Ruské sankce aktivizovaly šedou eminenci Grossovy a Paroubkovy éry

07. září 2014, 11:04 - Blahoslav Hruška
07. září 2014, 11:04

Krizový štáb řešící dopady ruských sankcí má jasno: české firmy by za žádnou cenu neměly ruské trhy opouštět a výpadek výroby způsobený ztrátou exportu do Ruska má dorovnat stát. Ani jedna myšlenka není přitom nová. Zazněla už první srpnový týden v kanceláři šéfa sněmovny Jana Hamáčka, kterému podklady pro setkání se zástupci firem a odborů sepsal jeho poradce Ivan Bušniak.

Bušniak je muž, pro nějž je ukrajinská krize po letech první příležitostí, jak vystoupit ze zapomnění a ukázat své znalosti a dovednosti. V dvoustránkovém konceptu Hamáčka varoval, že nesprávná politika státu může české firmy z ruských trhů nadobro vyhnat tak, že se tam již nikdy nevrátí.

Může se prý opakovat jugoslávský scénář, kdy v důsledku mezinárodních sankcí uvalených v 90. letech minulého století na tuto balkánskou zemi vzájemný obchod zamrzl a vyklizené pozice později obsadili jiní. Co tehdy stát udělal špatně a jak by měl postupovat dnes, ale z konceptu není jasné. Týdeník Euro se marně pokoušel s Bušniakem telefonicky spojit.

Sovětský Harvard

Hrozící ztráta ruských trhů někdejšího diplomata, který v zahraničních otázkách radil premiérům Stanislavu Grossovi i Jiřímu Paroubkovi, řádně aktivizovala. S trochou nadsázky jsou pro Bušniaka vztahy s Ruskem „srdeční záležitostí“.

Studoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO), který v roce 1975 ukončil s červeným diplomem. Zdaleka nebyl sám. Připomeňme, že mezi Čechy, kteří „sovětský Harvard“ absolvovali, je třeba dosluhující český eurokomisař Štefan Füle, mihl se tu na stáži i někdejší ministr zahraničí Jan Kohout.


Vpravo Ivan Bušniak (foto: Rada pro mezinárodní vztahy)


Ještě za dob komunismu Bušniak vyjel jako kariérní diplomat do Alžírska. Po revoluci zůstal v ústředí a postupně šéfoval několika odborům – nejprve na federálním, posléze na českém ministerstvu zahraničí. Z funkce ředitele odboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci odjížděl v roce 1995 jako velvyslanec do Bělehradu.

V době spojeneckého bombardování Srbska v květnu 1999 se pak zapsal do diplomatických análů jako architekt tzv. česko-řecké iniciativy, kterou pomáhal sepisovat pro svého tehdejšího šéfa, ministra zahraničí Jana Kavana. Výzva symbolicky podepsaná v Pekingu přes odpor většiny členských států NATO požadovala ukončit letecké útoky na Srbsko ovládané režimem Slobodana Miloševiće.

Rusko mu nevyšlo

Pro Bušniaka mělo srbské angažmá neblahou dohru. V roce 2001 byl žhavým kandidátem na post velvyslance v Moskvě. Neprošel ale přes tehdejšího prezidenta Václava Havla, který mu nezapomněl extempore s Kavanovou iniciativou ani to, že se v kuloárech Bušniak údajně nelibě vyjadřoval k Havlově návštěvě tehdy sporného Kosova.

Pro Bušniaka je ukrajinská krize po letech první příležitostí, jak vystoupit ze zapomnění a ukázat své dovednosti.

Ostatně když premiér Jiří Paroubek v roce 2005 nečekaně navrhl etnické dělení Kosova, stál za kontroverzním plánem opět Bušniak. Pro Paroubka exdiplomat díky svým dobrým kontaktům připravil i cestu do Ruska a podpis dohody o hospodářské spolupráci. Padli si evidentně do noty – když se Paroubek nechal v roce 2011 zvolit do čela národních socialistů, Bušniak u toho nechyběl.

V letech 2007 až 2009 se Bušniak do diplomacie vrátil, byť ne do té české. Pracoval jako zástupce vysokého představitele mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině. Není bez zajímavosti, že jeho nadřízeným byl slovenský diplomat Miroslav Lajčák, další z absolventů MGIMO.

Velký comeback

Velkého comebacku do světa politiky se Bušniak dočkal až letos v únoru, kdy si ho k sobě do parlamentu vytáhl Jan Hamáček. Bylo to překvapivé. Hamáček je o generaci mladší a „starou gardu“ zažil jen jako předseda Mladých sociálních demokratů. Navíc léta šéfoval v parlamentu zahraničnímu výboru, takže by se v této oblasti mohl obejít bez rádců.

Nezbývá než doufat, že Bušniakovo angažmá nejen v problematice ruských sankcí je jen dobře míněnou radou zkušenějšího kolegy.


Čtěte také:

Česko prosadilo námitky k sankcím. Vývoz strojů není ohrožen, tvrdí Sobotka

Brusel připravil zpřísněné protiruské sankce, Moskva chystá reakci

Protiruské sankce připraví české firmy o 19 miliard, říká EGAP

Polský ministr: Dopady ruského embarga musí nést solidárně celá EU

Tajemství Ivana B.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně
Povinné ručení? Nejlevnější není vždy nejlepší
Chcete si přivydělat? Staňte se členem volební komise
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Auta
Subaru Impreza páté generace dorazila do ČR. Je to vážně…
Aston Martin V8 Vantage změnil tvář i motor. Je přeplňovaný a dodává ho Mercedes
Nejvlasatější auto světa na sobě vozí 100 kg lidských vlasů za dva miliony korun
Ekologův koutek: Volvo PV544 dostalo motor z tanku. A vypadá brutálně
BMW dá dvě turba na základní dieselový čtyřválec 18d a 20d. Pomůže to spotřebě
Technologie
ASLR je vinou chyby ve Windows 8/10 méně funkční než ve starším Windows 7
Intel chce z počítačů odstranit podporu legacy BIOSu, znefunkční to staré OS a hardware
Je plnohodnotný Skype příliš pomalý a přebujelý? Zkuste Skype Lite pro Android
Nejnovější produkt Elona Muska je… powerbanka Tesla
Microsoft experimentuje s vyhledáváním ve Windows. Co možná nabídne Redstone 4?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít