Menu Zavřít

Reportáž E15: Vlna válečných uprchlíků ze Sýrie dorazila i do Česka

19. 6. 2013
Autor: Petr Horký

Krvavá občanská válka vyhnala ze Sýrie více než milion lidí. Syrští uprchlíci zaplavili hlavně okolní státy, desítky jich ale skončily také v Česku. A to hlavně proto, že česká ambasáda v Damašku zůstala otevřená ještě ve chvíli, kdy ve městě vybuchovaly první bomby a ostatní evropská velvyslanectví už byla zavřená. V žádostech o azyl v České republice jsou teď Syřané na druhém místě, hned po Ukrajincích.

V uprchlickém zařízení v Kostelci nad Orlicí se právě nachází 15 syrských uprchlíků, informuje mě jeho ředitelka Ivana Vyhnálková, když mě vítá v areálu bývalých kasáren. Jedním z nich je i šestačtyřicetiletý Ali, který se v Sýrii živil jako elektrotechnik. Hubený čahoun s orlím nosem a smutnýma očima kvůli návštěvě novináře odešel z právě probíhající hodiny češtiny. Je vidět, že se potřebuje vypovídat.

Poslední otevřená ambasáda

„Policie mě obvinila, že jsem dával peníze povstalcům, kteří bojují proti prezidentu Bašáru Assadovi. Byl jsem u výslechů a ve vězení. Rozhodli jsme se s rodinou, že bude lepší, kdy odejdu a oni pak přijedou za mnou,“ popisuje důvody svého útěku ze Sýrie Ali.

Bývalý elektrotechnik nechtěl utíkat do Česka, neměl ale jinou možnost. České vízum bylo poslední evropské vízum, které se dalo v Damašku sehnat. Stejně jako většina syrských uprchlíků, Ali chtěl do Švédska, o jehož vstřícné azylové politice se v jeho zemi vyprávějí legendy. A tak když se přes Bejrút a Ankaru dostal do Prahy, neváhal a hned nasedl na vlak do Stockholmu.

„Myslel jsem, že když odjedete do Švédska, do dvou měsíců můžete dostat povolení i pro zbytek rodiny. Tak se to aspoň říkalo. Ale už jsem v Evropě osm měsíců a moje rodina je pořád v Sýrii,“ rozhazuje rukama Ali. Když přijde řeč na jeho syna, nevydrží to a rozpláče se. Pracovnice centra, která je u našeho rozhovoru přítomná, je na to zvyklá, beze slova podává Alimu papírové kapesníky.

Ali v pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí. „Chci zemřít v Česku,“ říká syrský uprchlík, u něhož lze z bezpečnostních důvodů uvést pouze křestní jméno Ali. Z domova ho vyhnala válka.

Osamělé procházky podél Orlice

Když ve Švédsku zjistili, že Ali do EU vstoupil přes Česko, řekli mu, že bude vrácen do Prahy. Podle takzvané Dublinské smlouvy se o uprchlíka musí postarat první bezpečná země, kde dotyčný přistál. Po příjezdu do Prahy byl umístěn do Kostelce, kde už čtyři měsíce čeká na udělení azylu.

„Chodím na dlouhé procházky podél řeky Orlice. Učím se česky, dělám si řidičák, čekám. To je můj život,“ říká lámanou angličtinou Ali. Nejdřív se Česka bál, protože se o něm říkalo, že má dobré vztahy se Sýrií a třeba by ho mohlo vydat zpátky do rukou režimu Bašára Assada. Tato obava se ukázala stejně lichá jako pohádka o snadném životě ve Švédsku.
„Politika tady dobrá,“ říká česky Ali. „Četl jsem, že se zatýkalo u premiéra. Když o tomhle můžete číst, je to dobrý,“ směje se. Ali má plán. Naučit se česky, získat azyl a dostat zbytek rodiny do Česka. „Chci tady s rodinou žít a umřít. Už nechci nikam utíkat.“

Podobný osud jako Aliho potkal desítky dalších Syřanů. V Česku vloni požádalo o azyl 68 Syřanů. Nejvíce žadatelů o azyl v Česku je tradičně z Ukrajiny (174).

Ali se asi bude muset spokojit s „doplňkářem“

„Ten nárůst tam je. Česko většinu těchto žadatelů muselo převzít od Švédska, protože měli české vízum. Teď už do Švédska nechtějí. Chtějí být prostě někde, kde se nebojuje,“ říká Beáta Szakacsová, právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která s běženci pracuje každý den v přijímacím středisku v Ruzyni. Narozdíl od Aliho, většina Syřanů uprchlých do Česka se chce po skončení války vrátit domů, říká pracovnice OPU.

Co jsou zač syrští uprchlíci hledající v Česku azyl? Většinou se jedná o příslušníky střední třídy, protože chudí nemají pas a nemohou si cestu do Evropy dovolit. „Máme tady lékaře, studenty, právníky,“ říká Szakacsová.

Získat azyl v Česku není snadné. Ze třiceti vyřízených žádostí vloni nedostal azyl ani jeden, 22 získalo takzvaný status doplňkové ochrany. Ministerstvo vnitra neudílí azyl příliš často, protože se tím zavazuje zaručit azylantovi určité podmínky. Takzvaný „doplňkář“ vyjde stát levněji. Pokud však Ali dostane doplňkovou ochranu, shledat se s rodinou pro něj bude rozhodně těžší, než když bude mít azyl.


Čtěte také:

Obama splnil hrozby vůči Asadovi, dodá zbraně syrským rebelům

BRAND24

Británie zřejmě vyzbrojí syrské povstalce, čeká jen na výsledek summitu

Rusko drží syrský režim. Po raketách dostane Asad i stíhačky

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).