Šance by tu byla - Euro.cz

Přihlášení

Šance by tu byla

, Pavel Hanslíček,
Šance by tu byla
Zdroj: Euro.cz

Čechům se otevírají příležitosti pracovat a podnikat v Německu

Jedním z argumentů tuzemských zastánců vstupu Česka do Evropské unie byl volný pohyb našich občanů v rámci integračního uskupení. Přání domácích eurooptimistů se však naplnilo jen částečně. Češi sice smějí od data přistoupení 1. května 2004 v unii studovat, bydlet a podnikat, ale přístup na trh práce jim ve většině zemí bude na určitou dobu zapovězen. Přílivu pracovníků z Východu se zalekli zejména sousední státy. Německo si například už vyjednalo až sedmileté přechodné období, po které zde budou čeští občané potřebovat pracovní povolení. Přestože se zatím nic formálně nemění, tak se Čechům otevírají možnosti, jak se na německý trh práce dostat a udržet se tam. „Každý Čech, který bude chtít v Německu pracovat, tak může,“ říká Thomas Britz z poradenské společnosti Rödl & Partner.

Jednou a dost.

O vydání pracovního povolení mohou tuzemci požádat již nyní. Německé úřady ovšem možnost legálního pobytu prodlužují jen velmi výjimečně a Češi se musejí vracet domů. O povolení se lze ucházet v řadě dílčích procedur, jako jsou řízení pro zaměstnance za účelem dalšího vzdělávání, pro IT odborníky, au pair, doktory, pracovníky česko-německých společností, sezonních činností, práci v rámci smluv o dílo a příhraniční pracovní povolení. Podrobné informace je možné najít buď na stránkách německého pracovního úřadu (http://www.arbeitsamt.de), nebo pražské ambasády (http://www.german-embassy.cz/).
Pomineme-li sezonní práce, kde se povolení vydává pouze na tři měsíce, tak zásadní význam mají především českoněmecké dohody o dalším jazykovém a odborném vzdělávání pracovníků (německy Gastarbeitnehmerverfaren – pozn. red.) a práci o dílo (německy Werkvertragverfahren – pozn. red.). Obě dohody umožňují vyslat každoročně do Německa určité množství lidí omezené kontingenty.

Nic není zadarmo.

Česká kvóta pro další vzdělávání pracovníků má 1400 míst a její velikost nezávisí na situaci na trhu práce. Naopak kontingent naplňovaný prostřednictvím smluv o dílo se každoročně upravuje podle aktuální míry nezaměstnanosti ve Spolkové republice. V rámci kontingentu fungují ještě dílčí kvóty třeba pro restauratérské práce a stavební činnost. Český kontingent představoval loni 2940 míst, z toho 1280 jich bylo určeno pro stavebnictví. Přes zřejmou přitažlivost práce v Německu zůstávají obě české kvóty nenaplněny. „U dohod o dílo bylo loni obsazeno jen 1353 míst, z toho 533 ve stavebnictví,“ říká Kristina Kuhn ze Zemského pracovního úřadu Hesensko příslušného pro vyřizování české pracovní agendy. „Řada českých stavbařů se v Německu spálila. I tamní firmy bohužel výrazně zhoršily svoji platební morálku,“ zdůvodňuje situaci Pavel Kotara, zástupce stavební společnosti Alpine působící na německém trhu od roku 1992. Administrativní proces na přidělení kvóty je navíc časově náročný a ne zrovna levný. „Za podání žádosti zaplatí firma dvě stě eur a poté za každého vyslaného pracovníka 75 eur měsíčně,“ dodává Kotara. Ještě nižší využití vykazuje kontingent pro další vzdělávání pracovníků. „Loni bylo obsazeno 707 míst a letos zatím pouze 299. To není ani čtvrtina,“ potvrzuje Bernhard Krämer z bonnské Centrály pro zprostředkování práce.

Magický květen.

Přesto právě kontingent pro další vzdělávání pracovníků nabízí zřejmě nejlepší šanci na pobyt ve Spolkové republice. Uchazeči podávají žádost u českých pracovních úřadů a musí splňovat řadu podmínek: věk mezi 18 a 35 lety, mít minimálně dvouletou pracovní zkušenost, jazykové znalosti a dovršené vzdělání. Podrobnosti lze opět nalézt na stránkách německého pracovního úřadu a pražské ambasády. Toto pracovní povolení se uděluje na dvanáct, případně osmnáct měsíců. Doba, na kterou je povolení vydáváno, totiž hraje při migraci klíčovou roli. „Český občan, který ke dni přistoupení nebo po něm bydlí legálně v Německu jeden rok, může zde pracovat i nadále. A to natrvalo. Vyplývá to přímo ze Smlouvy o přistoupení České republiky k EU,“ vysvětluje Thomas Britz z poradenské firmy Rödl & Partner. Dotyčné ustanovení řeší zásadní problém většiny českých zaměstnanců ve Spolkové republice, kterým je zmíněné odmítání prodloužit pracovní povolení. Tato právní úprava také povede k zásadnímu zlepšení pozice českých zaměstnanců na německém trhu práce a nejspíš i vyššímu zájmu Čechů o práci v Německu. Zatím je totiž tuzemská ochota cestovat za prací poměrně malá – nedávné šetření Centra pro výzkum veřejného mínění ukázalo, že přemísťovat se kvůli výdělku je ochotno pouze šest procent české pracovní síly. To by však paradoxně mohlo zájmům této malé skupinky domácích „internacionálů“ napomoci. Sedmiletá lhůta omezující přístup Čechů na německý trh práce je totiž konstruována jako maximální a vznikla součtem období v délce dva, tři a dva roky. Po ukončení každého z těchto období může totiž německá strana přístup tuzemcům na německý pracovní trh povolit. České nenaplňování kvót je výjimkou, naopak Slováci či Poláci mají třeba potíže se do svých kvót vměstnat. Je zřejmé, že Češi nepředstavují výrazné ohrožení pro německý trh práce, jak potvrzuje i Magdalena Schleeger z německé ambasády v Praze.

Na vlastní noze.

Mimo práce pro německého zaměstnavatele přímo mohou české subjekty zakládat ve Spolkové republice podnikatelské jednotky podle německého práva. Navíc tam budou tuzemské právnické osoby a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) smět od 1. května příštího roku poskytovat služby. „OSVČ a právnické osoby však musí prokázat svoji odbornou způsobilost,“ vysvětluje Karlheinz Duscheck z pracovního úřadu ve Frankfurtu To znamená buď předložení dokladu o ukončeném odborném vzdělání nebo o šestiletém vedení podniku z dotyčného oboru v Česku či jiném státě EU. Uznávání dokladů o vzdělání však může představovat problém a Thomas Britz z poradenské společnosti si není jistý, zda jsou všechny spolkové země na tuto proceduru dostatečně připraveny. „Dobrá situace panuje v Bavorsku. V řadě jiných spolkových zemích se však bude postupovat případ od případu. K dočasnému či příležitostnému poskytování služeb by měla stačit národní kvalifikace, pokud se subjekt rozhodne pro trvalou činnost na území Spolkové republiky, je nutné uznání kvalifikace a případně složení vyrovnávacích zkoušek,“ dodává Britz.

Rozsáhlé omezení.

Poskytování služeb má zásadní háček, i když je obecně volné, tak po přistoupení Česka k unii zůstane řada sektorů, v nichž bude ještě stále omezeno. „Jde zejména o veškeré stavební živnosti včetně příbuzných oborů,“ upozorňuje Kristina Kuhn ze zemského pracovního úřadu. Dále sem patří výstavba interiérů, bytová dekorace, čištění budov a dopravních prostředků. Seznam omezení, který připravuje hesenský pracovní úřad, je poměrně dlouhý – obsahuje téměř tři stovky položek. Tím se však veškeré ekonomické vztahy komplikují – může docházet ke kombinaci volných a „omezených“ činností. „Dostanete například zakázku na kácení stromů a z vytěženého dřeva máte postavit domy. Kácení stromů nepodléhá žádnému omezení, ale stavba domů samozřejmě ano. V případě pochybností si mohou české subjekty nechat ověřit uzavřenou smlouvu o dílo u hesenského pracovního úřadu prostřednictvím úřadu práce ve Frankfurtu,“ vysvětluje Kuhn. Ověření je bezplatné a mělo by být vyřízeno do čtyř týdnů. Zdá se, že ani tyto komplikace neodrazují zájemce od myšlenky vyslat Čechy do Spolkové republiky. „Čeští pracovníci jsou stále o třetinu levnější než němečtí, když pro nás budou pracovat přímo v Německu, můžeme udržet naši tamní produkci a zaměstnanost,“ pochvaluje si Harald Füchtenbusch, ředitel společnosti Wiegel Nürnberg s dvaceti závody ve Spolkové republice a třemi v Čechách.

Diskuze