Radioaktivní odpady v České republice - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Radioaktivní odpady v České republice

, euro.cz,
Radioaktivní odpady v České republice
Zdroj: SÚRAO

Ročně se v Česku vyprodukuje přibližně pět set tun nízko a středně aktivního odpadu. Tedy zhruba 45 gramů na obyvatele. Vysokoaktivní odpady pak tvoří necelých sto tun ročně. Kde vůbec tyto odpady vznikají a jak s nimi zacházíme? To je téma pro Jana Prachaře, ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je zodpovědná za ukládání radioaktivních odpadů v České republice.

Kde vůbec vznikají radioaktivní odpady a co k nim patří?

„Nízko a středněaktivní odpady v České republice v současné době zahrnují především použité radioaktivní zářiče, dekontaminační roztoky, kontaminovanou suť, kov, plasty, laboratorní sklo, buničinu apod.

To jsou odpady vznikající v průmyslu, výzkumu a medicíně. K vysokoaktivním se pak řadí odpady z jaderných elektráren a v malém množství i odpady z výzkumu.“

Kde se odpady ukládají?

„Dnes jsou v provozu v České republice tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Úložiště Richard se nachází v bývalém vápencovém dole Richard II u Litoměřic, úložiště Bratrství ve stejnojmenném uranovém dole u Jáchymova a úložiště Dukovany v areálu jaderné elektrárny Dukovany.“

 Radioaktvní odpad - úložiště

Jak odpady rozdělujeme?

„Odpady rozdělujeme podle jejich aktivity, místa vzniku, podle doby, po kterou je musíme izolovat, a dle skupenství. Nízko a středněaktivní odpady tvoří většinu radioaktivních odpadů, které v České republice vznikají. Radionuklidy v nich obsažené mají poločas rozpadu v řádech desítek až stovek let. Tyto odpady ukládáme v úložištích Bratrství, Richard a Dukovany. Vysokoaktivní odpady obsahují velké množství radionuklidů, které generují zbytkové teplo. Tyto odpady budou společně s vyhořelým jaderným palivem, až bude prohlášeno za odpad, uloženy v hlubinném úložišti, které zajistí bezpečné oddělení radionuklidů od člověka a životního prostředí po dostatečně dlouhou dobu.“

Jak se liší úložiště nízkoaktivních odpadů od úložiště vysokoaktivních odpadů?

„Z hlediska dlouhodobé bezpečnosti se koncept úložiště pro různou úroveň aktivity ukládaných odpadů neliší. Vždy je třeba vybudovat systém bariér, který udrží radionuklidy v prostoru úložiště po dobu, než jejich aktivita poklesne natolik, aby pro okolní prostředí byly neškodné. Bezpečnost pak prokazují důkladné bezpečnostní analýzy, které specialisté vyhodnocují ve všech fázích života úložiště a úložiště dlouhodobě monitorují i po jeho uzavření.“

Často diskutovaným tématem je hlubinné úložiště, kde by v budoucnu mohly být uloženy právě vysokoaktivní odpady.

Aktuálně je pro potenciální umístění hlubinného úložiště vytipováno 9 lokalit v České republice. V současné době analyzujeme veškerá dostupná data, která jsme o nich získali, abychom mohli vybrat ty nejlepší. Nejprve bude seznam zúžen na 4 lokality a poté na 2. O finální lokalitě by se dle platné státní koncepce mělo rozhodnout v roce 2025. Samotné úložiště by se mělo začít budovat až v roce 2050.

 Měření radioaktivity

Případné hlubinné úložiště se týká také obcí z lokalit, kde by jednou mohlo být vybudováno. Jak s nimi komunikujete?

„Obce jsou pro nás důležitými partnery. Zpřístupnili jsme výsledky našich výzkumů, po kterých dlouho volaly, jezdíme přímo do lokalit a zveme starosty i občany naše akce. Představujeme jim i různé přístupy týkající se konce palivového cyklu v zahraničí. V září jsme například jeli s představiteli obcí do Finska, kde vzniká první hlubinné úložiště na světě. Obce budou zapojeny i do samotného zužování lokalit. Jeho součástí bude i expertní panel, ve kterém budou mít svého zástupce i několik pozorovatelů.

 Ukládání radioaktivních odpadů

Tedy minimálně až za třicet let. Proč je nutné jej řešit už nyní?

Hlubinné úložiště prostě s předstihem připravit musíme, i když není vůbec vyloučeno, že se najdou jiné technologie, které budou schopny efektivněji řešit konec životního cyklu tohoto typu odpadů. Budoucí generace v roce 2050 tak nebude muset začínat od nuly.

Jsem přesvědčený, že pokud jsme se v České republice vydali cestou zajištění našich energetických potřeb jadernou energetikou, jejímž důsledkem je i vznik radioaktivních odpadů, pak je zodpovědné se o ně postarat a nepřenášet vše na naše potomky.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze