Proměna kasin v impéria - Euro.cz

Přihlášení

Proměna kasin v impéria

, Christopher Palmeri,
Proměna kasin v impéria
Zdroj: Euro.cz

Proč způsobuje expanze indiánů mimo hazard rozruch na Main Street

Dvacet tři miliard dolarů. Právě tolik vydělají každý rok kasina indiánů dle údajů Národní indiánské herní komise (NIGC). To je více než výnosy heren v Nevadě a New Jersey dohromady. A jde též o ten druh peněz, jenž přináší mnoho komerčního i politického vlivu. „Vytváříme příležitosti,“ říká Ray Halbritter, výkonný šéf indiánského etnika Oneidů z New Yorku, jejichž Turning Stone Casino Resort nedaleko Syracuse vynáší nějakých sto milionů dolarů hrubého ročně.
Etnika s vlastními hernami rychle expandují a začínají se věnovat nejrůznějším druhům byznysu. Jmenovitě jde o banky, obchodní centra, ženské basketbalové týmy, vzájemně zajištěné fondy a velké značkové společnosti jako třeba Hard Rock International – řetězec kaváren hotelů a kasin.
Wall Street na vše dohlíží. Wells Fargo, CIBC World Markets, Bank of America a jim podobní, ti všichni zvyšují úvěry pro kmeny. V únoru se náčelníci a jejich finančníci, právníci a političtí konzultanti setkali ve Venetian Resort Hotel Casino v Las Vegas na půlročně konané Národní finanční konferenci nativních Američanů. Vyměňovali si tam názory a diskutovali o rozporech vyvstávajících z faktu, že se „domorodci“ vrhají mimo odvětví hazardních her.
Komerční aktivity Indiánů podněcují na Main Street obavy. Protože jsou kmeny považovány za suverénní národy, mohou na svém území vést podniky bez vazeb na zákony, daně a regulační pravidla, jakými se musejí řídit nekmenové podniky hned odvedle. Tím, čím vzbuzují Indiáni většinu kontroverzí, je skutečnost, že kmeny vykupují půdu a žádají federální správu, aby ji přidali do svěřeného „trustu“, což vlastně znamená rozšiřování kmenové svrchovanosti. Nejenže vyjímají půdu z místních daňových seznamů, říkají kritikové, kmenům to dává i nefér výhodu oproti běžným podnikům. Ve městech poblíž rezervací sílí hlasy, že by indiáni měli dodržovat stejná pravidla jako každý jiný.
Indiáni dosud většinou konkurovali malým podnikům – prodejcům pohonných hmot, penzionům typu Bed & Breakfast či obchodům se smíšeným zbožím. Ale koupě Hard Rock odhaluje větší ambice. Nemusí to trvat dlouho a indiánská suverenita se stane vážným tématem pro restaurace, hotely, a dokonce i výrobní podniky. „Vše je otevřené, pokud budou podnikatelé soutěžit s kmeny,“ míní John W. Kindt, profesor správy podniků na Univerzitě v Illinois, který vypovídal před Kongresem proti takzvanému rezervačnímu nakupování.
Původní etnika vidí ve svém nově nalezeném vlivu a bohatství jen zasloužené plody historické nespravedlnosti. Svou moc používají k nastolování požadavků na území, která – jak sama věří – jsou právem jejich. Nerozpakují se lobbovat ve Washingtonu, aby uchránila miliardy federální pomoci a právo nakládat s nimi v souladu s jejich vlastními zákony a omezeními. Dle neziskového Centra pro odpovědnou politiku přispěly kmeny v minulém roce částkou 7,4 milionu dolarů na volební kampaně. Tabákový průmysl dal polovinu. Kmenový představitel Max Osceola mladší shrnul v prosinci filozofii kmenů na newyorském Times Square, když oznámil převzetí Hard Rock národem Seminolů: „Naši předkové prodali Manhattan za cetky,“ řekl, „my odkoupíme Manhattan zpátky, kousek po kousku.“
V současnosti získávají indiáni běžné firmy, ale nic v rozsahu Hard Rock. Kmen floridských Seminolů, jenž se dostal z bídných poměrů až v osmdesátých letech minulého století, zaplatil 965 milionů dolarů za globální provoz společnosti Hard Rock. Počátkem března Seminolové shromáždili 1,2 miliardy dolarů na dokončení obchodu a restrukturaci existujících pohledávek. Firma Merrill Lynch sehnala peníze a další společnost Piper Jaffray poskytovala finanční poradenství.
V příštích několika letech se kmeny chystají zaměřit na otevření Hard Rock lunaparku, kasin a jídelen od Myrtle Beach v Jižní Karolíně až po Macao. S jedinou možností: expandovat na území jiných kmenů. „Není to pouze největší smlouva, jakou kdy indiánské kmeny uzavřely, je to jedna z největších akcí v herním průmyslu vůbec,“ říká Jeffrey Carey, investiční bankéř z Merrill Lynch, jenž na smlouvě pracoval, „značí to posun v rovnováze moci indiánské země.“
Akvizice Hard Rock není pozoruhodná pouze pro svou velikost a ambice. Jde také o jednu z mála indiánských společností, jež bude vedena jako korporace platící daně. Ano, sedm kasin Seminolů na Floridě vynáší nezdaněné peníze, které přispějí ke splácení úroků. Ale národ si dost dobře nemůže nárokovat suverenitu pro nemovitosti Hard Rock, které se nacházejí třeba v takových místech, jakým je francouzská čtvrť v New Orleansu.
Většina kmenů přesto spokojeně využívá své svrchovanosti k prosazení obchodních ambicí. Jeden z příkladů: národ oklahomských Chickasawů. Společně se zahraničními partnery by chtěl hrát roli při znovuzrození společnosti MG, slavného britského výrobce sportovních vozů. Kmen se spojil s čínskou Nanjing Automobile Group, která značku MG vlastní, a minulý rok koupili Chickasawové 25 procent z 675 akrů velké průmyslové zóny v Ardmore v Oklahomě – tedy půdu, která byla kdysi jejich. Na podzim roku 2008 už chtějí začít stavět auta MG TF coupé ze součástek vyrobených Nanjingem nebo v anglickém Birminghamu.
Kmen se proto přihlásil do Kanceláře pro indiánské záležitosti (BIA), aby svou půdu vložil do trustu. Tímto způsobem se chtějí indiáni vyhnout placení daně z nemovitosti nebo z importovaných součástek. Zároveň z toho mohou mít prospěch i partneři Chickasawů, neboť berní úřad dovoluje investorům působícím na indiánské půdě rychleji odepisovat investice. Státní úředníci kmenový plán podporují, neboť projekt předpokládá vytvoření 500 pracovních míst – a to většinou ne pro indiány.

„My prostě nemůžeme konkurovat“

Kmeny jsou ale pro jejich domovské okresy a státy stále větší zátěží. Správní celky se obracejí na soudy, aby bojovaly proti snahám indiánů vyjmout velké pozemky z místních daňových povinností. Jedním z právních „epicenter“ je centrální New York. Právě tam přelili Oneidové své výtěžky z kasina Turning Stone do pěti golfových hřišť, do dvou přístavů a více než 700 hotelových pokojů, RV parku (parkoviště obytných vozů), do animační výrobní společnosti, národního týdeníku zvaného Indian Country Today a též do řetězce benzinových stanic.
V některých případech pomohla expanze Oneidů přivést zákazníky k „nekmenovému“ byznysu. Jindy, říkají místní, indiánské projekty tamní konkurenci ohrozily. Fastrac Markets – řetězec obchodů se smíšeným zbožím – zjistil, že není schopen konkurovat prodejům cigaret a pohonných hmot nezatížených daní, které byly nabízeny u benzinových pump Oneidů. Poté, co prodej v některých místech klesl na polovinu, se Fastrac rozhodl čtyři čerpací stanice odprodat indiánům. „Nikdo rád nezdvihá bílou vlajku,“ říká John D. Lytwynec, viceprezident Fastracu pro prodeje, „ale prostě jsme nemohli konkurovat.“
V posledních letech vykoupili Oneidové 17 000 akrů země v okruhu deseti mil od původní rezervace. Tam otevírají hotely a obchody, a odmítají platit daně. Z obav, že místní samospráva ztratí potřebné daňové příjmy, předvolává kmen k soudu. V roce 2005 rozhodl Nejvyšší soud USA, že Oneidové musejí zaplatit daň z nemovitosti za půdu, již získali v Sherrill ve státě New York. Jde o vesnici asi se třemi tisíci obyvateli ve vzdálenosti pěti mil od kasina.
Nyní kmen požádal Kancelář pro indiánské záležitosti (BIA), aby byla nově nabytá půda vložena do svěřeneckého trustu. Místní okrsky Oneida a Madison jsou proti. Ale šéf BIA Carl Altman, sám původem Oneida z Wisconsinu, jenž byl do funkce jmenován šestého března, přislíbil urychlené schválení asi 2000 přihlášených pozemků do trustu. (Mluvčí úřadu tvrdí, že se Altman zdrží rozhodování ve věcech Oneidů.)
Místní podniky si stěžují: Kongres nedělá dost pro omezení kmenového vlivu. Dan Gilligan je prezidentem Asociace prodejců ropy, která zastupuje benzinové stanice a po několik let se pokoušel přimět stát k přijetí zákona, který by nutil „domorodce“ platit stejné státní daně z pohonných hmot, jaké platí ostatní. „Kongres se nechtěl žádnou problematikou indiánů zabývat,“ říká. „je totiž jen málo entit, které vydělávají více ,politických´ peněz než původní Američané.“
Výkonný šéf Oneidů Halbritter nabádá, aby se nezapomínalo, nakolik pomáhají kmenové podniky místní a regionální ekonomice. A dodává, že remcání o neférové soutěži jsou jen zkyslými plody těch obchodníků, kteří by padli tak jako tak. Halbritter rovněž připomíná rozšiřování daňových úlev, aby místní vlády nalákaly nové podniky, které vytvářejí pracovní místa. „Celé roky jsme žili v chudobě. A do té doby, než jsme začali být úspěšní, nebyly žádné stížnosti,“ uvádí. Přesto se zvyšuje tlak, aby indiánské kmeny podnikaly stejně jako všichni ostatní.

KUPIČKA NOVÝCH ŽETONŮ
Herny jsou pro mnohé indiánské kmeny obrovským zdrojem příjmů, ale některé z nich již hledí dál a vyhlížejí různé druhy investic náhradou za kasina.

TURISTICKÉ ATRAKCE
Arizonští Hualapaiové otevírají skleněnou lávku, která zasahuje 25 metrů nad Grand Canyon a je přístupná z jeho západní římsy. Vstupné? 25 dolarů. Výstavba však popudila milovníky přírody, kteří by kaňonu raději ponechali původní ráz. První procházka někdejšího astronauta Buzze Aldrina byla naplánována na 20. března.

STYLOVÉ RESTAURACE
Kmen Seminolů z Floridy zaplatil v prosinci 965 milionů dolarů za nákup řetězce restaurací Hard Rock, aby doplnil veleúspěšná stejnojmenná kasina. Indiáni je budou provozovat jako firmu, jež platí daně. Při oznámení obchodu na Times Square v New Yorku vyhlásil představitel Max Osceola mladší: „Odkoupíme Manhattan zpátky, kousek po kousku.“

SPORTOVNÍ AUTA
Oklahomský národ Chickasawů doufá v oživení sportovních automobilů MG díky partnerství s čínskou Nanjing Automobile Group. Kmen zakoupil čtvrtinu průmyslové zóny a požádal o její vložení do federálního trustu – umístěním na „indiánském území“ se podnikatelé vyhnou daním z nemovitosti a ze skladových zásob. První auta vyjedou z továrny nejspíš na podzim roku 2008.

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc
BusinessWeek