RUCE ŠPINAVÉ OD ČOKOLÁDY - Euro.cz

Přihlášení

RUCE ŠPINAVÉ OD ČOKOLÁDY

, Marcela Šperkerová,
RUCE ŠPINAVÉ OD ČOKOLÁDY
Zdroj: Euro.cz

Z p o c h y b n ě n í     p r i v a t i z a c e

Sociálnědemokratická vláda se snaží seč může: během několika týdnů zpochybnila další privatizační projekt, a to společnosti Čokoládovny. Přitom stejně jako v případě SPT Telecom se jedná o jednu z mála tuzemských firem, která velmi dobře funguje.

Privatizace Čokoládoven byla opět otevřena v rámci akce čisté ruce vládnoucí sociální demokracie. Ministr a šéf analytické protikorupční komise Jaroslav Bašta podal v minulých dnech na bývalého šéfa Fondu národního majetku Tomáše Ježka trestní oznámení. Podle Bašty se Ježek dopustil trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku. Zprivatizoval totiž prý Čokoládovny v rozporu s rozhodnutím vlády.

Tomáš Ježek původně podnět k trestnímu stíhání označil za nesmysl, nyní se k případu odmítá až do začátku vyšetřování vyjadřovat. Uvedl jenom, že tehdejší vláda privatizační projekt Čokoládoven schválila.

Je však s podivem, že sociálnědemokratická vláda útočí prozatím na podniky, které normálně a bez problémů fungují, zatímco pro ty nefunkční vymýšlí záchranné revitalizační programy.

Danone kontra Nestlé

Čokoládovny společně privatizovaly v roce 1992 dvě společnosti, které si na světových trzích vzájemně konkurují: švýcarská firma Nestlé a francouzský koncern Group Danone. Jejich touha získat ve střední Evropě pevné postavení byla zřejmě tak silná, že se dokázaly domluvit na společném postupu. Společnost Čokoládovny během několika let zvýšila tržby až na necelých jedenáct miliard korun v roce 1997. Od roku 1993 vykazovala zisk, který se v loňském třetím čtvrtletí vyšplhal až na tři čtvrtě miliardy korun. Po šesti letech, kdy byla restrukturalizace a modernizace jednotlivých závodů v podstatě dokončena, se tuzemský trh, na němž mají Čokoládovny dominantní podíl, jevil jako nasycený. Obrat začal stagnovat, respektive mírně klesat (loni za tři čtvrtletí podnik utržil 8,09 miliardy proti předchozím 8,22 miliardy korun). Čokoládovny sice ročně vyvážely patnáct až dvacet procent produkce především do Ruska, ale odbyt tímto směrem poznamenala i tamní krize. Protože v zahraničí se zájmy obou koncernů kříží a jejich prodejní sítě si konkurují, oba partneři se dohodli na rozdělení společnosti Čokoládovny. Věří, že takto se jim podaří překonat momentální odbytové těžkosti.

Jedna část pod jménem Danone Čokoládovny nadále vyrábí sušenky, oplatky a krekry. Převzala čtyři závody, zaměstnává dva a půl tisíce lidí a je druhým největším tuzemským výrobcem potravin. V letošním roce by měla dosáhnout šestimiliardového obratu, exportovat chce do střední Evropy, pobaltských zemí a na Balkán. Druhá nástupnická organizace – Nestlé Čokoládovny – se speciali- zuje na čokoládu a cukrovinky a zůstane největším potravinářským produ- centem v zemi s třemi a půl tisíci zaměstnanci. Letošní obrat je plánován na 9,5 miliardy korun. Ve vývozu se podnik soustředí na trhy zemí Středoevropské zóny volného obchodu a Ruska.

Administrativní chyba za křeslo

Nejvyšší kontrolní úřad zpochybnil správnost postupu Fondu národního majetku při privatizaci Čokoládoven již v roce 1994. Jeho verdikt zněl, že vysocí činitelé FNM porušili zákon, a umožnili tak několika velkým investorům získat protiprávně akcie, které v roce 1994 měly na burze mnohamiliardovou cenu. FNM prý porušil usnesení vlády, když třem vládou schváleným kupcům (tedy Danone, Nestlé a Evropské bance pro obnovu a rozvoj) prodal nikoli milion akcií Čokoládoven, jak rozhodla vláda, nýbrž téměř o třetinu více, a to za původně stanovenou celkovou částku 3,26 miliardy. Jenomže před podpisem smlouvy se strategickými partnery byla provedena účetní uzávěrka a ta prokázala zhruba o sedm set milionů vyšší účetní hodnotu základního jmění podniku oproti původním 1,8 miliardy korun. Navýšení základního jmění sice nemělo vliv na tržní ohodnocení společnosti (šest miliard korun), ale fond musel emitovat další akcie. Investorům byl pak prodán takový počet akcií, který přesně odpovídal podílu na majetku stanoveném v původním projektu.

Nejvyšší kontrolní úřad rovněž napadl to, že FNM prodal dalších asi pětaosmdesát tisíc akcií (3,5 procenta základního jmění) První investiční za nominální tisícikorunovou cenu. Vládní usnesení takovou zmínku sice neobsahovalo, ale původ- ní privatizační vládou schválený projekt s tím počítal. Stát tak prý přišel o další miliardy s tím, jak rostla cena akcií na burze. Tato konstrukce je však více než po- divuhodná, v roce 1992, kdy se privatizovaly Čokoládovny, žádná burza neexistovala, a akcie tedy nemohly mít tržní cenu.

Tomáš Ježek, který v době privatizace Čokoládoven působil jako ministr privatizace a až později jako šéf Fondu národního majetku, se bránil slovy, že tak malý podíl se za jinou než nominální cenu prodávat nemohl. Dodal, že charakteristika privatizačního projektu byla ve vládním usnesení neúplná, šlo prý tedy pouze o administrativní pochybení.

Ačkoliv celá aféra nakonec vyšuměla, protože prokuratura pro nedostatek důkazů vůbec nezahájila trestní stíhání, Tomáše Ježka stála křeslo šéfa FNM. Nyní ovšem ministr Bašta tvrdí, že v kauze se objevily nové a navrch velmi závažné informace, které opravňují zahájit trestní stíhání. Bohužel nespecifikoval, o jaké nové skutečnosti se jedná.