Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Průmysl není jen továrna s komínem

Proběhla konference k tématu podpora kulturních a kreativních průmyslů.

Potřebujete pro své plány peníze skutečně rychle? Rychlá půjčka to umí

Rychlá půjčka bývá obvykle spojována spíše s mini úvěry na pár dnů, které sjednáte online…

Vychází druhý díl sběratelské lahůdky Kronika první republiky 1919

Na půdě České národní banky byla slavnostně představena Kronika první republiky, díl 1919…

Rozhodnutí musí být obhajitelné

23. května 2002, 15:04 - Josef Michl
23. května 2002, 15:04

Ministr financí nevěří na balíčky

EURO: Ministerstvo oznámilo dohodu s ČSOB o předání kajmanských struktur. Jak se ale zdá, jde o dohodu spíše rámcovou, není zatím jasné, jak by vše mělo probíhat. Je to tak?
RUSNOK: Naším jediným cílem je dosáhnout toho, aby celá transakce byla ukončena v čase, který byl pro ni určen, tedy v případě převodu aktiv v polovině tohoto roku. Tak to předpokládají všechny dokumenty, a také bude muset skončit nucená správa v Investiční a Poštovní bance. Nechceme tolerovat nějaká zdržení, k nimž byly určité indicie. Naše rámcová dohoda s vedením ČSOB spočívá spíše v tom, že obě strany sledují stejný cíl. Nic víc, nic míň. Je samozřejmé, že dochází u konkrétních kauz k debatám, zda je to, či ono řešení vhodné. Operace je nesmírně složitá. Chci, aby stůl byl když ne čistý, tak alespoň uspořádaný, a bylo vidět, co kam patří.
Myslím, že ČSOB sama zjistila, že převzetí IPB není tak snadné, jak to vypadalo. Často se dovolává toho, že stát se k ní nezachoval přátelsky v každém momentě, že se státní instituce nedomluví. Lidé v ČSOB však neradi slyší, že se sami doma neumějí domluvit. Je to problém, o němž píše váš časopis a referují o něm i další média. Nehledal bych v tom však nic dramatického. Budeme trvat na tom, aby ČSOB doložila, s jakou péčí dobrého hospodáře bylo pečováno o aktiva, která jsou majetkem státu a bance byla svěřena do správy. Přitom chápu, že existují složité kauzy a soudní spory, kdy naléhání, aby nám bylo převedeno všechno teď hned, nemusí být nejefektivnějším řešením.

EURO: ČSOB má zjevně zájem o některá aktiva z kajmanských fondů. Hovořili jste o tom?
RUSNOK: ČSOB se vždy vyjadřovala tak, že nemá nejmenší problém předat nám podílové listy fondů. Problém je v tom, že chceme i ovládací akcie těchto fondů. Myslím si, že zde ČSOB mlží. Říká, že si je musela koupit a získala je vlastní iniciativou, takže je může jedině prodat. Nemohu se zabývat detaily, mohu ale říci, že některé informace, které máme, jsou odlišné od toho, co říká ČSOB. Nicméně bych v této záležitosti neviděl nějaký fatální rozpor. ČSOB říká, že nám tyto struktury vydá, a jde jen o zajištění nějakých rizik.
Budeme trvat na tom, aby doložila, že působila s péčí řádného hospodáře. To je náš úkol a myslím, že na tom není nic zvláštního, ani divného, a to i z hlediska ČSOB.

EURO: Zdá se, že vládě se od konce minulého roku příliš nedaří. Privatizace Telecomu byla odmítnuta, s restrukturalizací hutnictví je to na vážkách, a ani uzavření smlouvy o dálnici D 47 patrně nelze očekávat ještě do voleb. Co si o tom myslíte?
RUSNOK: Co se podaří uskutečnit, je velká otázka. Nechci spekulovat. V případě hutí i dálnice se hledají řešení, která by směřovala k uskutečnění vládních záměrů, ale také taková, za něž se můžeme se vší odpovědností postavit a která obstojí ve zkoušce časem. U hutí jsme pro strategického partnera a já byl pro to, abychom posunuli celou věc dopředu. V době, kdy přišel LNM Holding, se hrály nějaké stínohry a bojovalo se za určení privatizačních poradců. Čas mi dal za pravdu. Jsme tedy pro rychlý vstup investora, ale budu trvat na tom, že to musí být obhajitelné řešení, které přináší státu adekvátní benefit. Pokud se na takovém řešení nebudeme schopni dohodnout, může se stát, že se to nepovede.
Pokud jde o dálnici, je to podobné. Záměr je ušlechtilý a je i správné zkusit spolupráci se soukromým kapitálem, ale musí to být obhajitelné. Dálnici vždy srovnávám s gripeny. Začátek byl velmi podobný. První návrhy nebyly akceptovatelné. Zejména v oblasti financování, ale během několika měsíců se podařilo přetočit smlouvu do polohy, která je obhajitelná. Za to patří dík těm lidem, kteří na tom podíleli. I já, původně odpůrce této akce, jsem se k tomu přihlásil a myslím, že za těchto podmínek je to dobrý obchod. Nepodaří-li se podobným způsobem obrátit podmínky u dálnice, tak chápu odpor řady členů vlády akci schválit. Je třeba si uvědomit, že se stát zavazuje na třicet let. Je to o to obtížnější, že volby jsou na spadnutí.

EURO: Když jsme u gripenů, nedráždí vás, že jde o částku, která odpovídá ročnímu výnosu daně z příjmu fyzických osob?
RUSNOK: To je legitimní otázka v situaci, kdy se řeší, zda tato země má mít stíhací letectvo, nebo ne. Od tohoto rozhodování jsou zde jiní, a musím říci, že jejich argumenty mne přesvědčily. Nakonec i odpůrci v Parlamentu pouze říkají, že tento nákup má proběhnout jindy, případně že se mají koupit jiné stroje.

EURO: Jak se podařilo změnit podmínky?
RUSNOK: Původní návrh byl koupit stíhačky na dlouhodobý úvěr. To by vedlo k prohloubení zadlužení. Navíc všechny smlouvy byly založeny na návrhu prodávajícího. Aranžérem byly vždy zahraniční firmy. Existovala řada rizikových momentů typu default, který dopadal nejen na odběratele, tedy resort ministerstva obrany, ale i na český stát. Při každém zaváhání či nejistotě ve smluvním vztahu byly defaulty, které padaly třeba na Českou národní banku. Šlo také o právní záležitosti. Vedení smluv v angličtině podle britského práva, arbitráž v cizině. Tyto záležitosti vypadají formálně, ale ve skutečnosti je to velmi důležité. Nakonec se nám podařilo přesvědčit vládu a zčásti i Parlament, že je lepší tento jednorázový výdaj zaplatit z jednorázových příjmů, tedy z privatizace. Pokud si půjčovat, tak jen na překlenutí dočasného nedostatku privatizačních příjmů. Tím se snižují celkové finanční náklady. Jsou tam offsetové programy, o nichž se může vést diskuse, jaký je jejich přínos, nicméně ve smlouvách jsou zakotveny významné investiční akce. Všechna dobrozdání říkají, že cena stroje je výborná. Gripen se cenově nijak dramaticky neodlišuje od L 159, což je letadlo zcela jiné kategorie. Aranžérem krátkodobého úvěru je Česká exportní banka, tedy subjekt, který máme plně pod kontrolou a víme, že nám nebude zpoplatňovat každé posezení ve vinárně se zahraničním expertem. Smlouvy jsou v češtině, podle českého práva a s riziky pro nás identifikovatelnými.
Podmínky jsou nesrovnatelně lepší, než byly na počátku. A není to případ dálnice, o níž jsme hovořili. Pořád se zabýváme smlouvou, kterou připravil investor na základě svých představ podle britského práva, tedy prostředí, v němž se česká administrativa neumí pohybovat, s řadou nejistot a rizik.

EURO: V případě neúspěšných privatizací ČEZ či Telecomu se zdá, že se vláda nechala přinutit k vyjádření očekávaných cen, a to patrně transakce znemožnilo. Nemáte pocit, že si vláda sama uzavírá cestu k úspěchu? RUSNOK: K avizování toho, kolik chci v jednotlivých privatizačních případech získat peněz, mám výhrady. Snažil jsem se vždy vyhnout veřejným spekulacím o ceně. Nicméně nemůžu bránit očekávání jiných členů vlády. Oba případy však rozhodně nejsou dokladem, že by vláda podlehla nereálným očekáváním. Zkrátka nechtěli jsme prodávat velmi hodnotná státní aktiva pod cenou a ukvapeně.
Navíc nevidím ve všech kauzách jako fatální právě cenu, ale sleduji i další podmínky. V energetice jsem stále přesvědčen, že jsme udělali dobře, když jsme neprodali zvlášť distribuci a výrobu. Historie rozsoudí, zda jsme měli pravdu my, nebo naši kritici. Slováci se rozhodli, že budou prodávat zvlášť, a já tvrdím že toho budou litovat.
Za daných podmínek se cena některým členům kabinetu zdála nedostatečná, a tak se to neprodalo. Alespoň opozice nemůže tvrdit, že vláda všechno rozprodala, aby zalepila díry ve státních financích.

EURO: Jenže v případě Telecomu jsem se setkal s názorem, že lepší chvíle pro prodej už nepřijde, protože firma bude ztrácet pozici na trhu.
RUSNOK: To jsem uvedl ve svém úvodním slově, když se o prodeji rozhodovalo. Mě přesvědčovat nemusíte. (pozn. red. - Ministr poskytl týdeníku EURO rozhovor 16. května, před rozhodnutím, že požádá vládu o definitivní vyřešení privatizace Českého Telecomu.) EURO: Myslíte, že k prodeji ještě dojde?
RUSNOK: Obávám se, že ne. Jaký byste jako novináři napsali komentář v takovém případě? Byli bychom za podvodníky, korupčníky a kdovíco dalšího.

EURO: Rozpočet nevypadá moc optimisticky, i když tvrdíte, že v něm chybějí některé příjmy, jako třeba z deblokace ruského dluhu. Nejsou v něm ale i jednorázové výdaje, jako je třeba úhrada ztráty České konsolidační agentury. Privatizace také nejde tak, jak se předpokládalo.
RUSNOK: Rozpočtu stačí dvacet miliard z prodeje Transgasu. Určitý výpadek jsme zaznamenali v případě spotřebních daní, což je dáno nižšími cenami pohonných hmot. Pokračuje problém s výběrem DPH. Naopak lepší je výběr přímých daní a pokračuje velmi solidní výběr pojištění. Diskutujeme o tom, zda se tyto položky budou kompenzovat. Otázka je, zda se nám podaří uřídit výdajovou stranu. Tam je jediné riziko, a to platba dvanácti miliard korun na ztráty ČKA, která byla rozpočtována již v minulém roce, ale vyplacena až letos. Zda to pokryjeme nějakou úsporou nevím, ale jsem umírněný optimista.

EURO: Nemáte signály, že by byly nadhodnoceny příjmy?
RUSNOK: Když se tento rozpočet sestavoval, hodně jsem dbal o to, aby daňové příjmy nebyly letos nadhodnoceny. Přes tlak, kterému jsem byl ve vládě vystaven, se to podařilo. Určité otazníky vznikají u DPH, ale tam jsme na letošní rok naplánovali tak nízký růst, že neplnění je opravdu překvapivé a neumíme ho zatím vysvětlit. Může to být zlepšením exportu oproti importu, mohou tam být posuny ve struktuře spotřeby směrem ke zboží se sníženou sazbou.
Je třeba mít pokoru před budoucností. Rozpočet je jenom představa. Nikdy nelze vše naplánovat perfektně a určité rozdíly v řádu procent jsou normální. Jsem ale rozhodně přesvědčen, že letošní daňové příjmy nejsou nadhodnocené.

EURO: Václav Klaus nedávno prohlásil, že v případě převzetí vlády budou muset přijít úsporná opatření podobná balíčkům z roku 1997. Cítíte to také tak?
RUSNOK: Příští ministr financí musí přijít s programem konsolidace veřejných financí na celé volební období. Svým kolegům musí nastínit rámec, v němž se budou pohybovat. Musí dostat důvěru budoucího premiéra v tom, že tento rámec bude schválen vládou a vláda ho vezme velmi vážně jako klíčovou součást vládního programu. Tento rámec neznamená, že v roce 2005 bude mít kapitola XY tolik a tolik miliard. To se bude samozřejmě v jednotlivých letech upřesňovat. Nikdo si ale nesmí myslet, že upřesňování znamená, že dostane o třicet procent více.

EURO: Jak by ona konsolidace měla vypadat?
RUSNOK: Tato země je v hlubokém rozpočtovém napětí. Příjmová kvóta je zcela mimo výdajovou kvótu. Tyto křivky divergují a obě potřebují korekci. Jak příjmová, tak výdajová křivka se musejí sbližovat tak, aby na konci volebního období, tedy v roce 2006, nebyl rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtů vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu místo dnešních pěti až šesti procent.
Je jasné, že to bude skřípat. Já bych to nenazýval balíčky, ale musí se připravit několik dílčích reforem, které umírní nárůst deficitů a budou ho snižovat. Dovedu si představit snižování deficitu veřejných financí o jedno procento HDP ročně. Trochu bych se bál nějakých balíčků. Teoreticky lze přijít a jednorázově seškrtat výdajovou stranu rozpočtu, prakticky si to ale dovedu jen obtížně představit.

EURO: Vy jste ale dali loni do sněmovny střednědobý rozpočtový výhled a podle něj to tak trochu vypadá.
RUSNOK: Já bych střednědobý výhled nepřeceňoval. Dělal se s vědomím, že bude nová vláda s novými prioritami.

EURO: Myslíte si, že je možné snižovat deficit, aniž by to mělo dopad na tempo ekonomického růstu?
RUSNOK: Myslím, že ano. Jsem přesvědčen, že poptávkotvorný efekt českého rozpočtového deficitu je minimální a přeceňuje se. Výkřiky o tom, že vláda financovala růst deficitem rozpočtu, jsou nesmyslné. Z letošního deficitu 46 miliard korun je úhrada ztráty ČKA 36 miliard. Tak bych rád viděl ten poptávkový efekt.

EURO: Ale sociální demokracie sama říká, že deficity podporuje růst.
RUSNOK: To platilo pro rok 1999 a trochu pro rok 2000, loni to už neplatilo a letos vůbec ne.

EURO: Ovšem transfery obyvatelstvu přece jen udržují poptávku na poměrně vysoké úrovni.
RUSNOK: Souhlasím. Nepodřezávají ji, ale udržují na nějaké stabilní reálné úrovni. Když se podíváte na reálné zvýšení transferů obyvatelstvu, zjistíte, že tam žádné podstatné nárůsty nejsou. V případě zhruba sedmi, osmiprocentních nárůstů důchodového účtu dochází i k reálnému růstu výdajů, ale ukažte mi hrdinu, který seškrtá důchody.
Rezervy samozřejmě existují i jinde.

EURO: Jenomže například prognózy výstavby dálnic signalizují zvýšení výdajů o desítky miliard ročně.
RUSNOK: V tom to bude obtížné. Potřeb je nekonečně mnoho a bude těžké rozhodnout o prioritách. Proto také na rozdíl od ODS a Koalice říkáme, že v žádném případě není možné snížit daně.

EURO: V čísle 19 našeho týdeníku jsme se zabývali otázkou vašeho možného nástupce. Myslíte, že jsme se trefili?
RUSNOK: Četl jsem to, ale jde o spekulace. Některé více relevantní a některé méně. Pokud jde o moji osobu, nemám žádný problém opustit tento úřad. Co jsem slyšel od svých předchůdců, tak všichni pocítili značnou úlevu, když odtud odešli.

Jiří Rusnok (41),
absolvoval národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické a poté pracoval na bývalé Státní plánovací komisi, federálním ministerstvu pro strategické plánování a na federálním ministerstvu práce a sociálních věcí. V letech 1992 až 1998 byl poradcem a vedoucím sociálně ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů. Po volbách v roce 1998 se stal náměstkem ministra Vladimíra Špidly na ministerstvu práce a sociálních věcí. V dubnu 2001 nahradil Pavla Mertlíka ve funkci ministra financí. Od ledna 1998 je členem ČSSD. Je ženatý a má dvě děti.


Čtěte také

 Jiří Zatloukal

Revolut je skvělá aplikace – dokud funguje

Noví fintechoví hráči často nabízejí modernější, rychlejší a uživatelsky přívětivější…

před 1 hodinou

 Prezident Miloš Zeman

Rozpočet se schodkem 40 miliard korun podepsal Zeman, navzdory několika výhradám

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard…

před 1 hodinou

 Jeremy Corbyn a Boris Johnson v den voleb 12.12. 2019

Brexit za dveřmi. Konzervativci vyhráli britské volby, získali přesvědčivou většinu

Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona ve čtvrtečních parlamentních volbách…

před 2 hodinami

 Česká národní banka, ilustrační foto

České banky a pojišťovny jsou odolné proti nepříznivému ekonomickému vývoji, ukázal test ČNB

Dohledové zátěžové testy České národní banky letos opět prokázaly odolnost tuzemských…

před 3 hodinami

Kryptoměny Elektroměr v ruské domácnosti, ilustrační foto

Rusové dluží za elektřinu skoro 300 miliard. Účty má pohlídat blockchain

Ruské domácnosti dluží za elektřinu v přepočtu 288 miliard korun. Národní provozovatel…

před 3 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Vstupenky jako dárek? Pozor na překupníky
Jsou čeští hokejisté v NHL na ústupu?
Nemám dovolenou, ale firma ji nařídila. Co teď?
Jak na zimu zabezpečit chalupu
Kdy musíte platit zdravotní pojištění i při nulových příjmech?
Auta
Továrna v Düsseldorfu začala výrobu eSprinterů
Video: Nový VW Passat Variant (ne)prošel losím testem. Vykázal až příliš velkou chuť k přetáčivosti
Škoda Fabia R5 evo odchází z MS. Na rozloučenou nás v ní svezl šampion Kalle Rovanperä
BMW konečně nabídne také Android Auto. Hned to ale nebude
Takto bzučí elektrický VW ID.3, aby varoval chodce. Zvuk navrhoval hudební skladatel
Hry pro příležitostné hráče