Privatizační bondovka - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Privatizační bondovka

, Pavel Páral,
Privatizační bondovka
Zdroj: Euro.cz

Kniha o Koženém fantastickými teoriemi opravdu nešetří

Příznivci spikleneckých teorií o všudypřítomné StB a listopadu 1989 pojímaném jako puč v režii KGB mají novu literární potravu. Anonymní autor Dennis Kane jim v knize Kupónový král, která vyšla nedávno v nakladatelství Jota, vysvětlí, proč to ti zpravodajci vlastně takhle sehráli a jak to s nimi nakonec dopadlo. Inspiraci publicistikou z Necenzurovaných novin Petra Cibulky těžko zapře. Autorem má být český akademik, žijící delší čas v zahraničí.
Že je autor akademikem a s českými dobovými reáliemi má trochu potíže, je zcela zřejmé. Nicméně vzhledem k tomu, že kniha je napsána poměrně svižným stylem a autor dokáže udržet napětí po celých více než tři sta stran, je to docela dobré čtení na dovolenou i pro střízlivější čtenáře, zejména pro ty, kteří si dobře pamatují události kolem kuponovky na počátku devadesátých let. Určitě se pobaví. Jak poměrně trefnými postřehy, tak pozoruhodně fabulovanými souvislostmi různých tehdejších afér, i když ti poučenější budou občas kroutit hlavou nad tím, že si autor nedal více práce s reáliemi a že některé reálné postavy nejen velmi průhledně přejmenoval, ale i přesadil do opačných rolí. Například architekt kuponové privatizace Dušan Tříska, vystupující v knize pod jménem Dušan Špalíček, nebyl nikdy ve skutečnosti fandou investičních fondů, ale právě naopak se snažil jejich vstupu do kuponovky zabránit. Navíc dodnes nebydlí ve vile na Hanspaulce, jak líčí kniha, ale v družstevním paneláku v Malešicích a do práce jezdí metrem.

Schůzka U Vejvodů.

Spiknutí špionů a tajných policistů začíná někdy koncem dubna 1990 schůzkou hlavních protagonistů v restauraci U Vejvodů, kde si již zmíněný Dušan Špalíček velmi dobře porozuměl s Viktorem Kožnarem (čtenáři zcela jasně identifikovatelném Viktorem Koženým). Dalšími spiklenci jsou Boris Tupý, šéf VI. správy SNB, která se zabývala bezpečnostní technikou. Opět není problém poznat Borise Vostrého, pozdějšího ředitele a následně i likvidátora Harvardů, který tehdy skutečně zastával tuto funkci. Dalšího z účastníků schůzky – Jiřího Čapka, který se v knize právě chystá založit banku Pragia – není obtížné identifikovat jako jednoho z klíčových vlastníků Banky Bohemia a pracovníka předlistopadové tajné policie, podplukovníka Jiřího Čadka. Poslední u stolu, jakýsi Kolman alias Kolář, plukovník rozvědky, který Kožnara vyslal jako špiona do Ameriky, by mohl být nejspíše Karel Köcher.
Tato autorem velmi svérázně sestavená parta potom stojí za všemi možnými podvody a skandály z dalších let. Kožnar je zpravodajskými důstojníky vybrán jako perspektivní osoba, která poslouží krytí jejich aktivit v připravované privatizaci, o níž mají podrobné informace od Špalíčka čili Třísky.
Nejprve Kožnar poučí Čadka, že má do své banky Pragie nalákat střádaly na patnácti až dvacetiprocentní úroky. Získané peníze použije na poskytnutí nenávratných úvěrů za třiceti až padesátiprocentní provizi, kterou potom uloží v bance v Lichtenštejnsku. Potom vydá dluhopisy se stejným úrokem na zahraničním trhu a získané peníze půjdou na stejné konto. A až banka zkrachuje, vyplatí střadatele stát, aby nedošlo ke zkompromitování reforem, dokončí školení z tunelování Špalíček.

Dudajev na Orlíku.

Nějak podobně to nakonec se skutečnou Bankou Bohemia opravdu dopadlo. Skončila poté, co vydala nekryté dlužní cenné papíry, s nimiž se obchodovalo v zahraničí, a Česká národní banka uvalila na Bohemii nucenou správu. Tím však podobnost s realitou končí. Střadatelé však byli vyplaceni až po dlouhých tahanicích. Podplukovník Čadek zmizel a jen občas se objevoval ve svém bydlišti v Rudné, zůstal však nepolapen. V Kaneově knize však na své obchody doplatil. Dojel na to, že peníze do začátku získal od tehdejšího ruského generála a pozdějšího prezidenta Čečenské republiky Džochara Dudajeva, s nímž se sešel v bývalém komunistickém rekreačním středisku na Orlíku v chatě Gustáva Husáka spolu s Viktorem Koženým. Dudajev potřeboval schovat peníze načas v zahraničí, aby je měl po ruce, až zahájí osvobozenecký boj proti nenáviděným Rusům. Spojení s Čapkem navázal, jak také jinak, přes zpravodajskou síť KGB. Čapek alias Čadek skončil v autorově fantazii s čečenskou kulkou v hlavě, zaletovaný v sudu a uložený na dno Slapské přehrady.

Prachy a sex.

A právě tři miliony dolarů otce čečenských teroristů měly být základním zdrojem peněz pro Cambridge Investment Funds, zejména pro její reklamní kampaň se sloganem Jistota desetinásobku, ale i příčinou budoucího Kožnarova pádu.
Kromě těchto peněz další milion liber na kampaň získal rozvědčík Kolman od významného londýnského bankéře, kterého znal z dob svého působení v britské metropoli. Pomohly mu k tomu ostré fotografie zobrazující dotyčného finančníka, kterak dumlá penis kudrnatému klučinovi. Autor vůbec věnuje dostatečnou pozornost sexuálnímu životu svých hrdinů. Patrně u vědomí, že ani real fiction, jak je kniha označena na obalu, nemůže být výjimkou. Obzvláště Kožnar se v knize sexuálním aktivitám věnuje poměrně intenzivně a podlehne mu i manželka jeho bahamského souseda a amerického učitele v tunelování Michaela Donovana, jímž zcela nepochybně má být známý americký investor Michael Dingman, který s Koženým přeměňoval jeho investiční fondy na Harvardský holding a nakonec se s ním rozešel.
Úspěch Cambridgeských fondů při investicích v první vlně kuponové privatizace měl být dán exkluzivními informacemi, kterými disponoval Kožnar díky tomu, že mu plukovníci z vnitra přivedli do firmy specialisty, kteří sbírali informace přímo ve firmách a s průkazkou StB v ruce. Finančnickým mozkem potom byla Kožnarova spolužačka z kolínského gymnázia, bývalá i pozdější milenka a penězchtivá vysoce inteligentní Lucie, kterou lidé z finanční branže jistě také bez problémů identifikují.

V režii spiklenců.

Příběhem se míhají i postavy, u nichž najde původní reálnou předlohu i méně zkušený čtenář. Například Kožnarem zkorumpovaný ministr vnitra Petr Kosík má zcela zřejmě být Petrem Čermákem. V roli agenta BIS Václava Walise, odsouzeného za vydírání, vystupuje Waldemar Pilsudski. Ten skutečně v knize sleduje Kožnarovy společníky a nedostane zaplacenou slíbenou sumu. Místo toho je předhozen policii jako vyděrač úspěšného podnikatele. Obětí Kožnarovy bandy je i ředitel Centra kuponové privatizace Jaroslav Lízner, přejmenovaný na Lízala, který naivně předá údaje o podvádění Cambridgeských fondů policistům zapojeným do celého spiknutí a jako nebezpečná osoba musí být odstraněn. Je na něj tudíž připravena past, do níž se chytí v restauraci U pavouka na Vinohradech.
Nakonec je však Kožnar poražen. Nejprve čečenskou mafií, které se nepodařilo získat z Čapka – Čadka zpronevěřené miliony dolarů. Právě oni totiž nabídnou Kožnarovi za to, že splatí Čapkův dluh, účast v ázerbájdžánské kuponové privatizaci, kde mu má být přislíben nákup klíčových státních ropných a energetických společností. Nakonec ho oškube i jeho nejbližší spolupracovník Boris Tupý a s penězi i s novou atraktivní manželkou, kterou je Kožnarova sekretářka a milenka Milena, odjíždí do Belize.

Zelený v podezření.

Zkrátka autor Kupónového krále skutečně fantazií nešetřil a tato bondovka, obsazená reálnými postavami z nedávné české historie, dokáže pobavit. Vzhledem k průhlednosti přezdívek aktérů příběhu a k nedoložitelnosti a zjevné nereálnosti některých událostí, není divu, že se autor – zjevně v obavách z žalob – skryl za pseudonym. Spekulace nejčastěji označují za autora profesora Milana Zeleného, který v první polovině devadesátých let ostře brojil proti kuponové privatizaci a prosazoval spolu s ekonomy z okruhu Valtra Komárka zaměstnanecké vlastnictví podniků, takzvané ESOP. V kritice poměrů v České republice přitom neváhá používat hodně ostré výrazy a lze vystopovat i Zeleného spřízněnost s názory Petra Cibulky, v jehož Necenzurovaných novinách také publikoval názory ladící s vyzněním této knihy.
Zelený je plodným autorem a údaje z jeho vlastní webové stránky říkají, že kromě odborných publikací napsal přes 350 povídek, studií, esejů a fejetonů. Dostupné texty prokazují, že vládne jazykem dostatečně, aby zvládl i svěží styl knihy Kupónový král.

Kane Dennis: Kupónový král. Real fiction. Nakladatelství JOTA. Praha 2005. 310 stran. Cena 238 Kč.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze