PRIVATIZACE NEBUDE ZADARMO - Euro.cz

Přihlášení

PRIVATIZACE NEBUDE ZADARMO

, Jana Havligerová,
PRIVATIZACE NEBUDE ZADARMO
Zdroj: Euro.cz

Vláda bude měnit zastaralá privatizační rozhodnutí

Pavel Mertlík (38) Nejmladší člen Zemanova kabinetu je ženatý, má dva syny. Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, po dokončení studia na ní působil jako odborný asistent. V roce 1989 přešel jako výzkumný pracovník do Ústavu prognózování ČR, o dva roky později se stal odborným asistentem na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V devadesátých letech tři roky pracoval v Institutu ekonomie České národní banky. V letech 1981-90 byl členem KSČ, odkud přešel k Nezávislé levici. Do ČSSD vstoupil v roce 1995, pracoval v národohospodářské komisi strany. V loňském roce pak převzal její vedení. Od jmenování kabinetu v něm působí jako místopředseda vlády pro ekonomiku, letos v červenci byl jmenován také minis trem financí.

EURO: Je pro vás větší noční můrou dosud neschválený státní rozpočet, nebo stav bankovního sektoru?

MERTLÍK: Bezesporu stav bankovnictví. To je problém o řád větší. Když se neschválí rozpočet, komplikuje to život země a má to negativní konsekvence nejenom bezprostřední, ale i zprostředkované, v oblasti ratingu a podobně. Ale právě tyto zprostředkované dopady jsou mnohem menší než u potíží jakéhokoliv druhu s bankovním sektorem. Čili úspěšné dokončení privatizace České spořitelny a Komerční banky je bezesporu klíčová věc. Zejména situace v Komerční bance poté, co v ní došlo k onomu průšvihu s očekávanou nejnovější ztrátou, samozřejmě privatizaci notně komplikuje. Myslím si, že věc je možné vyřešit, aniž by privatizace byla odsunuta. Ale nebude to jednoduché a bude to bezesporu i fiskálně náročné.

EURO: Nepomohl by image alespoň pro začátek vylepšit rázný zásah státu, například odvolání vedení tohoto peněžního ústavu?

MERTLÍK: Samo o sobě ne, naopak by to mohlo být kontraproduktivní. Čímž nevylučuji, že k tomu třeba nedojde. Pozitivní efekt to může mít v případě, kdy to bude připraveno, zdůvodněno a musí to být vyargumentováno. Přijít a vy hodit vedení, aniž by byly připraveny další kroky, nemá smysl. Mimo jiné je potřeba najít manažery, kteří dosavadní vedení nahradí.

EURO: Máme takové manažery?

MERTLÍK: Máme, ale máme jich málo.

EURO: Dá se odhadnout časový horizont konečného řešení – bude to ukončení auditu v Komerční bance, anebo politická jednání?

MERTLÍK: Bezesporu to první. Politická jednání s tím, myslím, nemají vůbec nic společného.

EURO: A nemohou situaci ani zkomplikovat?

MERTLÍK: Podle mého soudu nemohou. Zájmy samozřejmě jsou různé a hrají nějakou roli. Ale pokud by se prokázalo to, co se tu a tam občas píše v novinách a pro co existují indicie, tedy fakt, že ztracená částka se blíží základnímu j mění Komerční banky, pak politické hrátky zcela přirozeně ustupují, protože je potřeba hledat věcné řešení. Když si vzpomenu na případ Agrobanka, soudím, že vyřešení nebylo bezprostředně ovlivněno zájmy subjektů, kterých se to týkalo. Urgentní je, že se musí zabránit tomu, aby v Komerční bance neprobíhaly eventuální další negativní procesy, což je úkol pro vedení banky, policejní vyšetřovatele a další, kteří se v tom angažují.

EURO: Když už jste vzpomněl Agrobanku, čeká vládu dlouhé noční jednání?

MERTLÍK: Nejsme v situaci, kdy bychom museli něco řešit přes noc a rychle. Jinak asi vládu čeká mnoho nočních jednání. Když je na programu pětačtyřicet bodů, což není neobvyklé, nelze to stihnout do konce normální pracovní doby.

EURO: Má už ministerstvo financí alespoň předběžný odhad sumy, která bude nyní nutná pro sanaci KB?

MERTLÍK: Analýza ještě není hotová. Je to jako na bojišti, situace se mění každým okamžikem. Základní problém v této fázi je v tom, že nikomu, ani vedení Komerční banky, ani dozorčí radě, ani auditorům a dalším specializovaným účetním firmám, které tam pracují – a ani policii – není jasný skutečný rozměr a rozsah toho problému. A to nejen v negativním, ale i pozitivním smyslu. Probíhají ještě různé finanční toky a není vyloučeno, že část peněz ještě do banky dorazí. Věc je prostě ještě otevřená.

EURO: Malér Komerční banky jistě neopomine Poslanecká sněmovna. Nezkomplikuje projednávání třetí verze rozpočtu? Poslanci jistě budou chtít vědět, kolik stát zaplatí, jak a kdy kvůli tomuto případu narostou výdaje.

MERTLÍK: To je něco, co by vláda v době, kdy rozpočet dorazí do Parlamentu, měla být schopna už poměrně přesně říci. Pokud počítám s tím, že návrh státního rozpočtu bude mít Poslanecká sněmovna k dispozici v polovině ledna a potom bude projednáván v běžných legislativních lhůtách.

EURO: Neobáváte se tedy, že kvůli Komerční bance budete opět přepracovávat návrh státních financí na letošní rok?

MERTLÍK: Myslím si, že nikoliv. Důvod je jednoduchý. Asi není reálné a ani vhodné řešit eventuální fiskální výdaje spjaté s rekonstrukcí Komerční banky z jednoho rozpočtu. To je třeba rozložit na poměrně hodně dlouhé období a možná státní rozpočet není úplně ten pravý zdroj, který by měl tady fungovat. Spíše nějaká jiná složka veřejných financí. Že se o tom bude debatovat v rámci rozpočtu, o tom asi není sporu. A je to zcela legitimní.

EURO: Co očekáváte v druhé půlce ledna, až předstoupíte znovu před poslance s návrhem státního rozpočtu, nakolik jste vyhověl doporučením Poslanecké sněmovny?

MERTLÍK: To nejsem schopen zcela zodpovědět (rozhovor se uskutečnil 23. prosince 1999, pozn. redakce), protože se rozpočet v této fázi připravuje variantně. A různé varianty vyhovují v různé míře. Konkrétně mám na mysli způsob započítá ní či nezapočítání části ztráty Konsolidační banky. Ale jinak bezesporu Poslanecké sněmovně vyhovíme ve všech doporučujících usneseních. Čili doplníme ty informace, které si Poslanecká sněmovna vyžádala. A co se týče základního požadavku, tedy reduk ce deficitu, tak určité snížení můžeme provést, mimo jiné proto, že se zdá, že ze zcela legitimních důvodů budeme moci zvýšit příjmy. A zvýšené příjmy tak, jak si Poslanecká sněmovna přeje, bude možné použít na redukci deficitu. Ale zase to nebude v takové míře, jak lze interpretovat usnesení. To znamená jít ve výdajích o dvacet miliard dolů. To v žádném případě není vláda připravena učinit. Takové věci ať si dělají jiní.

EURO: Bez širší politické podpory se ale sociální demokracie neobejde.

MERTLÍK: Samozřejmě, že to není úloha technická, ale otázka politických jednání. Já alespoň velmi intenzivně diskutuji se sociálnědemokratickými poslanci z rozpočtového výboru.

EURO: Zároveň s rozpočtem se opět začne mluvit o sociálních výdajích. Shodují se vaše představy se záměry ministerstva práce a sociálních věcí, například ve využití části prostředků z privatizace?

MERTLÍK: Vláda má o využití výnosů z privatizace poměrně jasné představy, a ty jsou uspokojivé jak z hlediska názorů ministerstva práce a sociálních věcí, tak ministerstva dopravy i ministerstva pro místní rozvoj. Prostředků ve Fondu národního majetku je stále dost, byť nás privatizace bankovnictví a některých jiných podniků bude také hodně stát. Jiná věc je, že samozřejmě budeme muset různým způsobem dál modifikovat systém veřejných financí a tam zcela přirozeně mezi různými institucemi střety budou. To ale primárně budou spory ministerstvo financí versus všichni ostatní spíše než co jiného.

EURO: A samotná pravidla pro sociální výdaje nedoznají změn?

MERTLÍK: I to připravujeme, a to v dosti dobré shodě s ministerstvem práce a sociálních věcí. Základní myšlenka, kterou sociální demokracie v této oblasti hájí, je vyvést především výdaje na penzijní systém do samostatné instituce, která bude mít povahu kapitálového fondu. Což samo o sobě, pokud bude fungovat, tak bude znamenat určité snížení tlaku na fiskální systém. Protože fond samozřejmě bude mít prostředky, které získá z privatizace, a ty bude investovat.

EURO: Jde o padesát až šedesát miliard korun, v jakém horizontu je může takový fond získat?

MERTLÍK: Tak například v horizontu, kdy prodáme SPT Telecom. Čímž nechci říct, že cena balíku státu v tomto podniku měla být padesát miliard.

EURO: A kdy vláda hodlá podíl v Telecomu prodat?

MERTLÍK: Tendr bude vypsán okamžitě po Novém roce, v současnosti je připravován. Způsob privatizace navrhuje, jak známo, vybraný poradce.

EURO: Jak bude vláda postupovat v případě Českých radiokomunikací?

MERTLÍK: Zatím nerozhodla o ničem. Nicméně osobně se přikláním k názoru, že by možná bylo rozumnější uvažovat v této fázi o tendru než o umístění akcií na veřejných trzích. Respektive o nějaké kombinaci obou těchto postu pů. A pravděpodobně takovou změnu vládě také předložím. Připravuji ji alespoň. Uvidíme, zda s tím vláda bude souhlasit, nebo ne. Důvod je prostý, a tím je prémie z privatizace.

EURO: Nevyjasněná zatím zůstává i doprivatizace mladoboleslavské Škodovky. Jaký bude další postup?

MERTLÍK: Zatím v podstatě nijaký, když to tak řeknu. Došlo k tomu, že Konsolidační banka ve spolupráci s odbornými firmami ocenila tržní hodnotu svého podílu. Totéž udělal Volkswagen a vedou se jednání. S tím, že je vcelku př irozené, že ony dvě ceny nejsou stejné. Kde se ale vzaly cifry osmi nebo dvaceti miliard, mi není jasné.

EURO: Neuvažujete o změně privatizačních rozhodnutí vlády v tomto či dalších případech?

MERTLÍK: Nesporné je, že u řady významných podniků jsou privatizační rozhodnutí stará a musí se zrušit.

EURO: V novém roce budete muset řešit i další záležitosti. Jak budete postupovat v případě předsedy prezidia Fondu národního majetku?

MERTLÍK: Velmi jednoduše. Protože odmítám činit jakákoliv rozhodnutí, když pro ně nemám odpovídající masu relavantních informací, rozhodl jsem se pro následující postup. Nebudu svolávat žádné mimořádné zasedání prezidia FNM, byť pan Michal Tošovský o to požádal. V dopise jsem mu napsal, že jeho požadavek, abychom se věcí zabývali, je legitimní a učiníme tak na nejbližším řádném zasedání prezidia, což je někdy kolem desátého ledna. Takže bude tam bod, který se bude týkat pana Stiese. P an Stiess není v situaci, kdy by mu byl prokázán trestný čin, policii poskytl k prošetření svoje lustrační osvědčení. Čili běží rutinní proces, běží na nejvyšší úrovni – ve smyslu toho, jací policisté byli zapojeni, pozornost je odpovídající. J inak co se týče chodu Fondu národního majetku, to samozřejmě problém je. Protože nyní musel pan Stiess věnovat víc času krokům typu práce s novináři než řešení provozních věcí fondu. Na druhé straně, situace se již uklidnila a po odborné stránc e je pan Stiess kvalifikovaný profesionál na svém místě. Díky jemu a panu Havlovi a dalším fond v poslední době pracuje podle mého soudu velice uspokojivým způsobem.

EURO: Jiné problémy zase existují na Komisi pro cenné papíry. Znovu se začíná diskutovat o odvolání Jana Müllera.

MERTLÍK: Momentálně komise nějakým způsobem funguje. Uvidíme dále. Pro mne bude podstatně důležitější, jak dopadne v lednu na vládě projednávání tří zákonů, které se týkají kapitálového trhu. Na jejich návrhu komise spolupracovala. Je tam celá ř ada konfliktních a rozporných stanovisek mezi ministerstvem financí, komisí, legislativní radou a jinými institucemi. Což je primárně dáno tím, že je to opravdu složitá matérie. A já se soustřeďuji na to, abychom zákony připravili v p řijatelné kvalitě a aby se dostaly brzo do Parlamentu.

EURO: Do Parlamentu byste letos měl předstoupit také s návrhem daňové reformy, kterou sliboval už exministr financí Svoboda. Máte jej připravený, a které změny lze očekávat?

MERTLÍK: Materiál je hotov, zveřejněn bude v lednu, aby se o něm mohla vést veřejná diskuse. Základní myšlenkou je udržet dosavadní daňovou kvótu. Ta zatím klesá, a chceme-li sestupný trend zastavit, musí některé daně růst. Čili napřík lad majetkové daně dnes činí zhruba dvě procenta z celkových daňových příjmů a to je nezvykle málo, ve vyspělých zemích činí tento podíl kolem pěti až šesti procent. Proto jsou úvahy o zvyšování třeba daně z nemovitostí relevantní. Mí rné změny se plánují také u daně z přidané hodnoty. S ohledem na Evropskou unii lze přesouvat pouze položky ze snížené sazby do sazby normální a obě sazby sbližovat, respektive zvyšovat sníženou pětiprocentní a mírně snižovat hor ní, dvaadvacetiprocentní sazbu. Měnit se momentálně nebudou daně z příjmu, ty se již od nového roku 2000 snižují. Záměr ale je, vrátit případné vyšší výnosy zpět do ekonomiky tím, že v budoucnu odvody ze zisku právnických osob zase o něco poklesnou.

EURO: Má-li se vést veřejná diskuse, změny, o nichž mluvíte, asi těžko budou aktuální pro tento rok. Dokdy by se tedy měly uskutečnit?

MERTLÍK: Úpravy daňových sazeb by měly být prvním krokem k řešení problémů státního rozpočtu, který se propadá do stále většího schodku. Rozhodně se ovšem nebudou vázat na státní rozpočet pro rok 2001. Některé by však měly začít platit nejpozděj i v polovině roku 2002, kdy současně vládě končí funkční období.