Ráj byrokracie. Průměrná firma ztrácí ročně 223 hodin plněním povinností pro stát - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Ráj byrokracie. Průměrná firma ztrácí ročně 223 hodin plněním povinností pro stát

Jakub Procházka,
Ráj byrokracie. Průměrná firma ztrácí ročně 223 hodin plněním povinností pro stát
Zdroj: CC0 via Pixabay

Malá firma stráví papírováním ročně téměř 6 týdnů.

„Je děsivé, že v malém podniku musí jeden člověk téměř šest týdnů na HPP pracovat jen na papírování pro stát,“ glosuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Zmíněné číslo vychází z Indexu byrokracie Liberálního institutu (LI). Ten každý rok sleduje známé povinnosti, jež musí splnit typická malá firma během jednoho roku provozu.

Rok 2020 přesto přinesl v oblasti byrokracie mírné zlepšení. Celková administrativní zátěž pro malé firmy činí letos 223 hodin, což je o čtyři hodiny méně než v roce 2019.

„V zásadních kategoriích administrace zaměstnanců a provozu k významným změnám nedošlo. Drobný pokles zátěže souvisí především s omezením a odkladem změn v legislativě a v podnikatelském prostředí,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz a vedoucí projektu Index byrokracie Pavel Peterka.

Odklad klíčových změn může souviset i s pandemií koronaviru, čísla tedy nejsou podle analytiků zcela vypovídající. Podnikatelé si nicméně v Česku dlouhodobě stěžují právě na neustálé změny zákonů, které jim připadají nepřehledné, přinášejí nové povinnosti a komplikují byznys.

Jedním z příkladů je podle Peterky odklad EET. „Veřejná správa reflektovala ve svých rozhodnutích negativní vliv pandemie na živobytí podnikatelů a kývla například na odklad třetí a čtvrté vlny EET, jejíž plánované zavedení v roce 2020 by pro firmy znamenalo další zvýšení byrokratické zátěže,“ dodává Peterka.

Letos přibyl ke stížnostem podnikatelů i chaos ve vládních restrikcích (nejen) během nouzového stavu. Jednoduchost indexu umožňuje podle LI každoroční přepočítání výsledků. Dá se tak sledovat ochota a schopnost státní správy omezovat administrativní zátěž podnikatelů.

Výsledky jsou podle Liberálního institutu konkrétní, protože popisují život jednoho podniku. „V některých případech jsou proto vhodnější k interpretaci než výsledky měření za celé ekonomické regiony,“ domnívá se Peterka.

Srovnání s Evropou

Ve srovnání s vybranými evropskými státy Česko nedopadlo nejhůře. Ze šesti měřených zemí se ČR umístila na třetím místě za druhým Slovenskem, kde jsou firmy omezeny papírováním průměrně 217 hodin ročně, a za první Severní Makedonií, kde byrokracie dosahuje z českého pohledu těžko uvěřitelných 153 hodin.

Nejhůře dopadly země na jihu Evropy. Ve Španělsku je zmíněné číslo 369 hodin a v Itálii 312 hodin. Na čtvrtém místě skončila Litva s 271 hodinami. Index byrokracie přitom podle Liberálního institutu zahrnuje pouze zátěž vycházející z činností, které vyžaduje zákon.

„V době hospodářského růstu jsme nad takovým stavem mohli mávnout rukou. Ale teď, v horších časech ekonomického poklesu a velmi nejisté budoucnosti, kdy firmy musejí obracet každou korunu, by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na šest týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. Vláda musí přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky,“ vyzývá Pánek.