ROPÁKEM JE ÚŘEDNÍK - Euro.cz

Přihlášení

ROPÁKEM JE ÚŘEDNÍK

, Čestmír Klos,
ROPÁKEM JE ÚŘEDNÍK
Zdroj: Euro.cz

Tři ministři ani dva poslanci nedostali ve finále „šanci“

Pokusu o nezávaznou hříčku s převracením hodnot se Ropák vyhnul už v prvním ročníku 1992. Negativně otočená anketa totiž rok co rok neúprosně vystihuje původce nejkontroverznějších rozhodnutí vůči životnímu prostředí a přírodě. Nic nevadí, že se ti původci přitom chovají velice skrytě jako právě letošní laureát – žádnému profesionálnímu fotografu nestály jeho kroky za zmáčknutí spouště. Přesto vstoupí do dějin: po letech vyhrocených sporů vpustil náměstek Josef Běle například dálnici do chráněného Českého středohoří. Mnozí mu mají za zlé, že při tom postupoval podle politické objednávky a nenechal v zájmu přírody řádně posoudit kompromisní variantu s dlouhým tunelem.

Občanská tykadla.
Náměty na Ropáky podávají občané. Nezávisle na sobě, a tak si někdy návrhy mohou i protiřečit. Záleží na stopětadvacetičlenné porotě, jakým shromážděným důvodům popřeje sluchu. Vedle ekologů jsou v ní i různorodé osobnosti veřejného života, například Jaroslav Hutka, Pepa Nos, Ivan Gabal, Erazim Kohák, Petr Pithart, Petra Buzková či Petr
Oslzlý. Porotci si už nemohou žádného kandidáta připsat, hlasují o těch, které pořadatelům z Dětí Země zaslali nebo přinesli lidé.
Nejvíc si od občanů schytávají ministři, často i podnikatelé přicházející s kontroverzními investicemi. Ale v prvním kole se nesčítají hlasy, shromažďují se tipy, a tak přestože hlas lidu se podle organizátorů letos nejčastěji dotýkal činnosti minis–tra Kužvarta, v hodnocení porotců zůstal ministr daleko v poli poražených za svým náměstkem Bělem.

Politizující úředník.
Jestliže rozbuškou nesympatií u ekologicky smýšlející veřejnosti k náměstku Bělemu byla výjimka ze zákona na ochranu přírody a krajiny kvůli zmíněné dálnici, pak trvale působící náloží byla jeho politická poplatnost, která „preferuje úzké stranické zájmy namísto veřejných zájmů ochrany přírody . Ministr je politikem, od úředníka na vedoucí pozici se očekává především odbornost. Veřejné mínění se naopak shodlo v názoru na Běleho nekompetentnost v řízení státní ochrany přírody a krajiny. O tom by měl popřemýšlet i ministr Miloš Kužvart, který zůstal o pět míst v závěsu za svým náměstkem. I jemu však je vyčítán liknavý postoj k lobbistickým a stranickým zájmům a podvolování se tlaku jiných ministrů. Shodný vroubek u veřejnosti oba mají i za kácení v prvních zónách Národního parku Šumava.
Ministr Miroslav Grégr zůstává korunním princem Ropáka, když předloni ho dokonce získal. Zastává–li politiku neohlížení se na ekologické zájmy, nemůže být překvapen. Občané se soustředili na Grégrovy evergreeny: na vývoz elektřiny do zahraničí, na zbytečné harašení atomem v Blahutovicích a samozřejmě na Temelín.
Poprvé se v anketě objevil ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. Svou nově nabytou ministerskou autoritou podpořil podezřelou investiční aktivitu – výstavbu skladové zóny na hra–nici přírodní památky Kotvice. A postavil se za územní plán Beskyd, v němž jsou zakotveny všechny „výdobytky socialismu . Mohutná těžba uhlí pod Frenštátem, kanál Dunaj–Odra–-Labe a atomová elektrárna Blahutovice.

Anketa v číslech.
Tipů na Ropáka zaslali lidé 39 (loni 83) a vystřihli 32 výroků (loni 79). Z poroty o 124 členech v extrémně krátkém čase od shromáždění tipů hlasovala rovná stovka. Z kritizovaných témat dominovala doprava (loni ochrana přírody). V „antizelených aktivitách dominovali ministři natolik, že ve veřejném mínění zastínili zákonodárce s jejich nelítostnými škrty v zákonech. A tak nejčastější účastník ankety, poslanec Jiří Drda, byl po loňském prvenství letos až pátý.
U ekologicky problematických investic lze vysledovat posun od kritiky podnikatelů, jimž je tolerována určitá dravost, ke kritice úředníků a ministrů, kteří je pod politickými a lobbistickými tlaky povolují.