toho, že v budoucnu se budeme muset mnohem více soustředit na získávání zelené energie a posílit investice do ní. Důležité ale je dělat to s rozvahou a vytvářet transformační plány. Nemůžeme radikálně ze dne na den přejít na jiné zdroje energie, aniž bychom věděli, jak lze odpovídajícím způsobem získávat dostatek energie z alternativních zdrojů.

Zbavujete se firem, jejichž byznys je spojený s uhlím, nebo to máte v plánu? Například skupina EPH je váš velký klient, takže byste přicházeli o byznys.

Vytvořili jsme plán na odchod z pojištění uhelných elektráren a dolů, ale to neznamená, že své klienty opustíme ze dne na den. Nové uhelné elektrárny a doly nepojišťujeme. Ve stávajících pojistných smlouvách ale pokračujeme, pokud klient uvažuje o zlepšení ve směru trvale udržitelného rozvoje. Pokud má klient reálné plány, pokračujeme v pojištění. Snažíme se klienty motivovat ke změně portfolia.

Elisabeth Stadlerová
• Generální ředitelka Vienna Insurance Group (VIG) od roku 2016.
• V pojišťovnictví působí po celou svou kariéru; pracovala ve skupinách Raiffeisen a Ergo.
• Vystudovala pojistnou matematiku na Vídeňské technické univerzitě.
• V roce 2014 byla jmenována profesorkou.
• V představenstvu VIG zodpovídá za teritorium Rakouska a Česka.

Budou mít dražší pojištění?

Pojištění zdraží, pokud se v budoucnu nedodrží i určité podmínky Evropské unie. Musíme si všichni být vědomi toho, že změna klimatu vyžaduje opatření od nás všech. Zároveň je třeba dívat se s pochopením na země, které v současné době získávají energii hlavně z těžby uhlí, jako jsou především Polsko, ale i Česko, a nabízet jim transformační scénáře. V tomto odvětví také pracuje hodně lidí.

Není možné, aby ze dne na den přišli o práci a aby lidé nemohli topit, kdyby se uhelné elektrárny zničehonic vypnuly bez jakékoliv náhrady. Proto potřebujeme dobré transformační plány a plány na opuštění tohoto zdroje energie, které by na regionální i celosvětové úrovni účinně přispěly ke zlepšení klimatu.

Rakouští politici i rakouská veřejnost jsou známí tvrdým postojem k jaderné energii a Evropský parlament také nepovažuje jádro za čistý zdroj. Jaký je váš postoj?

Jsem Rakušanka, takže pro mě tento zdroj vůbec nepřichází v úvahu. Jadernou energii ale není možné všeobecně vyloučit. Za nejpodstatnější argument pro jadernou energii považuji bezpečnost. Nové jaderné elektrárny jsou bezpečné. Potíže jsou se starými, zejména ve východní Evropě. Ve švýcarské laboratoři CERN zkoumají vědci možnosti štěpení atomu bez vytváření negativních vlivů. Existuje tedy pokrok ve vědě a existují nové myšlenky. Vědci intenzivně pracují na nových řešeních. Proto myslím, že vlády musejí investovat hodně peněz do výzkumu těchto nových zdrojů.

 Šéfka pojišťovacího koncernu VIG Elisabeth Stadlerová

Má klimatické riziko při výpočtu ceny pojištění vyšší váhu než dříve?

Máme statistiky z minulosti, takže vidíme, jaký byl průběh, a děláme prognózy do budoucnosti. Na základě toho tvoříme ceny. Máme také data od větších zajišťoven, které mají rozsáhlejší portfolia, více statistik a informací než my, a spolupracujeme s nimi. Problémem je samozřejmě nárůst škod v důsledku nepříznivých klimatických jevů.

Snažíme se, aby bylo pojistné co nejnižší, ale třeba tady v Česku bylo v posledních letech podstatně více záplav a větrných bouří než v minulosti, v Německu více krupobití. Nové je, že se častěji vyskytují menší katastrofy. Nejsou to velké přírodní katastrofy, které postihnou celou zemi nebo několik států, ale malé, izolované regionální události, které způsobují množství malých škod.

Kterých pojistných odvětví se změna klimatu dotkne nejvíce?

Samozřejmě se dotkne pojištění majetku, odpovědnosti a vozidel, ale také pojištění průmyslových rizik. V současnosti ještě nedochází ke zvyšování cen, protože to vyvažují efekty na opačné straně. Věci lze opravit jednodušeji a efektivněji. Máme tedy na jedné straně nižší náklady a na straně druhé se zvyšuje pravděpodobnost, že bude docházet k nepředvídatelným událostem, takže cenová kalkulace je pořád přibližně stejná.

Jak se tedy změní pojišťovnictví po nových regulacích Evropské unie?

Myslím, že musíme razantně zvýšit povědomí o rizicích spojených se změnou klimatu. Nejen v pojišťovnictví, ale i v oblasti investic. Asi víte, že pojišťovny masivně investují, takže můžeme rozhodovat, kam investice půjdou. Můžeme investice nasměrovat do odvětví, která se zabývají výrobou zelené energie, nebo obecně tam, kde vidíme pozitivní vliv na budoucnost.

Děláte změny ve svém investičním portfoliu už nyní?

Ano, postupně zvyšujeme podíl zelených investic.

Zelené investice ale nejsou vždy ziskové.

Ano. Existují ale statistiky, podle kterých jsou výnosy poměrně solidní. „Zelenou angažovanost“ se snažíme zvýšit i interně. Pořádáme videokonference, aby nebylo třeba tolik používat leteckou dopravu. Není nutné, aby všichni pořád cestovali. Snažíme se uvnitř firmy a motivujeme například zaměstnance, aby vypínali světla v kancelářích nebo aby netiskli všechny dokumenty.


Přečtěte si rozhovor se Zdeňkem Tůmou:

Zdeněk Tůma: Zatím se neříká, které země jsou ty špinavé

Zdeněk Tůma


Šetřit budeme muset možná ještě více. Evropská centrální banka má od roku 2014 záporné úrokové sazby, takže do státních dluhopisů už téměř není možné investovat s výnosem. Jak to řešíte?

Najít atraktivní investice je pořád těžší. Jsme velcí investoři a snažíme se, aby naše investice vynášely. Naštěstí máme hodně stabilních investic do státních dluhopisů – u životního pojištění je to dáno ze zákona -, přičemž hodně z nich má dlouhou splatnost, deset a více let, takže máme poměrně vysoké výnosy z minulosti. U nových investic je to složitější. Snažíme se rozšiřovat portfolio nemovitostí, které je v současnosti už velmi solidní.

Náš pojišťovací koncern je starý skoro 200 let, v Praze působíme už dlouho, takže jsme vybudovali portfolio nemovitostí v centrech našich měst. Výnosy z nemovitostí jsou poměrně vysoké. Kompenzujeme jimi to, co ztrácíme na opačné straně. Zatím se nám naštěstí daří vyhnout se záporným úrokovým sazbám.

Ceny akcií VIG jsou poměrně nízko. Jsou nižší než průměrná cena akcií pojišťoven. I celé odvětví je ve srovnání s ostatními odvětvími poměrně nízko. Proč o vás nemají investoři zájem?

V současnosti je to příznačné pro finanční sektor celkově. Souvisí to i s prostředím nízkých úrokových sazeb a očekáváními do budoucna. Cena našich akcií se nicméně v poslední době ve srovnání s našimi konkurenty vyvíjí příznivě. Jejich vývoj je však komplikované vysvětlit a pochopit. Když něco vyrábíte, jasně víte, jak se třeba boty prodávají nebo jak se spotřebovává energie. Ale my jsme prostě nudní. Ale i proto jsme stabilní a spolehliví.

Přečtěte si také:

Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů

Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN

Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů

Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami