Ropný problém prince Muhammada: jak sladit pozice, které dělí 900 miliard dolarů - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Ropný problém prince Muhammada: jak sladit pozice, které dělí 900 miliard dolarů

,
Ropný problém prince Muhammada: jak sladit pozice, které dělí 900 miliard dolarů
Zdroj: Profimedia.cz

Rijádský boss si při vstupu Saudi Aramco na burzu mohl vybrat mezi tvrdou realitou a růžovým diktátem. Zvolil diktát, ale realita tím nezměkne.

Třetí listopadovou sobotu bylo uvnitř jednoho z rijádských královských paláců daleko větší horko, než na kolik by svědčilo venkovních zhruba dvacet stupňů. Nejrenomovanější světoví bankéři z devíti špičkových finančních institucí seděli v předpokoji jednoho z nejmocnějších mužů Saúdské Arábie Jásira ar-Rumajjána, ukusovali sendviče a čekali na audienci, na kterou se připravovali poslední čtyři roky.

Předseda představenstva ropné firmy Saudi Aramco, jejíž čistý zisk čítal loni 111 miliard dolarů (a zároveň šéf suverénního fondu své země) neměl dobrou náladu. K sobě pustil jenom tři z devíti hostů, jejichž jména jindy otevírají i pevně zavřené dveře: Tylera Dicksona ze Citigroup, Henrika Gobela z Morgan Stanley a Soofiana Zuberiho z Bank of America. Ostatní příslušníci finanční smetánky, mimo jiné Michael Dafiey z Goldman Sachs, zůstali venku; cestu do Rijádu vážili zbytečně.

Ani zmínění tři vyvolení se však nedočkali dobrých zpráv. Řeč byla o burzovní události číslo jedna, primárním úpisu akcií Saudi Aramco, již dosud vlastní stát, potažmo tamní královská rodina, která si zvykla rozdíl mezi veřejnými a soukromými penězi okázale ignorovat.


Útoky povzbudily jaderné ambice Rijádu. Palivo si budeme vyrábět sami, hlásí Saúdové

Ministr energetiky Saúdské Arábie princ Abdalazíz bin Salmán.


Když korunní princ a de facto vládce Muhammad bin Salmán s myšlenkou prodat část Aramka přišel před čtyřmi lety poprvé (ač tehdy byl jen řadovým ministrem), dočkal se uznání. Stržené peníze chtěl použít na diverzifikaci ekonomiky Saúdské Arábie, jež si za poslední století vypěstovala závislost na ropě jako málokterá jiná země.

Naděje na otevření

Kromě toho, jak jednou chce firma vstoupit na veřejný trh, byť jen ten rijádský, musí nabídnout jisté záruky průhlednějšího hospodaření. To by mělo nejhorší účetní zvěrstva alespoň omezit. Obojí se zdálo směřovat k otevření nejen ekonomiky investorům, nýbrž celé země lepším poměrům, jež by zase měly Saúdskou Arábii vtáhnout pevněji do západního civilizačního prostoru.

Dnes je míra odhodlání korunního prince, jemuž se zkráceně říká MbS, v tom směru předmětem dohadů vedených stále pesimističtějším tónem. Při zátahu na ekonomickou elitu země před dvěma lety (pod záminkou boje s korupcí, jak také jinak) nechal zavřít dvě stovky nejbohatších mužů své země do rijádského Ritz-Carltonu a ty, které pustil, to stálo miliardové výkupné. O necelý rok později následovala brutální a krapet amatérsky provedená vražda novináře-byznysmena Džamála Chášukdžího, kvůli které Muhammadovy vztahy se zbytkem světa na několik měsíců zřetelně ochladly.

 Čekání na obra

Nic z toho by samo o sobě investory od koupě podílů v Saudi Aramco neodradilo. Také to však v jejich očích nijak nesnížilo politické riziko, jemuž je podnikání v Saúdské Arábii vystaveno. Největší problém však nastal letos, a sice problém zvíci devíti set miliard dolarů. Tolik čítal rozdíl v hodnotě Saudi Aramco, kterou si představovali v Rijádu, a kolik jsou investoři ochotni zaplatit.

Nejprve Rumajján a jeho lidé – ve shodě s předcházejícími prohlášeními MbS -vyhlásili, že si své ropné firmy cení na dva biliony dolarů. Prodej pětiprocentního podílu tak měl zemi, či zkrátka MbS na jeho reformy, vynést pěkně kulaťoučkých sto miliard dolarů.

S investičními bankéři se pochopitelně v Rijádu dveře netrhly. Takový je úděl toho povolání: napřed řadu měsíců či let navazujete kontakty, leštíte kliky, budujete vzájemnou důvěru, léčíte zánět šlach z golfu, pracujete šestnáct hodin denně a nevidíte za to ani korunu. To všechno proto, abyste na konci shrábli konzultační honorář, který vypadá jako telefonní číslo s meziplanetární předvolbou. Tedy – možná.

Být u stomiliardového úpisu akcií je proto snem každého investičního bankéře. Dohodnete se s majitelem firmy, že provedete hloubkový audit a podle jeho výsledků, své znalosti toho kterého trhu a osobních vztahů s investory sondujete, jaká je optimální cena. Obvykle bývá nižší než cena, na niž sotva opeřené akcie v prvních dnech obchodování dosáhnou.

To proto, abyste mohli investorům realisticky slíbit, že riziko, jež podstupují koupí akcií ještě nevylíhnutých, bude náležitě odměněno. Pro investičního bankéře je samozřejmě důležité, aby cenu trefil dobře.

Když podstřelí, klient na něho bude nahlížet, že mohl na primárním úpisu vydělat víc. Když naopak cenu příliš nadsadíte, po IPO akcie zlevní a vy pekelně naštvete investory, kteří namísto odměny za podstoupené riziko zůstali v červených číslech. Ani jeden ze scénářů vám mnoho přátel v branži nenadělá.

Kde je kdo
Které instituce se měly podílet na IPO Saudi Aramco… … a které zůstávají
• HSBC (Británie) • HSBC (Británie)
• Morgan Stanley (USA) • NCB Capital (Saúdská Arábie)
• JPMorgan Chase (USA) • Samba Capital (Saúdská Arábie)
• Bank of America (USA) (v zanedbatelných rolích)
• Goldman Sachs (USA) • Morgan Stanley (USA)
• Credit Suisse (Švýcarsko) • JPMorgan Chase (USA)
• NCB Capital (Saúdská Arábie)
• Samba Capital (Saúdská Arábie)

Zdroj: Forbes

350 milionů mluví nahlas

Za normálních okolností si proto bankéři nenechávají předem veřejně diktovat, jaká má cena akcií být. Saudi Aramco ale normální není: očekávalo se, že na honorářích rozdá 350 milionů dolarů, což je pohodlně nejvíce, co kdy kdo konzultantům za IPO vyplatil (dosud největší ránu při vstupu na burzu absolvoval čínský internetový obchodník Alibaba se 250 miliony).

Proto ti mocní mužové světových financí namísto usrkávání Moët et Chandon z bříšek blondýn na jachtě přežvykovali předminulou sobotu sendviče v Rumajjánově předsíni a jeden druhého obviňovali, že „se přijetím ceny prostituovali“, píše dobře informovaný list Financial Times.

Problém byl v tom, že prostituce, údajná či skutečná, nebyla mnoho platná. Bankéři nebyli schopni akcie za dvoubilionové valuace nikomu udat. Mezinárodní investoři byli ochotni akceptovat valuaci pouze někde mezi 1,1 a 1,5 bilionu dolarů. To řekli bankéři Rumajjánovi o několik týdnů před popisovanou schůzkou; teď čekali na verdikt.


Přečtěte si také:

WeWork aneb MyMakáme je miliardový tunel
 WeWork, ilustrační foto


Kdo z nich megakšeft dostane a za kolik? Jednání trvalo pouhých deset minut. Rumajján bankéřům tlumočil rozhodnutí, o němž nikdo nepochybuje, že je přijal sám Muhammad bin Salmán. Víte co? Žádné západní investory nepotřebujeme, prodáme kus Aramka svým lidem, investorům většinou ze Saúdské Arábie a částečně ze spřátelených zemí Perského zálivu. Plánované představení firmy na evropské scéně rušíme úplně, ostatní omezíme na minimum.

Nebudeme prodávat pět procent, nýbrž pouze 1,5 procenta firmy; očekávaný výnos nebude sto, nýbrž pětadvacet miliard dolarů. To firmu ohodnotí alespoň na 1,7 bilionu dolarů. Z vás zůstane u lizu jen HSBC, a to v roli podstatně zredukované; Morgan Stanley a JPMorgan Chase dostanou roli symbolickou. Kde jsou dveře, víte sami, pánové.

Byznys? Vydírání?

Nabízí se otázka, proč by domácí investoři měli mít větší důvěru ve výkonnost Saudi Aramco než investoři mezinárodní. Právě tak se nabízí odpověď: nebudou mít na vybranou. Kromě britské banky HSBC budou na prodej dohlížet dvě saúdskoarabské instituce, NCB Capital a Samba Capital. Lze si snadno představit, že tlak na získání investorů bude ze strany všemocného státu obrovský – ať už přímo na řečené instituce, na individuální investory, či na banky, které jim na to poskytnou potřebné úvěry. Nakolik bude možné takový tlak ignorovat? Na to by nejspíš uměli dobře odpovědět ti, kteří dodnes sedí v rijádském Ritzu a odmítají podstatnou část svých miliard odevzdat.

Kde to nechává naděje na lepší poměry ve vedení Saudi Aramco a celé země, je zjevné. Je možné, že ona kratičká schůzka Jásira ar-Rumajjána bude znamenat rozhodující obrat v orientaci Saúdské Arábie. Bankéři tak zdaleka nejsou jediní, kdo odchází z Rijádu poražen.

Dále čtěte:

Ropný gigant Saudi Aramco získal horší úvěrový rating, než čekal. Uškodil mu vliv Rijádu

Prognóza měnového fondu: Plyn i elektřina musí zdražit o desítky procent

Demoralizuje mládež. Nejbohatší Evropan sepsul Thunbergovou

Šéf Bank of England varuje byznys: Pokud nezačnete chránit klima, zbankrotujete

Až do dna: konopné firmy krvácejí pod tlakem spekulantů

 Pěstírna konopí, ilustrační foto

Ohodnoťte tento článek
Diskuze