Radši si to odvezeme. Miliardy je výhodnější uložit do sejfu než na účet - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Radši si to odvezeme. Miliardy je výhodnější uložit do sejfu než na účet

,
Radši si to odvezeme. Miliardy je výhodnější uložit do sejfu než na účet
Zdroj: Jan Rasch

Držet v bankách velké vklady se výrazně prodraží. To už je lepší miliardy vybrat a strčit do vlastního sejfu.

Na konci minulého roku se v centru Prahy odehrála scénka jako z filmu. V podzemí pod Českou národní bankou (ČNB) zastavila pancéřovaná dodávka a zanedlouho do ní ozbrojení muži začali nosit štosy bankovek. Žádná loupež za bílého dne to nebyla, to si jen skupina Generali nechala vyplatit svoje vklady v hotovosti.

Podle informací týdeníku Euro se jednalo o nejméně deset miliard korun, které Generali následně uložila do vlastního sejfu. Pro představu, taková částka v pětitisícových bankovkách se mohla vejít právě tak do jedné dodávky a pravděpodobně byste s ní naplnili spíž nebo záchod. V paneláku. Jestli zmiňovaná částka sedí a jak velký trezor Generali na své miliardy potřebuje, nechtěl nikdo ze zúčastněných komentovat. „Jsme vázáni bankovním tajemstvím,“ vzkázal týdeníku Euro mluvčí ČNB Marek Zeman.

Klíčové úrokové sazby centrálních bank, v %
Švýcarsko -0,75
Dánsko -0,65
Švédsko -0,50
Evropská centrální banka -0,40
Japonsko -0,10

Zdroj: Reuters, Bloomberg, stránky World Economic Forum

Důvodem nákladné operace jsou pokřivené podmínky na českém finančním trhu. I přes náklady na sejf, ozbrojený transport atd. se Generali totiž přesun miliard v hotovosti zřejmě vyplatil. Pokud by totiž peníze uložila u kterékoli větší banky v Česku, nejenže by z nich nezískala žádný úrok, ale naopak by za uložení ještě platila. Údajně měla nabídku na úročení -0,2 procenta. Tuto „atraktivní“ nabídku Generali pochopitelně raději odmítla.

Celý příklad ukazuje, jak nulové sazby ČNB křiví celý bankovní trh. Zatímco ještě před pár lety by banky za vklady platily aspoň minimální úrok, nyní miliardy korun fakticky odmítají, protože nevědí, kam peníze umístit, aby vydělávaly. Raději je proto oželí.

Poplatky z vkladů

Největší bankovní domy si v reakci na to vymínily možnost vybírat od velkých firem poplatky za uložení peněz, pokud překročí stanovenou hranici. Mohou tak „ukrojit“ z vkladů nejen v korunách, ale rovněž ve švýcarských francích, eurech, dánských a švédských korunách a japonských jenech. „Jsou pro to dva hlavní důvody. Jednak jsou to záporné tržní úrokové sazby příslušných měn a zároveň jde o opatření, které bance umožňuje zabránit přílivu spekulativních depozit,“ vysvětluje mluvčí Komerční banky (KB) Pavel Zúbek.

V korunách se poplatky mohou platit od hranice sto milionů korun u České spořitelny, Československé obchodní banky (ČSOB), UniCredit Bank a také u Raiffeisenbank, ta však zpoplatňuje jen takzvané finanční zákazníky, tedy banky, pojišťovny či investiční společnosti. Nejvyšší hranici má Komerční banka, která zpoplatňuje vklady převyšující až jednu miliardu korun.


Přijdeme o peníze? Přečtěte si eseje Jana Müllera

Přijdeme o peníze? Díl 1.

Příjdeme o peníze? Díl 2.

Přijdeme o peníze? Díl 3.

Book of Change Jana Müllera


Velká bankovní trojka – Česká spořitelna, ČSOB a KB – pak může vybírat poplatky rovněž za nadměrné vklady v cizích měnách. Stejně tak Raiffeisenbank s tím rozdílem, že poplatky za vysoké eurové vklady platí jen zmínění finanční zákazníci. Jediná UniCredit podle svého sazebníku nezpoplatňuje vyšší vklady v dánských a švédských korunách a japonských jenech.

A proč si bankovní domy vybraly právě vklady v těchto měnách? Evropská centrální banka (ECB) a národní banky Švýcarska, Dánska, Švédska a Japonska totiž srazily své klíčové úrokové sazby do záporu. Konkrétně ECB drží sazbu ve výši -0,4 procenta, za niž si mohou u ní banky uložit přebytečné peníze. Ještě nižší sazbu má potom Švýcarská národní banka, která z uložených peněz ukrojí za rok 0,75 procenta.

Při vybírání poplatku je klíčové slovíčko „mohou“, ony ho totiž účtovat nemusejí. „Tento poplatek neúčtujeme automaticky, nýbrž po individuálním zvážení situace u konkrétního klienta,“tvrdí mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. A dodává: „Reálně se tedy poplatek dotýká především finančních institucí a velkých korporací.“ Podle informací týdeníku Euro ale mohou být tímto poplatkem u bank postiženy rovněž univerzity, velká města či kraje, které také mají na účtech velké zůstatky. Jenom Praze leželo na účtech ke konci loňského roku téměř čtyřicet miliard korun.

Odvody do fondu

Nízké úrokové sazby nejsou jediným důvodem, proč banky na konci roku v podstatě Generali vzkázaly, ať si peníze nechá. Bankovní domy totiž musejí odvádět poplatky do Fondu pro řešení krize, takzvaného rezolučního fondu. Výše těchto poplatků se stanovuje procentem z objemu vkladů, které banky v posledních dvou letech držely vždy na konci roku.

Čím více vkladů tedy banky mají, tím větší příspěvky do fondu platí. Proto se brání přílivu prostředků do svých bilancí v závěru roku. Odráží se to i v jejich sazebnících, když na větší přírůstky na konci roku uvalují speciální poplatky. Jedná se o 0,15 procenta z vkladů nad sto milionů korun, které jsou zároveň vyšší než průměrné zůstatky v daném roce.

„Cílem poplatku je regulace objemu depozit, ze kterého odvádíme příspěvek do rezolučního fondu. Chceme tak zamezit přesunu spekulačních peněz,“ říká Havligerová.

I proto na konci loňského roku nikdo nestál o miliardy od Generali. Ozbrojená eskorta, vlastní sejf a důkladné zabezpečení zjevně vyjdou levněji.

Přečtěte si také:

Rusnok: Česko je na euro připraveno. Bankovní unie je nedodělaná

Full service. Bankomat může zcela nahradit banku