Rychlejší než anděl strážný

Jako jednu z nejzábavnějších závodních disciplín hodnotí evropský rally cross americký jezdec Tanner Foust, v 38 letech jeden z nejuznávanějších sportovních šoférů planety, dvojnásobný vítěz X-games a kaskadér z hollywoodských filmů Bourneovo ultimátum nebo Rychle a zběsile. Teď byl hvězdou finále evropského mistrovství v Sosnové u České Lípy.

Foto: archív autora

Čím si vás získal zrovna evropský rally cross?

Pro moji závodní kariéru bylo skvělé, že jsem mohl řídit řadu vozů nejrůznějších úrovní a tipů na silnici, v terénu, na dráze, při jízdě do vrchu. Jednou jsem sledoval na videu nějaká starší auta při rally crossu. A pak jsem viděl Grönholma před třemi lety ve Švédsku, jak v nich závodí. Jsou extrémně rychlá, mají osm set koní! S těmi by se dalo zlomit pár rekordů… A tak jsem začal pracovat se společností Rockstar na programu, abych je mohl vyzkoušet.

Jenže v Americe jsou populárnější jiné akce, ne?

Na X-games se jezdí hodně podobně jako v evropském rally crossu. A po dvou zlatých z X-games jsem se do toho pustil. Soutěže v Evropě jsou tak zajímavé, těší se ohromnému zájmu diváků. Líbí se mi, když vidím tolik entuziasmu. Je to jedno z nejzábavnějších závodění, co jsem kdy zažil.

Loni jste skončil jedenáctý, letos třetí. Stát se mistrem Evropy v rally crossu, to je výzva, ne?

Jasně. Loni jsem to bral na lehkou váhu. Ani nemůžu uvěřit tomu, jak blízko jsem tomu byl letos. V polovině sezony jsem vedl šampionát. Mnoho lidí ve mně už vidělo vítěze. Ale jo, za rok bych rád vyhrál.

Poraďte, jak se stát elitním řidičem?

Řídit špičkově umí spousta lidí. Nejdůležitější je ale schopnost se učit a dělat dobrá rozhodnutí, když se přihodí něco šíleného. A hlavně milovat řízení. Od dětství…

Kdo je podle vás nejlepší šofér planety?

Do jeho smrti před čtyřmi roky to byl Colin McRae. Můj hrdina. Byl jsem šťastný, že jsem s ním mohl soupeřit na X-games. Uznávám ale jezdce, kteří jsou na vrcholu v jakémkoliv odvětví a vydrží nahoře delší dobu. Jel jsem s Loebem v jeho závodním citroënu a to je jeden z těchhle chlapíků. Hodně, hodně rychlý… Z formule 1 je opravdu obdivuhodný Vettel. Někteří z pilotů F1 se dlouho neumějí adaptovat v jiném autě. On ano, ukázal to v Závodě šampionů.

Máte za sebou hodně show. Vážně nemáte strach?

Já mám strach, šílený! Kdo vám řekl, že ho nemám? Ale věřím fyzice a tomu, když mi inženýři z našeho týmu vysvětlí, co a jak funguje. Při skocích začínáte na menších a zkoušíte větší a větší… a najednou skočíte sto metrů. Základem je rychlost asi 160 km/h a pak přesný odhad vzdálenosti, kterou chcete skočit. Jen vítr se ovlivnit nedá. Je třeba mít vše pod kontrolou a přemýšlet o tom.

Ale poruchu nebo mechanickou závadu předpovídat nelze.

Když takovou akci připravujete, musíte uvažovat o tom, že se něco zlomí nebo rozbije. A nic nezanedbat. Na rozjezdové rampě už na to myslet nejde.

Neztrácíte respekt, když děláte bláznivé kousky?

Někdy jsem nervózní. Zvlášť při driftingu (druh soutěže v jízdě v přetáčivém smyku, pozn. red.) na startu. Jsi blízko bouračce. To tě zneklidňuje, zvlášť když se na to kouká patnáct tisíc lidí. Máš jen jednu šanci… Ale když jsem byl kluk a chodil do školy, bylo pro mě nejhorší věcí mluvit na veřejnosti. To mi bývalo až na zvracení.

Děláte nebezpečnou práci?

To, co dělám, je možná nebezpečné. Ale řekněte sami, nebývá někdy horší vyjet na ulici? Všude je spousta šílenců. V závodním autě mám kolem sebe ochranou ocelovou klec, kombinézu a přilbu.

Co pro vás znamená působení v pořadu Top Gear?

Je to úžasná originální show. Už dřív jsem byl její fanoušek a rád se na ni díval. A pak jsem dostal v Americe šanci podílet se na vzniku nové verze. Já miluju auta a takhle si s nimi můžu užívat a přitom se nasmát. My v Top Gearu jsme dospělými dětmi v autech cizích lidí. Paráda. Jen to bere hodně času. Dvacet minut v televizi točíme pět dní.

Máte hodně rolí, čím jste nejvíc?

Nejsnazší a zároveň nejdůležitější, protože mě to nečiní nervózním, je závodění. Je to největší výzva. A vítězství je tak úžasný pocit! Miluju řízení a jízdu. Televize mi pomáhá sehnat peníze. A kaskadérství ve filmech? To je velmi zábavné a platí mi účty. Ale nejvíc je pro mě závodění, soutěž, překonávání limitů aut, jako se o to pokoušíme v rally crossu.

Co je vaše nejoblíbenější automobilová scéna ve filmu. Honička v Bullitově případu?

Jo, ta taky. Asi Bourneovo ultimátum, ta honička s taxíkem v Rusku, to jsem si opravdu užil. Za plného provozu v tunelu, to bylo vážně vzrušující. A pak klasika, jako je Vanishing Point (první verze 1971, pak remake v roce 1997, pozn. red.). To jsem v Hollywoodu asi nikdy nezažil, co se tam v ty dny muselo dít.

Proč jste studoval molekulární biologii?

Spousta členů naší rodiny se věnuje různým oborům medicíny. Mě to nelákalo, zajímal jsem se spíš o aerodynamiku automobilů. Moje diplomová práce na univerzitě v Coloradu byla zaměřena na výzkum a vývoj NASA. Tušil jsem, že se v kosmickém výzkumu dá vydělat spousta peněz, ale mě pořád lákaly automobily.

Toužíte po triumfu v mistrovství světa v rally? To je ve vaší branži asi nejvíc.

Jasně, myslím na to. Ale je to šíleně drahý sport, stačí málo a napácháte obrovské škody. Jako kdybyste se pustil do válčení. Trénink a příprava stojí tolik. Všechno se děje v mnohem větší rychlosti. A je hodně těžké pustit se teď do souboje s hochy, kteří se tomu věnují už deset let a mají náskok. Měl bych na to, ale že bych se dostal v dohledné době na špičku, to si nemyslím.

Co váš soupeř Travis Pastrana?

Jsme přátelé. Dokonce víc přátelé než soupeři. Často se bavíme a řešíme věci vážné i soukromé. Když jsem chystal svůj stometrový skok (se čtyřkolkou Hot Wheels, pozn. red.), Travis mi radil s technickými detaily a měl i zajímavé připomínky. Pokud se ovšem potkáme na závodech, je všechno jinak. Spadne hledí přilby a jdeme po sobě.

Co chystáte dál?

Chtěl bych sebrat rekord právě Pastranovi. Anebo někomu jinému, pokud by ho překonal dřív. Rád bych skočil na ponton do moře jako on (loni na Nový rok v Long Beach 82 metrů v rallyovém autě, pozn. red.). A chtěl bych něco ukázat na tom samém místě jako teď v Indianapolis. To byla úžasná věc. Vidělo to na místě čtyři sta tisíc lidí. Předvést něco mimořádného. A bez rozbitých aut.

Jaké je auto vašich snů?

Závodím ve Fordu Fiesta, to je nejrychlejší auto, co jsem měl. Mám rád Ford GT. Taky jsem fanoušek Porsche, mám 911 na občasné svezení. Jinak řídím obyčejná auta, adrenalinu mám dost jinde.

Nehledáte ho ani na motorce?

Pro zábavu mám ducati. Ale netlačím to do maxima. Jako lyžař, co dostává lepší a lepší lyže. Ale pak najednou máte snowboard a ono už to tak nejde. Je to zkrátka něco jiného. Mám rád změnu. Ale je snazší přesedlat z motorky do auta než naopak.

Co na to všechno říká vaše rodina?

Nejsou to závodníci, ani neznají ten byznys. Ale líbí se jim X-games, podporují mě, protože vědí, že mě to baví. I po šestnácti letech, co to dělám. Maminka jen vždycky říká: nejezdi rychleji než tvůj anděl strážný.