Menu Zavřít

REGULOVANÝ TRH V NEDOHLEDNU

6. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Nelegální nabídky stále kvetou

V tuzemsku nejsou deriváty rozhodně cizím pojmem a především měnové a úrokové deriváty jsou mezi bankami již několik let běžně používaným instrumentem. Derivát je produkt, který svoji cenu odvozuje od podkladového aktiva a slouží především k zajištění proti nepředvídatelnému riziku.

Otázkou však je, kdy se dočkáme organizovaného burzovního trhu s deriváty. Oba naše trhy - burza i RM-Systém - se o to již delší dobu snaží. Zatím bezvýsledně. Důvodem je odmítavý postoj Komise pro cenné papíry. Ta prozatím nehodlá ani jednomu z nich vydat oprávnění. Burze sice komise nedávno licenci udělila, ale jen k organizování klasických obchodů. Na deriváty je podle ní burza špatně vybavena a nedostatky má především v burzovní inspekci.

Rovněž u RM-Systému (RMS) je situace stejná jako před dvěma lety, kdy poprvé podal žádost o udělení. RMS hodlá přes své přepážky přenášet obchodní pokyny klientů na trh vídeňské burzy, kde se obchoduje s indexem složeným z akcií nejvýznamnějších českých společností. „Neustálé odklady zahájení uvedené služby působí samozřejmě velmi negativně na přístup vídeňské burzy k dalšímu rozvoji tohoto projektu. Pokud by komise dále trvala na blokování spolupráce RMS s Vídní, pak by byl celý projekt dopracován pro organizování obchodů s deriváty na vlastním trhu RMS, říká tisková mluvčí RMS Jitka Šmídová.

Stanovisko komise k obchodování s deriváty se však nemění. „Existují právní aspekty, které způsobují, že by obchodování s deriváty bylo značně rizikové a mohlo by ohrozit i stabilitu trhu. Derivátům brání také nedostatečná likvidita a transparentnost trhu, opakuje tisková mluvčí komise Šárka Samková.

Další otázkou zůstává, že u nás stejně není nikdo, kdo by obchody s deriváty zprostředkovával, protože komise k tomu neudělila ani jedné bance či brokerské firmě oprávnění. To všechno se odehrává v situaci, kdy banky stejně s deriváty obchodují, a to na svůj účet, a kdy nelegální nabídky pokoutních podnikatelů s minimálním kapitálem stále kvetou.

Josef Beneš Bankám dnešní stav vyhovuje

Na možnost obchodovat s deriváty například na české akcie či akciový index si zatím tuzemský kapitálový trh bude muset ještě nějakou dobu počkat. Měnové či úrokové deriváty na mimoburzovním OTC trhu však u nás již několik let čile fungují. Týdeník EURO o tom hovořil s Josefem Benešem, šéfem dealingu IPB, která hostila v minulém týdnu výroční konferenci Mezinárodní organizace pro deriváty (ISDA).

Konference ISDA ukázala na rozmach mimoburzovních OTC obchodů s deriváty. Existuje tu ale snaha RM-Systému či burzy o vytvoření standardního organizovaného trhu. Je u nás takový trh vůbec potřeba?

Tlak ze strany bank na udělení licence pro standardizované organizované trhy tady skutečně moc není. OTC trh se tu vyvíjel několik let zpětně, obchodníci na OTC trhu v bankách tyto obchody dobře ovládají a nepotřebují na to derivátovou licenci. Navíc zákon říká, že obchody, které jsou prováděny na vlastní účet a nikoliv jako zprostředkování pro klienty, nepodléhají derivátové licenci ze strany komise. Není zde tedy přílišná snaha měnit něco, co je již několik let zaběhnuté a docela funguje.

Mimoburzovní trh je lepší?

Snaha vytvořit standardizovaný trh je samozřejmě správná. V rámci obchodování je organizátor trhu, třeba burza, garantem obchodů a finančního vypořádání. To je výhodou. Obchody na OTC jsou bilaterální a každá strana nabírá kreditní riziko toho, s kým transakci provádí. Organizovaný derivátový trh by měl také přispět k vyšší likviditě.

Jak vlastně u nás probíhá mimoburzovní OTC trh s deriváty?

Náš OTC trh s deriváty je tvořen především deriváty měnovými, které pokrývají devizové riziko, a úrokovými. Co do obratu, do šíře instrumentů je český trh rozvinutější než polský nebo maďarský. To ale neplatí o legislativním prostředí, které je například v Polsku mnohem dále. Rozmach těchto druhů obchodů je možné dokumentovat na číslech. Koncem roku 1997 se pohybovaly na promptním devizovém trhu denní obraty kolem 2,4 miliardy dolarů. V té době se derivátový trh především na devizových forwardech (forward je druh derivátu - pozn. red.) a měnových swapech (swap je výměna - pozn. red.) pohyboval na úrovni 0,9 miliardy dolarů za den. Za dva roky je situace jiná. Podle údajů k říjnu letošního roku se tuzemské banky v obchodech významně vyrovnaly těm zahraničním. Promptní trh klesl na 1,2 miliardy dolarů za den a u derivátů byl naopak patrný nárůst na 1,7 miliardy dolarů.

Je tu snaha více standardizovat OTC obchody, zavést organizovaný trh s deriváty, v tuzemských poměrech však stále můžeme narazitna pokoutné nabídky na zprostředkování derivátů ze strany různých malých s. r. o. Co s tím?

BRAND24

Jde o nelegální, neregulované obchody. Firmy nabízející tyto služby nemají derivátovou licenci a měly by být za svou činnost postiženy. Je to asi úkol pro Komisi pro cenné papíry, která musí být v této oblasti více aktivní. Buď licenci udělit, či hlídat dodržování zákonů v této oblasti. Tyto firmy, kterých je u nás poměrně hodně, zprostředkovávají operace na standardizovaných derivátových burzách po celém světě i pro fyzické osoby. Podkladovým aktivem je cokoliv od měny až třeba po kukuřici. Setkal jsem se s případem, kdy firma klientovi třeba vůbec jeho pokyn na příslušnou burzu nepodala a jenom mu ukázala graf vývoje jeho derivátu s tím, že cena od doby nákupu spadla, a on tak bohužel o své peníze přišel.

(kk)

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).