Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

Blíží se oslavy čínského nového roku 2019 ve znamení zemského vepře 25.- 28.1.2019

Široké veřejnosti se v Praze, Ostravě a Olomouci představí nevšední kultura Číny, její…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Šance a zhouba nešťastného dětství. Někteří outsideři dosáhli na vrchol

Jan Brož 09. září 2017, 06:00  -  Jan Brož
09. září 2017, 06:00

Podceňování ve škole a v rodině vedly u některých dětí k mimořádným charakterovým vlastnostem, které jim pomohly dosáhnout v byznysu na absolutní vrchol.

Když v polovině 80. let nastoupil vyučený třiadvacetiletý lakýrník Uwe Hück na noční směnu do automobilky Porsche, nešlo už o úplně neznámého mladíka. Hück byl úspěšným thajboxerem a dvojnásobným mistrem Evropy. Přesto nic nenasvědčovalo tomu, že by odchovanec dětského domova a žák zvláštní školy měl udělat závratnou kariéru v automobilovém průmyslu.

Kvůli „nízké kvalifikaci“ ho v Porsche napoprvé také odmítli. Názor změnili, až když si Hück osobně vyhledal a přesvědčil vedoucího personálního oddělení. Dnes je zástupcem šéfa dozorčí rady automobilky a osobně jedná s nejvyššími lídry německé automobilové mašinerie.

Výjimky z pravidla

Hück není jediný, jehož školní výsledky z dětství jsou v prudkém rozporu s pozdější kariérou. Třeba britský miliardář Richard Branson, známý především jako zakladatel koncernu Virgin, trpěl dyslexií. To se na jeho známkách značně projevovalo a Branson ze střední školy odešel bez absolvování závěrečných zkoušek.

Podle německého deníku Die Welt jde spíše o výjimečné případy. Většině dětí vstupujících do života s handicapem ať v podobě nevhodného sociálního prostředí, nebo špatných školních výsledků se znevýhodnění nepodaří překonat. Někteří jedinci se však vůči světu obrní a osvojí si vlastnosti, díky kterým dokážou prorazit až do nejvyšších pater drsného byznysového světa.


Utrpení malého génia. České školy netuší, co s nadanými žáky


„Kdo si prošel nepříjemnými zážitky v dětství, a přesto to dotáhne vysoko, ten ukázal, že umí bojovat,“ míní proto Tilman Gerhardt ze společnosti Egon Zehnder, globálního specialisty na vyhledávání vhodných lidí do nejvyšších pozic světových koncernů.

Právě vlastnosti, jakými disponují Branson či Hück , firma Zehnder vyhledává. Hück se se svým přeřazením do zvláštní školy totiž nikdy nesmířil a u učitelek proti němu vehementně protestoval. Vymohl si tak návrat zpět na běžnou školu, kde se jeho prospěch znatelně zlepšil a přeskočil hned dvě třídy. „Učitelé konečně pochopili, že nejsem hloupý,“ řekl Hück magazínu Focus. U dyslektika Bransona zase překvapí, že už v patnácti letech vydával školní časopis a podařilo se mu udělat interview třeba s Mickem Jaggerem.

Podle studie britské společnosti Tulip Financial Research z roku 2003 je mezi self-made milionáři čtyřikrát více dyslektiků než v běžné populaci. Z tří stovek dotazovaných byznysmenů si jich řada prošla těžkým dětstvím a ve škole bojovala s nemalými problémy.

Touha uspět

Nejde ale jen o podceňování ze strany vzdělávacího systému, které může být u špičkových manažerů spouštěčem neobvyklé touhy obstát a „všem to ukázat“. K tomu snadno přispěje i na první pohled ideální, ovšem hluboce konzervativní rodinné prostředí. V této souvislosti se často zmiňuje Ferdinand Piech. Bývalý šéf dozorčí rady automobilky Volkswagen a ještě donedávna nejmocnější muž evropského automobilového průmyslu se v podstatě celou svou kariéru snažil překonat odkaz svého dědečka Ferdinanda Porsche.


Komentář: Děti s přívlastkem GT


Velkým handicapem pro něj bylo i to, že na rozdíl od svých bratranců nesl to méně slavné příjmení z automobilového klanu Porsche-Piech. V tradiční rodině se také navíc předpokládalo, že vedení rodinného impéria převezme spíše nejstarší potomek než třetí ze čtyř dětí. I tragické dějinné události dvacátého století pomohly především v sousedním Německu řadě manažerů k tomu, že prorazili.

Například bývalý šéf Deutsche Bahn Hartmut Mehdorn zažil jako malé dítě hromadnou evakuaci před Rudou armádou, díky čemuž v pozdějším životě našel cestu k nebývalé kariéře. V této souvislosti je však třeba zmínit, že charakterové vlastnosti získané nešťastným dětstvím mají pro byznys i stinné stránky. Nadměrná nedůvěra a touha po absolutní kontrole mohou být pro podnik zhoubné. „Přílišná kontrola přináší smrt kreativitě,“ říká Tiemo Kracht z personální agentury Kienbaum, která rovněž vyhledává šéfy evropských firem.

To částečně dosvědčuje právě Mehdornovo angažmá po odchodu z Deutsche Bahn. Letecká společnost Air Berlin míří do insolvence a několikanásobně předražená a o mnoho let opožděná stavba letiště Berlin Brandenburg je v současnosti pravděpodobně největší německou ostudou.

Přečtěte si také:

Inovativní základní školy boří stereotypy

Komentář: Jde to i zadarmo

Portfolium vašich potomků musí růst spolu s nimi



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kdo vlastní české hokejové kluby?
Co všechno ovlivnilo zvýšení minimální mzdy letos v lednu?
Vrácení daní 2019 - kdy dostanete daňový přeplatek?
Změny v oddlužení a nezabavitelné minimum v roce 2019
Proč není čistá voda skutečně čistá?
Auta
Škoda Scala je o 70 tisíc dražší než Rapid. Jak si ale…
Mercedes-Benz v ČR opět jedničkou
Videodojmy: Ford Mustang Bullitt
Galerie: Podívejte se, jak v průběhu času rostly ledvinky na BMW řady 7
Nejvíce a nejméně prodávané značky na evropském trhu v roce 2018: VW je suverénní
Technologie
Přeposílání zpráv do maximálně pěti konverzací. WhatsApp limit zavádí globálně
Facebook odstranil stovky manipulativních stránek a účtů ovládaných Ruskem
KVÍZ: Jak dobře znáte seriál Přátelé?
Web úplně bez reklam. S kompletním blokování se zřejmě vytasí Firefox Focus 9
Televizory Sony pro rok 2019: první 8K a dva OLEDy
Hry pro příležitostné hráče