Ropa se krade hůř - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Ropa se krade hůř

, Pavel Matocha,
Ropa se krade hůř
Zdroj: Euro.cz

Plán na otočení ropovodu Ingolstadt zpochybněn nebyl

Londýnská ropa Brent zdražila minulý týden během jednoho dne o dolar, lehká americká ropa dokonce o dva. Nejistota způsobená rusko-ukrajinským sporem o zemní plyn se rychle přenesla na trh se základní energetickou surovinou, a Rusko s ohromnými zásobami ropy i plynu tak vydělalo dvakrát. Státní podnik Gazprom bude dostávat od Ukrajiny více za zemní plyn a růst cen ropy zvýší příjmy Putinovy státní kasy podruhé.
Ropovod Družba, kterým proudí do České republiky většina v ní spotřebovávané ropy, vede z Ruska přes Ukrajinu – stejně jako plynovod. Naše zásadní energetická otázka tedy musí být, zda nehrozí podobný problém mezi dodavatelskou a tranzitní zemí i u této suroviny? Platí Ukrajina Rusku za ropu stejnou částku, jakou platí odběratelé v západní Evropě? Jak vysoké je nebezpečí, že Rusko zavře oranžovému Kyjevu druhý kohoutek? Nebo jak vysoké je nebezpečí, že Ukrajina bude odčerpávat z roury větší objem, než kolik jí patří?

O ropu se Rusko nepře.

Několik oslovených manažerů českého ropného průmyslu se shodlo, že s ropou může nastat v budoucnosti stejný problém, jaký je dnes s plynem. Nicméně pravděpodobnost rusko-ukrajinského konfliktu o ropu, žánrově stejného jako je spor o plyn, nevidí jako vysokou. „Nikdy jsem nezaznamenal, že by Rusové obviňovali na mezinárodním fóru Ukrajince, že jim kradou z ropovodu ropu, zatímco v případě plynu byla tato obvinění v posledních pár letech velmi častá,“ uvedl generální ředitel ropovodní společnosti MERO Jaroslav Pantůček. Generální ředitel společnosti ČEPRO Pavel Švarc dodal: „Ropa se krade hůře než plyn. Když odčerpáte trochu plynu, tak se změní jen tlak a to lze všelijak vysvětlovat. Naproti tomu ropa, to je hmota, ta jen tak nezmizí.“
Kolik Ukrajinci za ropu platí, oslovení manažeři ani obchodníci s ropou nevěděli. Uzavření ropného kohoutku ale nevidí jako pravděpodobné i kvůli jinému konfliktu, který mezi Ruskem a Ukrajinou panuje. Ukrajina postavila ropovod z černomořského přístavu Oděsa na sever do města Brody a chtěla by jím tímto směrem posílat ropu. Naproti tomu Rusko chce, aby tento ropovod, který je napojený na ropovod Družba, fungoval opačným směrem. Tedy aby vedl část ruské ropy z Družby na jih, na moře. Putinova říše chce přes Ukrajinu transportovat ropy co nejvíce.

Černý Petr na konci.

S bezpečností dodávek základních strategických surovin úzce souvisí i plán na „otočení“ ropovodu Ingolstadt. Jak jako první informoval týdeník EURO (43/2005), ministerstvo průmyslu a státní společnost MERO mají plán, na základě kterého by tímto ropovodem mohla hmota téci z Česka do Německa, namísto současného opačného směru. To by v praxi znamenalo, že by do České republiky přicházela výhradně ruská ropa a její část by dále pokračovala do Bavorska. Ingolstadtský ropovod IKL vznikl na základě strategického rozhodnutí z první poloviny devadesátých let, které mělo odstranit naprostou závislost Česka na dodávkách ropy z bývalého Sovětského svazu.
Novoroční plynová zkušenost na první pohled ukazuje, že otočit ropovod IKL by nebylo bezpečné a prozíravé, protože bychom přišli o rezervní zdroj právě pro případ jakýchkoli podobných krizí. Co by se stalo, kdyby spor mezi Ruskem a Ukrajinou trval déle a po delší dobu by byly zastavené dodávky plynu pro Ukrajinu a tato země by z roury kradla plyn, který by byl určen pro země ve střední a západní Evropě?
Možná že v České republice by se nestalo nic zásadního. Odebrala by si takové množství plynu, na jaké má ze smlouvy s Gazpromem nárok. Problém by totiž nastal až u toho posledního v řadě, na kterého by nemuselo vyjít. U zemního plynu černého Petra nedržíme my, plynovod pokračuje z České republiky dále na západ do Německa.

Plynem se argumentovat nebude.

Rusko-ukrajinský plynový konflikt proto v žádném případě neznamená jednoznačné zpochybnění myšlenky na otočení ropovodu IKL. Možná je ze strategického hlediska pro Českou republiku rizikovější mít sice dva ropovody, ale u obou být až na konci trubek. Pozice odběratele v tranzitních zemích je vždy silnější. Pokud by tekla ropa přes Českou republiku dále do Německa, měli bychom nejen větší jistotu, že na nás něco zbude, ale případné přerušené dodávky z východu by nepálily jen nás, ale i našeho mnohem geopoliticky silnějšího západního souseda. Navíc ropovod IKL by v krizových situacích vždy šlo přepnout na původní směr čerpání.
Oslovení manažeři ropných podniků, kteří plán na otočení ropovodu IKL podporují, či mu naopak odporují, si nemyslí, že by rusko-ukrajinský plynový konflikt na něj měl mít nějaký vliv.

Příjemné starosti

Vysoké ceny ropy vyvolávají na ruské politické a ekonomické scéně problém, kterému by importéři této suroviny rádi čelili. Jde o starost, co si počít s tak nečekaně velkým přítokem naftodolarů. A novoroční zvýšení ceny ropy v důsledku sporu o plyn ji ještě zesílilo.
Ruský ministr financí Alexej Kudrin varuje před nebezpečím inflačních tlaků a rád by tyto prostředky „sterilizoval“ ve Stabilizačním fondu, aby příliš nezvyšovaly objem finančních prostředků v ruské ekonomice. Naproti tomu ministr ekonomického rozvoje German Gref by je chtěl pumpovat do Investičního fondu a okamžitě utrácet na infrastrukturní projekty. Zprávy ruské agentury ITAR-TASS napovídají, že v tomto souboji vyhrává spíše Gref, neboť kabinet již přislíbil poslat do Investičního fondu 69,7 miliardy rublů. Prvním projektem má být silniční obchvat Petrohradu zhruba za dvacet miliard rublů.