Farmáři na suchu? Zemědělce ohrožuje nedostatek srážek a snížení dotací - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Farmáři na suchu? Zemědělce ohrožuje nedostatek srážek a snížení dotací

Dalibor Dostál, Profit,
Farmáři na suchu? Zemědělce ohrožuje nedostatek srážek a snížení dotací
Zdroj: čtk

Tuzemské zemědělce zřejmě čeká další extrémně suchý rok. V Česku je aktuálně nejmenší zásoba vody ve sněhu za posledních dvacet let. Nejenom kvůli nedostatku srážek, ale i příliš teplé zimě s nadprůměrnými teplotami.

Průměrná teplota v prosinci byla 1,9 °C. To bylo o 2,8 stupně více, než činil dlouhodobý normál z let 1981 až 2010.

Podzemní vody, které kvůli menšímu úhrnu srážek v posledních letech klesaly, se tak v letošní zimě prakticky nedoplní. A situace je o to horší, že Česká republika má za sebou pět extrémně suchých let. Každý další znamená pro farmáře, jejich pole a pastviny extrémní zátěž.

Nepřízeň počasí vyvolaná změnami klimatu ale není jedinou pohromou, na niž se musejí zemědělci připravit. Kvůli brexitu dojde ke snížení dotací, které čeští zemědělci dostávají z Evropské unie. Kromě zdrojů podzemní vody jim tak začnou vysychat i zdroje financí.

Rána pro venkov

„Naši konkrétní analýzu nemáme. Ale vycházíme z toho, že návrh rozpočtu EU a tím i společné zemědělské politiky na příští období zahrnuje i dopady brexitu. To jest návrh na krácení obálky pro přímé platby o čtyři procenta a rozpočtu českého Programu rozvoje o zhruba 16 procent,“ vypočítává Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu České republiky. Podle jeho slov je zatím předčasné odhadovat, kterých dotací a jak se snížení přesně dotkne.

Jeho slova potvrzuje i ministerstvo zemědělství. „Ke snížení prostředků na společnou zemědělskou politiku by mělo dojít od začátku nového programovacího období, tedy od roku 2021. Evropská komise navrhla snížení prostředků na Společnou zemědělskou politiku přibližně o 11 procent v běžných cenách,“ konstatuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Jednání o víceletém finančním rámci, tedy rozpočtu EU na programovací období 2021 až 2027, a reformě společné zemědělské politiky EU po roce 2020 podle něj stále pokračují.

„Česká republika společně s řadou ostatních členských států požaduje zachování adekvátního rozpočtu na společnou zemědělskou politiku, ideálně na úrovni současného programovacího období. A to i s ohledem na skutečnost, že na společnou zemědělskou politiku EU jsou kladeny nové požadavky, zejména v oblasti změny klimatu a životního prostředí,“ dodává Vojtěch Bílý. Případné nahrazení výpadku evropských peněz z národních zdrojů bude podle něj Česko řešit až po konečném schválení víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027.

Nedostatky v evidenci

Kromě finanční podpory z tuzemských zdrojů může českým zemědělcům pomoci i větší efektivita při hospodaření. I z toho důvodu, že Česko v tomto ohledu zaostává za vyspělými zeměmi, je zatím v čerpání zemědělských dotací o čtyři procenta pod průměrem EU. Ze 31 tisíc podaných žádostí o dotace jich část vypadne kvůli špatně zpracované evidenci nebo nedoložení klíčových dat.

Podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) jsou nejčastěji na vině nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat v podobě výměry obhospodařované půdy, množství osiva či nedostatečné prokázání objemu vlastní produkce.


Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda

Sucho - ilustrační foto

Problém s dokládáním povinných údajů, nutných pro českou a evropskou legislativu tak často vede k tomu, že příslušná částka nemůže být vyplacena nebo je proces vyplácení vinou administrativy natolik zpomalen, že se nestihne zaevidovat a zemědělec o dotaci přijde. K vyšší úspěšnosti může zemědělcům pomoci přechod na digitální systémy evidence.

Celkový balík dotací navíc výhledově bude kvůli brexitu menší, což představuje další problém. „Na zemědělce je kladena neúměrná zátěž, kdy se musejí starat o svá pole a po práci venku sedí nad papíry, kterým často nerozumí ani vyškolený personál. Navíc nejsou zvyklí na úředničinu a nevědí, co mají kdy a kam dodat. Proto pokládáme za důležité jim práci ušetřit a pomoci jim s byrokracií, bez které nedosáhnou na potřebnou podporu ze strany EU,“ vysvětluje Lukáš Musil, zakladatel společnosti Agdata zaměřené na digitalizaci zemědělství.

Pomalá digitalizace

Digitální aplikace pomáhají zemědělcům s řízením podniku a také s vedením zákonné a dotační evidence. Díky tomu získá země> dělec snadný přístup k potřebným datům a zároveň dojde k automatizaci procesů, které zvládne počítač. Tím se podstatně zkracuje celý průběh žádosti – úřad dostane zpracované všechny náležitosti napoprvé a není nutné proces schvalování nijak prodlužovat.

Pravděpodobnost, že zemědělec dosáhne úspěšně na potřebnou finanční injekci, se tak výrazně zvyšuje. Podle Lukáše Musila v případě dobrého nastavení sníží digitální systém agendu spojenou s dotacemi na 10 až 15 procent původního času.

Digitalizace farem a s ní související automatický sběr a záznam jdou však stále pomalu. Za plně digitální se dají označit zatím pouhá procenta českých farem. Tempo by se však v budoucnu mělo zrychlovat. Hlavním hybatelem by kromě stoupající administrativní zátěže mohla být také klimatická změna, která má na zemědělství větší dopad než na jiné obory. Precizní zemědělství totiž má větší šanci ztlumit negativní dopady těchto jevů.

Železná opona trvá

Kromě zavádění moderních technologií chtějí čeští zemědělci udržet svoji konkurenceschopnost i dalšími opatřeními. Chtějí především dosáhnout obdobných dotačních podmínek, jako mají jejich kolegové v zemích západní Evropy.

„Pro nás je důležitá férovost podmínek na jednotném evropském trhu. Jinými slovy abychom v rámci EU měli přibližně stejné dotační podmínky na hektar, jednotku produkce a tak dále. Nikoliv, že někdo má větší dotace a tím nás pak na trhu poráží. Pokud bychom měli všichni stejné podmínky a následně došlo ke krácení rozpočtu, které by se dotklo všech stejně, tak to jsme schopni akceptovat,“ zmiňuje Martin Pýcha.

K narovnání těchto podmínek od vstupu ČR do EU v roce 2004 podle něj zatím nedošlo. Rozdíl mezi zeměmi západní a východní Evropy, které kdysi oddělovala železná opona na hranicích, tak v platbách pro zemědělce stále trvá.


Války o vodu. Nový systém předpovídá násilí v Africe i Asii

Mali, ilustrační foto

„Máme povětšinou nižší objem podpor na hektar, navíc ještě vyplácených jiným způsobem. Máme i nižší národní a téměř žádné regionální podpory. Máme také jedno z nejvyšších zdanění základních potravin DPH, nemáme nižší daně z příjmu jako v některých jiných zemích, jako zemědělci platíme například za odběr vody nejvyšší platby ve střední Evropě. Nemáme speciální sociální podpory a takto bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Zkrátka všechny tyto věci se nás dotýkají a projevují s v ekonomické rentabilitě českých zemědělců,“ porovnává Martin Pýcha.

Druhou důležitou podmínkou pro zachování konkurenceschopnosti českých farmářů podle něj je, aby dovozci museli dodržovat stejné podmínky jako místní producenti. „Jestli nám evropská společnost ukládá velké množství povinností, které musíme již dnes plnit vůči životnímu prostředí, welfare zvířat a podobně, a pak dovolíme dovozy ze zemí, kde tyto povinnosti nemají a tím pádem mají i nižší výrobní náklady, tak se to negativně musí projevit, a dnes již projevuje, v ekonomice zemědělců,“ uzavírá Martin Pýcha. Typickým příkladem je podle něj dovoz ze zemí Mercosur sdružující jihoamerické státy.

Článek vyšel v magazínu Profit

Farmáři na suchu? Zemědělce ohrožuje nedostatek srážek a snížení dotací
4.6 (92%) 5 hlasování
Diskuze