PRVNÍ MONOGRAFIE O ROZPADU - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

PRVNÍ MONOGRAFIE O ROZPADU

, Omer Fischer,
PRVNÍ MONOGRAFIE O ROZPADU
Zdroj: Euro.cz

Česko-Slovensko

Československá federace přestala existovat před více než sedmi lety, přesně 31. prosince 1992. Tomu, co předcházelo jejímu rozdělení, se věnuje Eric Stein v knize Česko–Slovensko, která vyšla v roce 1997 ve Spojených státech v nakladatelství The University od Michigan Press v angličtině a letos v českém překladu. Je to zatím nejrozsáhlejší, nejpodrobnější a v češtině dokonce jediná monografie věnovaná rozpadu federace.
Eric Stein pochází z židovské rodiny z předválečného Československa. Krátce po příchodu nacistů do Prahy emigroval do Spojených států už jako čerstvý absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V nové vlasti zůstal i potom, co válka v Evropě skončila. Za oceánem se opět věnoval studiu práv, zejména mezinárodnímu a komparativnímu. V tomto oboru působil i na americkém ministerstvu zahraničí. Navíc vyučoval na mnoha univerzitách, publikoval a stal se jedním z nejrespektovanějších expertů v oboru. Získal rovněž titul emeritního profesora práv na University of Michigan.
Nedlouho po pádu socialistického režimu byl spolu s dalšími západními odborníky povolán do Prahy do týmu pověřeného sepsáním nové federální ústavy. Právě na této zkušenosti postavil Stein svou knihu, fascinující a komplexní referát o rozdělení.
Česko–Slovensko není pouze knihou novodobých dějin viděných a prožitých zblízka. Stein navíc nabízí case–study, jakýsi modelový příklad, který pomůže najít odpověď na otázky obecnější povahy nebo pochopit taktiku aktérů vyjednávání. Pomůže pochopit, jak se překrývají rozdílné dynamiky ekonomické a politické transformace s náhle vynořenými etnickými konflikty. A co je možná nejdůležitější, kniha objasňuje důležitost role, kterou během přerodu hrály instituce zděděné z minulého režimu a nové legální nástroje, s nimiž se mladá demokracie učila více či méně úspěšně zacházet.
Jedním z nejzajímavějších rysů Steinovy knihy je pozornost, kterou autor věnoval ústavním a právním aspektům. Kromě toho, že se staly předmětem jednání o separaci dvou národních států, definovaly zároveň rámec pravidel, jenž podmiňoval chování aktérů u jednacího stolu.
Stein sice není první, kdo upozorňuje na těžkosti spojené s komunistickým institucionálním dědictvím, na jehož základě se vypořádaly vztahy mezi dvěma republikami v době, kdy už starý princip demokratického centralismu neplatil. Jeho analýza však vyniká kompetencí a podrobnou znalostí problematiky. Studuje celý proces, aniž by kdy uhnul pohledem od všeobecného rámce, od různých faktorů historických, politických, ekonomických či mezinárodních a dalších, které společně vedly ke konsenzuálnímu oddělení dvou republik.
V závěrech Stein nedochází k tomu, že by primární příčinou rozdělení byla nefunkčnost československých institucí. Kořeny rozpadu vidí především v politickém a historickém podhoubí toho, co nazývá značnou asymetrií československého státu. Jako asymetrické označuje ty systémy, v nichž různé federální subjekty měly různé zájmy, reálné nebo vnímané, které vzájemně kontrastují. Z rozdílnosti zájmů vznikají asymetrické federace a ty skýtají největší potenciál konfliktu. Před institucionální aspekt, který zůstává relevantní, proto Stein staví dějiny dvou národů, českého a slovenského. Maďarská nadvláda, které byli vystaveni Slováci, a zpoždění, s nímž slovenský národ rozvíjel vlastní národní uvědomění, podle autora stály u zrodu nerovného vztahu mezi Prahou a Bratislavou. Tento nerovný vztah Stein dokonce definuje jako polokoloniální, protože v něm již od zrodu prvního Československa v roce 1918 stálo Slovensko vždy na okraji.
Právník Stein nabízí analýzu několikaletého procesu a v závěrech dochází k motivům rychlého rozpadu Československa. Období, které mu předcházelo, dělí do několika etap a v každé definuje témata jednání stran, u nichž rozlišuje, jak významná byla jejich role. V závěru knihy se věnuje úloze prezidenta Václava Havla. Při této příležitosti cituje politologa Bruce Ackermana: „Kdyby měl Havel odvahu prezidenta Jelcina, rozešel by se s komunistickou ústavou a využil své prestiže ke svolání ústavního konventu a k vyhlášení následného referenda, v němž by většina národa mohla projevit svou vůli.

Stein, Eric: Česko–Slovensko. Konflikt, roztržka, rozpad. Překlad Z. Masopust. Academia, Praha 2000. 373 stran. Cena neuvedena.