Šance je v přidané hodnotě

05. září 2005, 00:00 - KATEŘINA PELÁNOVÁ
05. září 2005, 00:00

PETR BAJER, ŘEDITEL OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KOMORY BRNO: Silná tradice, vědecko-výzkumná základna a existence vysokých škol v regionu jsou dobrým předpokladem pro úspěšný rozvoj podnikání v Jihomoravském kraji. Podle ředitele Obchodní a hospodářské komory Brno Petra Bajera jsou perspektivní hlavně obory s vysokou přidanou hodnotou.

PETR BAJER, ŘEDITEL OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KOMORY BRNO: Silná tradice, vědecko-výzkumná základna a existence vysokých škol v regionu jsou dobrým předpokladem pro úspěšný rozvoj podnikání v Jihomoravském kraji. Podle ředitele Obchodní a hospodářské komory Brno Petra Bajera jsou perspektivní hlavně obory s vysokou přidanou hodnotou. ||
* V čem vidíte hlavní přednost Jihomoravského kraje z hlediska podnikání?

Mezi přednosti Jihomoravského kraje zcela určitě patří průmyslová a podnikatelská tradice v rozsáhlé škále oborů. Dále je to rozvinutá vědeckovýzkumná základna a existence téměř deseti vysokých škol, včetně soukromých. Pro investory je nezanedbatelná výhoda i v umístění nedaleko středu Evropy, velký potenciál je třeba také v infrastruktuře.

* Co mohou investoři očekávat od pracovní síly v Jihomoravském kraji?

Vzhledem k tradici, která v tomto kraji je v celé řadě průmyslových oborů, je možno počítat se zkušenou a přizpůsobitelnou pracovní silou s významným zázemím existujících vysokých škol.

* Pociťují firmy nedostatek některých profesí?

V současné době se projevuje nedostatek zejména výrobních profesí v průmyslu. Proto také OHK Brno připravila několik projektů pro zvyšování adaptability pracovní síly. Projevuje se i nesoulad mezi počtem i strukturou absolventů škol a potřebami trhu práce.

* Neodcházejí schopní zaměstnanci do blízkého Rakouska? Na to, že zejména specialisté budou vyhledávat i zaměstnání v rámci Evropské unie, si musíme zvyknout. Ale vzhledem k tomu, že se jich část vrátí se získanými novými zkušenostmi, to můžeme považovat i za prospěšné. * Přesouvají firmy svá sídla na blízké Slovensko kvůli momentálně lepší legislativě? Nechtěl bych spekulovat o tom, zda je na Slovensku momentálně lepší legislativa, ale snad jednodušší daňové prostředí. I když k některým převodům na Slovensko může docházet, nedomnívám se, že se jedná o převody rozsáhlé. * Která odvětví byste označil jako nejperspektivnější? Jednoduše řečeno taková, která poskytují možnost vysoké přidané hodnoty realizované v tomto regionu. Vedle často opakovaných oborů, jako jsou informační technologie a biotechnologie, je to i strojírenství orientující se na dodávky pro automobilní průmysl. V okruhu zhruba 200 kilometrů od Brna se nachází pět významných výrobců automobilů. Jestliže mluvíme o strojírenství a přidané hodnotě, potom se určitě jedná o ty výroby, které mají vysoký stupeň finalizace, tedy když výrobky obsahují i řídicí a informační systémy -například obráběcí stroje. Vzhledem ke krásám kraje je možno počítat s rozmachem služeb v turistickém ruchu a s tím spojenou výrobu. * Dokáží se podnikatelé v kraji organizovat? Tedy v případě potřeby vystupovat jednotně? V každém případě se o to usilovně snaží. Například v činnostech Rady hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje - takzvané malé tripartitě - úzce spolupracují podnikatelské svazy i hospodářské komory. Podnikatelské samosprávy mají různá uspořádání, jejichž koordinace může být náročnější, ale obvykle bývá úspěšná. V současné době je zde pod patronací Krajské hospodářské komory a ve spolupráci s vedením pověřených obcí v provozu 21 regionálních informačních míst pro podnikatele, která mají za sebou více než 5500 konzultací pro malé a střední firmy. * Co je podle vás příčinou menšího zájmu podnikatelů o členství v Hospodářské komoře? Naše stávající kompetence nejsou příliš rozsáhlé. Jednotlivé komory mohou nabízet pouze služby v rozsahu získaných finančních prostředků, případně v koordinaci s členskými firmami. V některých případech je komora bohužel vnímána jako součást státní správy. Pokud se jedná o členské příspěvky, jistě by prospělo postavení komory, kdyby se tyto staly daňovým nákladem. * Díky komoře mohou podnikatelé vystupovat jednotně směrem k veřejné správě. Jak byste tuto spolupráci zhodnotil? Dlouhodobá spolupráce OHK Brno s Magistrátem města Brna je poměrně rozsáhlá. Pravidelně konzultujeme problémy podnikatelského prostředí. Zástupci vedení města se pravidelně zúčastňují Podnikatelských setkání, máme možnost uplatnit svoje stanoviska i v rámci jednotlivých opatření, jako je například územní plánování. Pokud se jedná o Jihomoravský kraj, je možno konstatovat, že všechna uvedená Informační místa pro podnikatele jsou vždy projektem komory a jednotlivých měst - pověřených obcí. Hlavním nástrojem komunikace na úrovni kraje je potom Rada hospodářské a sociální dohody, v níž má podnikatelská sféra třetinové zastoupení. Ale podle vyjádření některých firem - podnikatelů by komora měla být nejen novátorská, ale i agresivnější. * V čem si se zástupci kraje nejvíce nerozumíte?

K jednání na úrovni vedení Jihomoravského kraje a Krajské hospodářské komory jižní Moravy dochází opakovaně. Komora spolupracuje i na materiálech pro strategické záměry a prezentaci kraje. Některé rozhodovací procesy ve firmách jsou rychlejší než u veřejné administrativy…

* Co komoře a jejím členům nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v České republice? Vedle vysoké ceny práce je to i velmi měkká sociální síť, nedostatečně stabilní daňové prostředí. Vymahatelnost práva je zatížena velmi dlouhými rozhodovacími procesy. V současné době je téměř 40 procent našeho zahraničního obchodu realizováno s Německem. Přitom podpora podnikání, kterou naši partneři v Německu mají prostřednictvím Obchodní a průmyslové komory, je zatím jen těžko srovnatelná s možnostmi v České republice. * Co se pro malé a střední firmy v Jihomoravském kraji změnilo po vstupu do Evropské unie? Výrazně se zvětšil společný trh, přibyly rozsáhlejší možnosti čerpání prostředků z operačních programů Evropské unie. Na druhé straně se zvýšila konkurence, vzrostly nároky na bezpečnost práce, životní prostředí a evidenční povinnosti. Nárůst zahraničního obchodu o přibližně 25 procent za první rok po vstupu do Evropské unie naznačuje, že první krok jsme zvládli dobře. * Jaké jsou nejčastější problémy vašich členů při podávání žádostí o unijní i jiné dotace?

Určitě je to administrativní náročnost přípravy projektů, ale také nezkušenost našich žadatelů i implementačních orgánů.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když končí platnost řidičského průkazu...
Black friday je tu! Nakupte snadno, rychle a bez nervů
Chcete mít jako živnostník slušný důchod?
Rozhovor se zakladatelem Trip.market aneb jak si sestavit dovolenou podle vlastních představ
dTest: Které dary musíte zdanit a kolik odvedete státu?
Auta
I myslivci mají své sny. Bentley představuje lovecké…
Tesla Roadster: Z 0 na 100 za 1,9 s a z 8000 dolarů na 0 za minutu (komentář)
Volvo oficiálně odstartovalo výrobu svého historicky prvního malého crossoveru
Mercedes-Benz třídy A dostane nový interiér. Změnilo se toho hodně
Také Apple připravuje autonomní řízení. Jeho systém má být levnější, ale velmi přesný
Technologie
Tip: Lidl prodává nejlevnější kabel Lightning MFI pro iPhone a iPad
VR brýle Windows Mixed Reality dostaly podporu SteamVR. Získají katalog až 2000 her
Hodinky Misfit Command jsou trochu chytré a vydrží nabité celý rok
Vypnete lokalizační služby a vyjmete SIM. Android vás může sledovat i tak
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít